AKT
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a KomisePŘEHLED
Účelem tohoto nařízení je usnadnit přístup k dokumentům * evropských orgánů. Nařízení stanoví, že občané mohou získat přístup k jakémukoli druhu dokumentů na základě podmínek definovaných v tomto nařízení a v něm stanovených výjimek. Toto nařízení se vztahuje na všechny dokumenty, které má orgán v držení, to znamená na dokumenty, které vytvořil nebo obdržel a které má v držení, a to ve všech oblastech činnosti Evropské unie (EU).Oprávněnými osobami jsou všichni občané EU a všechny fyzické a právnické osoby, které mají bydliště nebo sídlo v členském státě.
Výjimky a práva třetích osob
Orgány mohou odepřít přístup k dokumentu, pokud by jeho zpřístupnění vedlo k porušení ochrany:
- veřejného zájmu, pokud jde o veřejnou bezpečnost, obranu, mezinárodní vztahy a finanční, měnovou nebo hospodářskou politiku Společenství nebo členského státu;
- soukromí a osobnosti jednotlivce, zejména podle právních předpisů Společenství o ochraně osobních údajů;
- obchodních zájmů osoby;
- soudního řízení a právního poradenství;
- cílů inspekce, vyšetřování a auditu.
Přístup k dokumentu, který orgán vypracoval k vnitřnímu použití, se odepře, pokud by zpřístupnění dokumentu vážně ohrozilo rozhodovací proces orgánu, neexistuje-li převažující veřejný zájem na zpřístupnění.
U dokumentů třetích osob * konzultuje orgán třetí osobu pro posouzení, zda má uplatnit uvedenou výjimku.
Dokumenty v členských státech
Pokud členský stát obdrží žádost o dokument v jeho držení, který pochází od orgánu, konzultuje v této věci daný orgán, aby přijal rozhodnutí, které neohrozí dosažení cílů tohoto nařízení. Členský stát může místo toho orgánu žádost postoupit.
Žádosti, vyřizování žádostí a přístup k dokumentům
Žádosti o přístup k dokumentu se vyhotovují v písemné podobě, včetně elektronické, v jednom z jazyků EU. Žadatel nemusí uvádět důvody žádosti.
Žádost o přístup k dokumentu musí být vyřízena bez prodlení. Žadateli se zašle potvrzení o jejím obdržení. Do 15 pracovních dnů od registrace žádosti orgán buď zajistí přístup k požadovanému dokumentu, nebo přístup zamítne.
V případě úplného nebo částečného zamítnutí žádosti může žadatel do 15 dnů ode dne, kdy obdržel odpověď orgánu, podat potvrzující žádost, ve které orgán požádá, aby přezkoumal své stanovisko.
Žadateli jsou dokumenty zpřístupněny buď tak, že do nich může nahlédnout přímo na místě, nebo obdrží jejich kopii.
Zacházení s citlivými dokumenty
Citlivé dokumenty jsou dokumenty orgánů nebo subjektů zřízených těmito orgány, členských států, třetích zemí nebo mezinárodních organizací, které jsou klasifikovány jako „TRÉS SECRET/TOP SECRET“, „SECRET“ nebo „CONFIDENTIAL“. Žádosti o přístup k citlivým dokumentům vyřizují pouze osoby, které mají právo se s obsahem těchto dokumentů seznámit. Citlivé dokumenty se zaznamenávají do rejstříku a uvolňují pouze se souhlasem jejich původce.
Rejstříky a správní postupy
Pro usnadnění přístupu k dokumentům zajistí každý orgán přístup k rejstříku dokumentů. Přístup k rejstříku by měl být zajištěn v elektronické formě.
Členské státy musí spolupracovat s orgány při poskytování informací občanům. Orgány musí vyvinout vhodné správní postupy, které usnadní výkon práva na přístup k informacím zaručeného tímto nařízením. Orgány musí zřídit interinstitucionální výbor, který bude zkoumat nejlepší postupy, zabývat se možnými konflikty a diskutovat o budoucím vývoji v oblasti přístupu veřejnosti k dokumentům.
Zveřejnění v Úředním věstníku
V Úředním věstníku se zveřejňují tyto dokumenty:
- návrhy Komise;
- společné postoje zaujaté postupy uvedenými v článcích 251 a 252 Smlouvy o ES;
- rámcová rozhodnutí, rozhodnutí a úmluvy uvedené v čl. 34 Smlouvy o Evropské unii (Smlouvy o EU);
- smlouvy podepsané mezi členskými státy na základě článku 293 Smlouvy o ES;
- mezinárodní dohody uzavřené Společenstvím nebo podle článku 24 Smlouvy o EU.
Každý orgán jednou ročně zveřejní zprávu o předchozím roce, ve které uvede počet případů, v nichž odepřel přístup k dokumentům, důvody těchto odepření a počet citlivých dokumentů nezaznamenaných do rejstříku.
|
ODKAZY
Akt
|
Vstup v
platnost
|
Lhůta pro
provedení v členských státech
|
Úřední věstník
|
Nařízení (ES) č. 1049/2001
|
3. 12. 2001
|
-
|
Úř. věst. L 145
ze dne 31. 5. 2001
|
SOUVISEJÍCÍ AKTY
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 30. dubna 2008 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (KOM(2008) 229 v konečném znění – nebyl zveřejněn v Úředním věstníku).Tento návrh usiluje o změnu nařízení (ES) č. 1049/2001 ve světle návrhu usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2006 o přístupu k textům orgánů (A6-0052/2006), nařízení (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o Aarhuské úmluvě a veřejné konzultace o přezkoumání tohoto nařízení (ES) č. 1049/2001 (SEC(2008) 29/2).
Návrh podporuje změny s ohledem na následující články:
- účel nařízení, kterým je poskytnout veřejnosti přístup k dokumentům;
- oprávněné osoby nařízení, kterými mohou být fyzické nebo právnické osoby, bez ohledu na státní příslušnost nebo stát bydliště;
- oblast působnosti nařízení, která vyjímá dokumenty předkládané třetími osobami soudům. Oblast působnosti také vyjímá dokumenty související se šetřením, pokud toto šetření nebylo uzavřeno nebo příslušné rozhodnutí není definitivní;
- definice „dokumentu“, která ukazuje, že dokument byl formálně zaslán svému příjemci, rozeslán v rámci orgánu nebo jinak zaregistrován. Definice „dokumentu“ se také vztahuje na údaje obsažené v elektronických systémech, pokud je lze zpracovat do čitelné podoby;
- výjimky k nařízení, které zahrnují dokumenty týkající se ochrany životního prostředí, se týkají soudních, rozhodčích a smírčích řízení a jejich úkolem je ochrana výběrových řízení personálu nebo smluvních partnerů. Zveřejnění neprofesních osobních údajů úředníků a zástupců zájmových skupin se řídí podle právních předpisů ES o zpracování osobních údajů (nařízení (ES) č. 45/2001);
- konzultace s třetími osobami, které umožňují plnit povinnost konzultovat orgány členského státu, od kterého daný dokument pochází, pokud dokument není součástí postupu vedoucího k legislativnímu nebo nelegislativnímu aktu obecného významu;
- žádosti o dokumenty, které zohledňují srozumitelnost, se kterou je dokument vyžádán a identifikován. Pokud jde o potvrzující žádosti, lhůta pro jejich zpracování se prodlužuje z 15 na 30 pracovních dnů. V případě částečného zamítnutí žádosti může žadatel podat žalobu proti orgánu k Soudu prvního stupně a/nebo podat stížnost veřejnému ochránci práv;
- přístup k dokumentu po žádosti, který se nemůže odchylovat od zvláštních postupů, jak je stanoví právní předpisy EU nebo vnitrostátní právní předpisy, zejména když přístup podléhá platbě poplatku;
- aktivní šíření dokumentů, které zajistí přímý přístup k dokumentům, které jsou součástí postupu vedoucího k vytvoření legislativního nebo nelegislativního aktu obecného významu. Každý orgán má stanovit další kategorie dokumentu, které jsou přímo přístupné veřejnosti.