Premiérovi Paroubkovi, 24.srpna 2005

Vážený pane premiére, 

v dokumentu „Programové prohlášení vlády“ jste ve vztahu k nevládním neziskovým organizacím (NNO) mj. uvedl: 

·        Vláda bude vytvářet podmínky pro rozvoj občanské společnosti a neziskového sektoru jako nenahraditelného prvku demokracie a partnera státu.
·        Vláda bude významnou část svého úsilí věnovat systematické a cílené podpoře neziskových organizací, jejichž činnost je životně důležitá pro sociální služby, péči o zdravotně postižené, řešení sociálních patologií, ochranu životního prostředí, ochranu kulturních památek či rozvoj komunitního života. 
A dále: „… .V oblasti čerpání prostředků z rozpočtu Evropské unie si je vláda vědoma povinnosti zajistit co nejlepší podmínky pro jejich čerpání.“ 

Chtěli bychom Vám sdělit, že jsme potěšeni Vašim postojem a návrhy. V programovém prohlášení zvažované zavedení daňových asignací pro NNO a navrhované přímé platby lidem s handicapem, kteří si díky tomu budou moci svobodně zvolit sociální a sociálně-zdravotní služby, vidíme jako další pozitivní přísliby. 

Bohužel vztah veřejné správy vůči NNO není v žádném případě partnerský.Proto Vám zasíláme podněty, jejichž řešení může významně přispět k naplnění Vašich slov. Iniciátoři dopisu jsou zástupci NNO v sociálních a sociálně-zdravotních službách. Většina níže uvedených podnětů má ve vztahu k širokému spektru NNO obecnější povahu, což potvrzují i níže uvedené podpisy. 

Jako klíčové náměty k řešení považujeme: 

·        Zálohové platby na celoročně poskytované služby a víceleté financováníje v diskusi přes 10 let. Dotace přicházejí často až v druhém a někdy i posledním čtvrtletí. Není vyjímkou, že NNO propouští na začátku roku zaměstnance, kteří pak ve svém „volném“ čase ze solidarity dále pracují bez odměny, aby zajistili podporu a pomoc potřebným a daná služba nezanikla.
·        Nynější právní stav neumožňuje zaúčtování práce dobrovolníků ,přestože metody k ekonomickému vyjádření jsou dávno známy.V některých NNO tvoří dobrovolníci klíčový potenciál pro uskutečnění různých aktivit a služeb. V ekonomické rovině je pro řadu NNO práce dobrovolníků nejpřirozenějším způsobem kofinancování dotací. Obrovský ekonomický přínos dobrovolníků je tak zcela ignorován a pro vládu (statistiky) a veřejnost prakticky neviditelný.
·        Návrh připravované novelizace občanského zákoníku, pokud bude přijat ve stávající podobě, přinese státu a NNO obrovskou byrokratickou zátěž. Podporujeme legislativní kroky zlepšující veřejnou kontrolu NNO čerpajících prostředky z veřejných rozpočtů (povinné výroční zprávy, veřejnou znalost statutárních orgánů NNO, zveřejnění poskytovaných služeb), ale jsme přesvědčeni, že stát má především dbát na dodržování podmínek pro veřejnou kontrolu. O celkové nepřehlednosti a nesrozumitelnosti (explicitní definování veřejné prospěšnosti!, přeměna obecně prospěšných společností na organizace s názvem ústav!) byrokratické zátěži (např. 200 paragrafů pro občanská sdružení - spolky) a podle některých právníků i protizákonnosti některých navrhovaných paragrafů novelizace OZ jsou zpracovány kvalitní expertní posudky – již dva roky k této věci probíhá mezi NNO veřejná debata.
·        Prostředky ze Strukturálních fondů EU a Iniciativ Společenství nemůže řada NNO vůbec čerpat. Nikoli kvůli nekompetenci realizovat projekty nebo nesouladu činností a záměrů NNO s vyhlašovanými programy, ale kvůli nutnosti nejprve předfinancovat náklady projektu z vlastních zdrojů - dotace je proplacena zpětně! NNO jsou organizace, které mají neziskový statut a je pro ně velmi obtížné (v řadě případů zcela nemožné) vytvářet rezervy a zajistit ručení. Banky a úřady NNO půjčí zcela vyjímečně, úroky však není možné do dotace započíst – přitom jde o dotaci na realizaci projektů neziskového charakteru, kterými chce vláda a veřejná správa řešit nějaký palčivý problém. Zpětné financování neumožňuje rovnost soutěže NNO o evropské dotační tituly a jejich efektivní čerpání, což potvrzuje i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ČR. 
·        Dále navrhujeme řešit:
o       Dlouhodobě nekvalitní SWprogram MS Benefit na zpracování žádostí o dotace v evropských programech rozvoje lidských zdrojů (nezálohování, nečitelné soutisky, nelze napsat celkový rozpočet, je-li vyšší než limit dotace, změny SW v době po oznámení výzvy – nutnost psát projekt znovu apod.) a nynější problémy se SW, resp. formluláři pro žádosti o dotace na sociální služby MPSV pro rok 2006
o       Neočekávané změny pravidel pro čerpání finančních prostředků v průběhu realizace „evropských“ projektů bez ohledu na smluvní ujednání, které způsobují, že organizace nemohou financovat dříve schválené aktivity podle původně platných podmínek - např. právní nevyjasněnost pojmu partner (dodavatel) projektu, schválení a pozdější neschválení finančních zpráv, změny v proplácení nákladů, neproplacení závěrečných zpráv, které lze zpracovat až po skončení realizace projektu, a dále měsíce trvající prodlevy při schvalování průběžných i závěrečných zpráv (např. program EQUAL).
o       Neprůhlednost řady českých dotačních titulů a veřejných zakázek (způsob zveřejnění, neexistující veřejně známá kriteria hodnocení, kompetentnost hodnotitelů apod.)
o       Posouvání plánovaných termínů zahajování projektů ze strany zprostředkujících subjektů, které prakticky znemožňují NNO plánovat svou činnost a její finanční zabezpečení a způsobují NNO značné finanční a organizační problémy
o       Pozdní termíny oznámení programů Evropské komise v ČR (termín podání zpracovaných projektů – často mezinárodní povahy - je např. za 14 dní od data oznámení) 
Vážený pane premiére, NNO na takovéto věci opakovaně upozorňují, ke změnám však nedochází nebo dochází velmi pomalu, což je v protikladu k nárokům, které jsou kladeny na samotné NNO. 

Byli bychom rádi, kdyby vláda ČR ve spolupráci s Radou vlády pro nestátní neziskové organizace podněty NNO skutečně vyřešila. 

S pozdravem,

Dušan Dvořák – Art Language, o.s., Pavla Baxová – Rytmus, o.s., Pavel Novák – Fokus Praha, o.s., Ota Panský – Oblastní unie neslyšících Olomouc, o.s., Milena Johnová – Česká unie pro podporované zaměstnávání, o.s., Jiří Tošner - Národní dobrovolnické centrum Hestia, o.s., Zuzana Hloušková - Občanské poradenské středisko, o.p.s., Libor Karásek – Inspirace Slavonice, o.s., Jiří Musil - Rodinné centrum Praha, o.s., Nicolae Maxiuta – Haveno, o.s., Pavel Veselsky – InternetPoradna.cz, o.s., Václav Dostál – Děti života, o.s., Vít Janků - Centrum pro rodinu a sociální péči, c.p.o., Anna Grušová - Poradna pro uprchlíky, o.s., Dana Němcová - Centrum pro otázky migrace, o.s., Tomáš Blažek - Klub Sluníčko – Unijazz, o.s., Martina Těmínová Richterová – Sananim, o.s., Daniela Lusková - Podzámčí - Dobrovolnické centrum, o.s. a Středisko sociální služeb o.p.s., Blanka Poláková – Společnost časopisu Ateliér, o.s., Petra Burčíková - La Strada, o.p.s., Miluše Horská – Koalice nevládek Pardubicka, o.s, Veronika Polusová - Charita Hranice, c.p.o, Petr Janoušek  - Sdružení azylových domů v ČR, o.s., Pavel Plaček – Semiramis, o.s., Zdeněk Škaroupka - Liga za práva vozíčkářů, o.s., Miroslav Dvorský - SmRS ČSOP Valašské Meziříčí, o.s., Martin Davidov - ZO ČSOP Ekocentrum Čtyřlístek, o.s., Milan Orálek - 1. ZO ČSOP Val. Meziříčí, o.s., Katarína Klamková - IQ Roma servis, o.s.,Blanka Veškrnová - Sdružení Práh, o.s, Taťana Kudějová - Společnost DUHA - integrace osob s mentálním postižením, o.s., Libor Šulák - Lotus, centrum vědomé evoluce, o.s., Libor Michvocík - Česká asociace pracovníků linek důvěry, o.s., Veronika Pačesová - Občanská poradna Nymburk, o.s., Jindřich Vobořil – Podané ruce, o.s., Jiří Cafourek – NEDROG, o.s., Jaroslav Winter - BMI, o.s., Marcela Trumpešová - Circle of Life o.s., Jana Horáková - Fokus Liberec, o.s., František Mencner - Centrum pro zdravotně postižené Olomouckého kraje, o.s., Jan Příborský - TyfloCentrum Olomouc, o. p. s., Hana Uhríková - Občanské sdružení Nová Ves, o.s., Petr Kulíšek - INEX - Sdružení dobrovolných aktivit, o.s., Roman Brzezina - Bunkr - klub mladých, o.s., Kamila Kabelková - Mateřské centrum Kapička, o.s., Roman Álvarez - Občanské sdružení Úl, o.s., Jana Podřipská - Sdružení "Piafa" ve Vyškově, o.s., Pavlína Kolínková – ZO ČSOP KOSENKA Valašské klobouky,o.s., Jan Bouchal – Oživení, o.s., Mirek Šafařík - CZ Biom - České sdružení pro biomasu, o.s., Lenka Chytilová - Spektrum, o.s., Cristian Popescu- SOZE – Sdružení občanů zabývajících se emigranty, o.s., Petra Ježková - Nadace Academia Medica Pragensis, Jiří Ludvík - YMCA - Živá rodina, o.s., Hynek Kalvoda - Asociace občanských poraden, o.s., Olga Gajićová - Aperio - Společnost pro zdravé rodičovství, o.s., Jaromír Bratka - Metropolitní region - sdružení ochránců přírody, o.s.,  Květa Morávková – ZO ČSOP Armillaria, o.s., Helena Frkalová - Zelené Bydlení, o.s., Barbora Wenigová - Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, s.p.o., Michal Zahradník - Šance pro Tebe, o.s, Lubomír Šlapka - Most k naději, o.s., Svatopluk Žamboch - Unie neslyšících Brno, o.s., Josef Zeman - Národní centrum pro rodinu, c.p.o, Jiří Richter - Asociace nevládních organizací pro prevenci a léčbu drogových závislostí, s.p.o., Edita Pavlasová - Nadace na ochranu zvířat, Melanie Zajícová - Neposeda, o.s., Eva Kráčmarová - ECCE HOMO, o.s, Josef Zajíc - Společnost C-M-T, o.s., Hana Vodrážková - RADKA o.s., Jiří Bartoš - Res vitae Karlovy Vary, o.s., David Rejlek - For Teenager Apel, o.s. a Pavel Vychopeň - Diakonie Českobratrské církve evangelické, c.p.o 

29. srpna 2005 
Předseda vlády ČR 
Ing. Jiří Paroubek 

Zastoupení obětí a diskriminovaných



Zastoupení dle § 441, obč.z, § 50 tr. řádu, § 26 odst. 3 obč.s.ř. a § 35 odst. 4 soud.ř.s. 


➽ Kasační stížnost 
1) Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené
a) nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení,
b) vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost,
c) zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce,
d) nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé,
e) nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.


Kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno.

Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Fikce doručení - 10 dnů.

Nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

--------------------------------------------------------

NSS: Položení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie

I. V řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu nemůže Nejvyšší správní soud krajskému soudu určit lhůtu k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve vztahu k takovému procesnímu úkonu, jehož učinění nebo neučinění je odvislé od posouzení krajského soudu a k jehož učinění není krajský soud bezpodmínečně povinen.

II. K položení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie není bezpodmínečně povinen krajský soud ve správním soudnictví, proti jehož rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, jde-li o výklad smluv, které tvoří primární právo Evropské unie, a aktů Evropské unie. K položení předběžné otázky není takový krajský soud povinen ani tehdy, jde-li o otázku platnosti aktů Evropské unie a krajský soud neshledá opodstatněné důvody neplatnosti aktů Evropské unie uvedené účastníky řízení a ani sám důvody pro jejich neplatnost nespatřuje.

(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 11. 2017, čj. Aprk 24/2017-36)



Zdroj: č. 3669/2018, Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (sbirka.nssoud.cz)
ŘÍZENÍ PŘED SOUDEM: LHŮTA PRO PROVEDENÍ PROCESNÍHO ÚKONU, POLOŽENÍ PŘEDBĚŽNÉ OTÁZKY
k § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákonů č. 192/2003 Sb. a č. 7/2009 Sb.
Prejudikatura: nálezy Ústavního soudu č. 42/1994 Sb. ÚS (IV. ÚS 55/94), č. 16/2002 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 663/01), č. 122/2007 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 391/07) a č. 70/2008 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 685/06); č. 80/2006 Sb. NS; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. 10. 1987, Foto Frost (C-314/85, Recueil, s. 4199); rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 16. 9. 1996, Süßmann proti Německu, (stížnost č. 20024/92, Reports 1996-IV) a ze dne 27. 6. 2000, Frydlender proti Francii (stížnost č. 30979/96, Reports 2000-VII).
Věc: Akciová společnost Moravskoslezské cukrovary proti Ministerstvu zemědělství o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení úkonu.

Dne 15. 6. 2015 obdržel Městský soud v Praze žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 5. 2015, jímž zamítl odvolání proti rozhodnutí Státního zemědělského a intervenčního fondu ze dne 15. 1. 2015 o uložení povinnosti zaplatit výrobní dávku za hospodářský rok 2014/2015 ve výši 31 011 159 Kč. Šlo o výrobní dávku na cukr dle článku 7 nařízení Rady (EU) č. 1370/2013, kterým se určují opatření týkající se stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty, a dle článku 128 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007.
V žalobě navrhovatelka uplatnila námitky, že článek 7 nařízení Rady (EU) č. 1370/2013 a článek 128 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 odporují primárnímu právu Evropské unie. Argumentovala v tom smyslu, že chybí zmocňovací ustanovení k vydání této úpravy v nařízení, že byl porušen princip proporcionality a princip rovného zacházení. Součástí žaloby byl návrh předběžných otázek pro Soudní dvůr Evropské unie, jež navrhovatelka požadovala položit.
Městský soud vyzval navrhovatelku usnesením ze dne 10. 7. 2015, čj. 8 A 108/2015-12, k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Přípisem ze stejného dne ji informoval o složení senátu, který bude věc projednávat a rozhodovat, a o možnosti namítnout podjatost soudců. Navrhovatelka dne 20. 7. 2015 zaplatila soudní poplatek za žalobu.
Přípisem ze dne 23. 7. 2015 městský soud vyzval žalovaného k předložení spisového materiálu a k zaslání vyjádření k žalobě. Informoval jej o složení senátu a možnosti namítnout podjatost soudců a vyzval jej dle § 51 odst. 1 s. ř. s. ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím o věci samé bez jednání. Dne 20. 8. 2015 městský soud obdržel vyjádření k žalobě a správní spis. Vyjádření žalovaného k žalobě městský soud dne 28. 8. 2015 doručil navrhovatelce společně s výzvou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím o věci samé bez jednání. Dne 14. 9. 2015 navrhovatelka sdělila, že souhlasí s rozhodnutím věci samé bez jednání.
Dne 7. 4. 2017 se navrhovatelka dotázala soudu na stav řízení a položení předběžných otázek. Dne 5. 5. 2017 ji městský soud sdělil, že na její žalobu se nevztahuje přednostní režim projednání ve smyslu § 56 odst. 3 s. ř. s. a že soud projednává a rozhoduje žaloby došlé dříve. Rovněž sdělil, že k položení předběžných otázek neshledal důvody.
Dne 31. 10. 2017 městský soud obdržel návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který dne 6. 11. 2017 odeslal Nejvyššímu správnímu soudu. Navrhovatelka se domáhala toho, aby městskému soudu byla určena lhůta k položení předběžných otázek Soudnímu dvoru Evropské unie a lhůta k rozhodnutí o žalobě.
Navrhovatelka uvedla, že řízení o žalobě bylo zahájeno dne 15. 6. 2015, tedy před více než dvěma lety, aniž by městský soud učinil jakýkoli úkon. V řízení dochází k průtahům s položením předběžných otázek, které v návrhu specifikoval, a s rozhodnutím o podané žalobě.
Městský soud ve svém vyjádření uvedl, že neshledal důvody pro položení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie. Dále poukázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu (usnesení ze dne 23. 3. 2017, čj. Aprk 6/2017-231), dle níž městský soud nemá bezvýhradnou povinnost položit předběžnou otázku, ale pouze možnost tak učinit. V takovém případě nelze v rámci řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu určit lhůtu k položení předběžné otázky, jelikož by to představovalo uložení povinnosti předběžnou otázku položit a nepřípustné zasažení do rozhodovací činnosti městského soudu ze strany Nejvyššího správního soudu. K rozhodnutí o samotné žalobě městský soud uvedl, že v souladu s § 56 odst. 1 s. ř. s. projednává a rozhoduje věci podle pořadí, v jakém soudu došly, a nyní projednává a rozhoduje věci došlé dříve než žaloba navrhovatelky.
Nejvyšší správní soud zamítl návrh na určení lhůty k podání předběžných otázek Soudnímu dvoru a určil Městskému soudu v Praze lhůtu k rozhodnutí o žalobě do 31. 1. 2018, pokud v průběhu této lhůty nepoloží ve vztahu k řízení o dané žalobě předběžnou otázku Soudnímu dvoru Evropské unie.
Z ODŮVODNĚNÍ:
III.
Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[10] Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, které je upravené v § 174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, jež je zakotveno zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení probíhajícího před soudem.
[11] Při posuzování návrhu na určení lhůty je Nejvyšší správní soud vázán navrhovatelčinou specifikací procesního úkonu, u něhož jsou namítány průtahy. Jen u takto vymezeného procesního úkonu zkoumá, zda dochází k průtahům. V nynější věci jsou průtahy namítány jednak ve vztahu k položení předběžných otázek Soudnímu dvoru Evropské unie, jednak ve vztahu k rozhodnutí o podané žalobě.
III. a) Návrh na určení lhůty k položení předběžných otázek Soudnímu dvoru Evropské unie
[12] Otázkou, zda se může navrhovatel úspěšně domáhat návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu určení lhůty k podání předběžných otázek Soudnímu dvoru Evropské unie, se Nejvyšší správní soud již v minulosti zabýval. Učinil tak např. v usneseních ze dne 3. 4. 2014, čj. Aprk 16/2014-64, ze dne 23. 3. 2017, čj. Aprk 6/2017-231, či ze dne 11. 10. 2017, čj. Aprk 18/2017-47.
[13] Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu může být úspěšný za splnění dalších podmínek jen v tom případě, má-li městský soud povinnost požadovaný procesní úkon učinit. Určením lhůty k provedení procesního úkonu se nově nezakládá povinnost soudu daný procesní úkon provést (tato povinnost totiž musí existovat již předtím), ale nově se stanovuje jen lhůta k provedení takového úkonu, který musí být proveden.
[14] Tento výklad respektuje ústavně zaručenou nezávislost soudů a soudců, k čemuž lze odkázat na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2005, sp. zn. 21 Cul 3/2004, č. 80/2006 Sb. NS, kde bylo konstatováno, že „je třeba vzít v úvahu to, že soudnictví vykonávají v České republice nezávislé soudy a že soudci jsou při výkonu své funkce (při výkonu soudnictví) nezávislí (srov. čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy a § 1 zákona o soudech a soudcích). Znamená to mimo jiné, že nikdo nesmí, nestanoví-li zákon jinak, zasahovat do nezávislé rozhodovací činnosti soudů a soudců a uvedené samozřejmě platí i ve vztazích mezi soudy a soudci při projednávání a rozhodování jednotlivých sporů a jiných právních věcí. V občanském soudním řízení může být nezávislost soudu a soudce při projednávání a rozhodování v jednotlivých věcech ovlivněna (usměrněna) jen prostřednictvím závazného právního názoru, vysloveného soudem v rozhodnutí o řádném nebo mimořádném opravném prostředku (srov. § 226 odst. 1, § 235h odst. 2 větu druhou a § 243d odst. 1 větu první o. s. ř.); do probíhajícího občanského soudního řízení není oprávněn zasáhnout nikdo, a to ani soud příslušný k rozhodování o opravných prostředcích. Má-li být respektována (výše nastíněná) nezávislost soudů a soudců při projednávání a rozhodování sporů a jiných právních věcí a zároveň zachováno právo účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, pro řízení návrhu na určení lhůty podle § 174a zákona o soudech a soudcích z toho vyplývá, že příslušný soud sice může soudu, vůči němuž návrh směřuje, stanovit lhůtu k provedení procesního úkonu, avšak nesmí porušit jeho (Ústavou a zákonem zaručenou) nezávislost při rozhodování sporu nebo jiné právní věci tím, že by mu nařídil, jaké procesní úkony má za řízení učinit a tedy jak má při projednávání a rozhodování jednotlivé věci konkrétně postupovat. Vzhledem k tomu, že smyslem řízení o návrhu na určení lhůty podle § 174a zákona o soudech a soudcích je – jak uvedeno výše – odstranění průtahů v řízení a že nemůže být prostředkem k ovlivnění (předurčení) postupu soudu, vůči němuž návrh směřuje, v řízení a při rozhodování sporu nebo jiné právní věci, může příslušný soud stanovit lhůtu jen ve vztahu k takovým procesním úkonům, o jejichž provedení soud, vůči němuž návrh směřuje, již rozhodl (a je v prodlení s jejich provedením) nebo jejichž potřeba provedení – i když o nich dosud nebylo rozhodnuto – je podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a které ve věci stejně musí být podle zákona učiněny.“
[15] Nejvyšší správní soud se s ohledem na výše uvedené zaměřil na posouzení, zda je městský soud vůbec bezpodmínečně povinen učinit procesní úkon, jehož se navrhovatelka domáhala, tj. zda je povinen položit navrhovatelkou specifikované předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie.
[16] Položení předběžné otázky k Soudnímu dvoru Evropské unie se týká článek 267 Smlouvy o fungování Evropské unie, který vychází z bývalého článku 234 Smlouvy o založení Evropského společenství. Dle článku 267 Smlouvy o fungování Evropské unie platí:
„Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se: a) výkladu Smluv, b) platnosti a výkladu aktů přijatých orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie.
Vyvstane-li taková otázka před soudem členského státu, může tento soud, považuje-li rozhodnutí o této otázce za nezbytné k vynesení svého rozsudku, požádat Soudní dvůr Evropské unie o rozhodnutí o této otázce.
Vyvstane-li taková otázka při jednání před soudem členského státu, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je tento soud povinen obrátit se na Soudní dvůr Evropské unie.
Vyvstane-li taková otázka při jednání před soudem členského státu, které se týká osoby ve vazbě, rozhodne Soudní dvůr Evropské unie v co nejkratší lhůtě.“
[17] Městský soud představuje soud, o němž pojednává výše citovaný druhý odstavec článku 267 Smlouvy o fungování Evropské unie, tj. jde o soud, jehož rozhodnutí lze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva. Nejde o soud členského státu ve smyslu třetího odstavce daného článku, jehož rozhodnutí by nešlo napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva.
[18] Judikaturu k možnosti podat návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu v podobě předložení předběžné otázky Soudnímu dvoru citovanou výše v bodě [12] je vhodné na půdorysu nynějšího případu dále rozvinout. Předběžná otázka se může týkat jednat výkladu smluv, které tvoří primární právo Evropské unie, a výkladu aktů Evropské unie, jednak platnosti těchto aktů (viz výše citovaný článek 267 Smlouvy o fungování Evropské unie). Nejvyšší správní soud se proto ve vztahu k návrhu na určení lhůty vyjádří nejprve k předběžné otázce o výkladu smluv a aktů (body [19] a [20]), a poté o předběžné otázce k platnosti aktů Evropské unie (body [21] až [25]).
[19] Co se týče návrhu na určení lhůty k položení předběžné otázky o výkladu smluv či aktů, platí, že z citovaného článku 267 Smlouvy o fungování Evropské unie vyplývá, že soud, jehož rozhodnutí lze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, může požádat o rozhodnutí o předběžné otázce, jsou-li splněny určité podmínky. Jde tak o možnost danou takovému soudu, nikoli o jeho bezvýhradnou povinnost. K tomu srov. Bobek, M.; Komárek, J.; Passer, J.; Gillis, M. Předběžná otázka v komunitárním právu. Praha: Linde Praha, a. s., 2005, kde je na straně 133 uvedeno: „Toto ustanovení se týká všech soudů členských států, jejichž rozhodnutí lze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva. Z hlediska komunitárního práva jim proto nevzniká povinnost, nýbrž oprávnění obracet se s předběžnými otázkami na Soudní dvůr.“ Dále lze poukázat na stranu 139 dané publikace, kde je uvedeno: „Český soud, který není soudem posledního stupně, je však oprávněn řešit i obtížné otázky výkladu komunitárního práva při neexistenci ustálené judikatury Soudního dvora samostatně. Jedná se vlastně o jedinou oblast, ve které národním soudům doposud zbylo poměrně široké uvážení.“
[20] Jde-li o výklad smluv či aktů Evropské unie, nemá soud, jehož rozhodnutí lze napadnout opravnými prostředky dle vnitrostátního práva, bezvýhradnou povinnost obracet se s předběžnou otázkou na Soudní dvůr Evropské unie. Z tohoto důvodu nemůže být úspěšný návrh na určení lhůty k podání předběžné otázky vztahující se k výkladu smluv, které tvoří primární právo Evropské unie, či aktů Evropské unie. Určením lhůty k podání takové předběžné otázky by Nejvyšší správní soud založil dosud neexistující povinnost předběžnou otázku podat, což se vymyká oprávnění, která Nejvyšší správní soud má v řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Návrhu na určení lhůty k položení předběžné otázky týkající se výkladu smluv či aktů Evropské unie se týkala judikatura zmíněná v bodu [12] shora.
[21] Co se týče návrhu na určení lhůty k položení předběžné otázky o platnosti aktů Evropské unie, je nezbytné vzít v potaz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. 10. 1987, Foto Frost, C-314/85, Recueil, s. 4199, zejména jeho body 13 až 15. Soudní dvůr Evropské unie zde k článku 177 Smlouvy o Evropském hospodářském společenství (dnešnímu článku 267 Smlouvy o fungování Evropské unie) uvedl: „Článek 177 sice umožňuje vnitrostátním soudům, jejichž rozhodnutí lze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, aby pokládaly Soudnímu dvoru předběžné otázky týkající se výkladu nebo posouzení platnosti, neřeší však otázku, zda tyto soudy mohou samy o sobě prohlásit právní akty orgánů Společenství za neplatné.
Tyto soudy mohou zkoumat platnost právního aktu Společenství, a pokud usoudí, že důvody neplatnosti dovolávané účastníky řízení nejsou opodstatněné, mohou je odmítnout a učinit závěr, že akt je platný v plném rozsahu. Tímto jednáním nezpochybňují totiž existenci aktu Společenství.
Naopak nemají pravomoc prohlásit akty orgánů Společenství za neplatné.“
[22] Následně Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 10. 1. 2006, International Air Transport Association (IATA), C-344/04, odpovídal na otázku, zda v případě podání žaloby, kde jsou vzneseny otázky ohledně platnosti ustanovení aktu Evropského společenství, které vnitrostátní soud považuje za obhajitelné a nikoli neopodstatněné, existují nějaké právní zásady Společenství týkající se kritéria nebo meze, které musí vnitrostátní soud použít, když rozhoduje o tom, zda položit předběžnou otázku na platnost aktu Evropské unie. V bodech 28 až 30 tohoto rozsudku Soudní dvůr Evropské unie uvedl, že „článek 234 ES [dnešní článek 267 Smlouvy o fungování Evropské unie, pozn. NSS] nepředstavuje procesní prostředek, který mají k dispozici účastníci řízení ve sporu probíhajícím před vnitrostátním soudem, a nestačí tedy, že účastník tvrdí, že spor nastoluje otázku ohledně platnosti práva Společenství, aby dotyčný soud musel mít za to, že vyvstala otázka ve smyslu článku 234 ES (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 6. 10. 1982, Cilfit a další, 283/81, Recueil, s. 3415, bod 9). Z toho plyne, že existence zpochybnění platnosti aktu Společenství před vnitrostátním soudem sama o sobě nedostačuje k tomu, aby předložení předběžné otázky Soudnímu dvoru bylo odůvodněné.
Pokud jde o soudy, jejichž rozhodnutí lze napadnout opravným prostředkem podle vnitrostátního práva, Soudní dvůr rozhodl, že tyto soudy mohou zkoumat platnost aktu Společenství, a nepovažují-li důvody neplatnosti, jichž se účastníci řízení před nimi dovolávají, za opodstatněné, mohou tyto důvody zamítnout s konstatováním, že akt je platný v plném rozsahu. Tímto jednáním totiž nezpochybňují existenci aktu Společenství (výše uvedený rozsudek Foto-Frost, bod 14).
Pokud se takové soudy naproti tomu domnívají, že jeden nebo více důvodů neplatnosti uvedených účastníky řízení nebo popřípadě uplatněných bez návrhu (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 16. 6. 1981, Salonia, 126/80, Recueil, s. 1563, bod 7) jsou opodstatněné, musejí přerušit řízení a obrátit se na Soudní dvůr v řízení o předběžné otázce směřující k posouzení platnosti.“
[23] Nejvyšší správní soud konstatuje, že soud, proti jehož rozhodnutí lze podat opravné prostředky podle vnitrostátního práva, má daleko užší prostor pro zvážení, zda podá předběžnou otázku k neplatnosti aktu Evropské unie, než je tomu u zvážení, zda podá předběžnou otázku k výkladu primárních smluv či aktů Evropské unie. Přesto obecně platí, že podání předběžné otázky na neplatnost aktu Evropské unie není automatickým důsledkem toho, že účastník uplatní námitky zpochybňujících aplikované nařízení. Postup městského soudu, zda podat či nepodat předběžnou otázku, se totiž odvíjí od posouzení toho, zda vůbec či do jaké míry považuje námitky proti platnosti aplikovaného nařízení za opodstatněné (viz výše citovaný rozsudek ve věci IATA).
[24] V řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu není prostor pro to, aby Nejvyšší správní soud hodnotil, zda námitky účastníků proti platnosti aktů Evropské unie jsou opodstatněné, či nikoli. Šlo by o nepřípustný zásah do rozhodovací činnosti městského soudu, jehož se musí Nejvyšší správní soud v řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu vyvarovat. Věcné posouzení před Nejvyšším správním soudem by bylo případně na pořadu dne až v případném řízení o kasační stížnosti, pokud by jej některý z účastníků podáním kasační stížnosti zahájil a pokud by zde uplatnil přípustné námitky v tomto směru.
[25] Nejvyšší správní soud shrnuje, že rozhodnutí, zda položit předběžnou otázku ohledně platnosti aktu Evropské unie ze strany soudu, jehož rozhodnutí lze dle vnitrostátního práva napadnout opravnými prostředky, je v nezanedbatelné míře spojeno s věcným hodnocením ze strany tohoto soudu, do kterého mu nemůže Nejvyšší správní soud zasahovat v řízení o určení lhůty k provedení procesního úkonu. Z tohoto důvodu nelze návrhu na určení lhůty k položení předběžných otázek vyhovět, i když v nynější věci jde o případ, kdy se přinejmenším část v žalobě navrhovaných předběžných otázek týká neplatnosti nařízení Evropské unie.
III. b) Návrh na určení lhůty k vydání rozhodnutí o žalobě
[26] Důvodnost návrhu na určení lhůty Nejvyšší správní soud posuzuje dle kritérií vymezených v § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích. Těmito kritérii jsou složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a dosavadní postup soudu. Současně není bez významu ani § 56 odst. 1 s. ř. s., dle něhož soud projednává a rozhoduje věci podle pořadí, v jakém k němu došly; to neplatí, jsou-li u věci dány závažné důvody pro přednostní projednávání a rozhodování věci. V § 56 odst. 2 a 3 s. ř. s. jsou vymezeny návrhy a věci, o nichž se rozhoduje přednostně.
[27] Za porušení práva na projednání věci bez zbytečných průtahů pak Nejvyšší správní soud nepovažuje samotnou skutečnost, že soud, vůči němuž návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu směřuje, učinil v přiměřených lhůtách všechny přípravné úkony, které musí předcházet rozhodnutí věci, ale ve věci stále nerozhodl, jelikož rozhoduje věci napadlé dříve. Podstatné však je, aby v tomto stavu soud neudržoval řízení po příliš dlouhou dobu, což se posuzuje dle kritérií zmíněných v § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích. Jde o kritéria vycházející z judikatury Evropského soudu pro lidská práva (viz bod 48 rozsudku velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 16. 9. 1996, Süßmann proti Německu, stížnost č. 20024/92, Reports 1996-IV, či bod 43 rozsudku velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 27. 6. 2000, Frydlender proti Francii, stížnost č. 30979/96, Reports 2000-VII).
[28] V případě, že nelze posuzovanou délku řízení s ohledem na popsaná kritéria nadále tolerovat, není možné návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu zamítnout s odkazem na § 56 odst. 1 s. ř. s. a odůvodněním, že soud stále rozhoduje věci napadlé dříve než tu, které se týká návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Ochranu práva na projednání věci bez zbytečných průtahů totiž nelze odmítnout s poukazem na to, že práva někoho jiného jsou porušována ještě více. Zde se pak uplatní názor Ústavního soudu, že „průtahy v řízení nelze ospravedlnit obecně známou přetížeností soudů; je totiž věcí státu, aby organizoval své soudnictví tak, aby principy soudnictví zakotvené v Listině a Úmluvě byly respektovány a případné nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži občanů, kteří od soudu právem očekávají ochranu svých práv v přiměřené době“; viz např. nálezy Ústavního soudu ze dne 14. 9. 1994, sp. zn. IV. ÚS 55/94, č. 42/1994 Sb. ÚS, ze dne 19. 2. 2002, sp. zn. I. ÚS 663/01, č. 16/2002 Sb. ÚS, ze dne 10. 4. 2008, sp. zn. III. ÚS 685/06, č. 70/2008 Sb. ÚS, ze dne 7. 8. 2007, sp. zn. IV. ÚS 391/07, č. 122/2007 Sb. ÚS, a další).
[29] V nynější věci nejde o návrh, který by měl městský soud projednat a rozhodnout přednostně dle § 56 odst. 3 s. ř. s. či § 56 odst. 1 věty za středníkem s. ř. s. Městský soud přitom v současnosti rozhoduje žaloby, které obdržel dříve než navrhovatelčinu žalobu. I při vědomí těchto skutečností v návaznosti na výše citovanou judikaturu Ústavního soudu Nejvyšší správní soud shledal, že řízení před městským soudem trvá nepřiměřeně dlouho s ohledem na kritéria zmíněná v § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích (tj. s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatelku, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu).
[30] Prvním kritériem zmíněným v § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích je složitost věci. Nejvyšší správní soud shledal, že věc dosahuje vyšší složitosti. Spisový materiál sice není rozsáhlý a po skutkové stránce se nejeví, že by mezi stranami byl spor. Právně jde ovšem o složitý případ s ohledem na to, že se věc dotýká práva Evropské unie ve značně specifické právní oblasti výrobních dávek z cukru.
[31] K významu věci pro sebe se navrhovatelka nevyjádřila. Nejvyšší správní soud tak může jen obecně konstatovat, že správní rozhodnutí se týkala povinnosti zaplatit výrobní dávku ve výši 31 011 159 Kč za hospodářský rok 2014/2015. Význam věci pro navrhovatelku je tak spojen s platbou této částky. Ze samotné výše platební povinnosti nelze posoudit, do jaké míry je věc pro navrhovatelku významná, jelikož u významu věci je nutno porovnat výši platební povinnosti s ekonomickou situací a hospodářskou kapacitou povinného subjektu, k čemuž se však navrhovatelka nijak nevyjádřila. Lze nicméně zmínit, že ve sbírce listin v Obchodním rejstříku zveřejněné na stránkách https://or.justice.cz/ias/ui je obsažena výroční zpráva navrhovatelky z 6. 6. 2016, dle níž byl její hospodářský výsledek daný rozdílem výnosů a nákladů v hospodářském roce 2015/16 přes 12 milionů Kč, v hospodářském roce 2014/15 přes 195 milionů Kč (tohoto hospodářského roku se dávka týká) a v hospodářském roce 2013/14 přes 404 milionů Kč. Nejvyšší správní soud konstatuje, že význam věci pro navrhovatelku je za této situace zcela srovnatelný s běžnou úrovní významnosti věcí řešených správními soudy pro účastníky těchto řízení s vědomím toho, že kritérium významu věci pro navrhovatelku není exaktně měřitelné. Nejvyšší správní soud však vychází z toho, že význam věci pro navrhovatelku se výrazněji neliší např. od věcí, v nichž jde o stavební povolení, placení daní či o spory o správní sankce.
[32] Důvodnost návrhu na určení lhůty se posuzuje též z hlediska postupu účastníků řízení. Navrhovatelka sice s podáním žaloby nezaplatila soudní poplatek, k jehož úhradě musela být ze strany městského soudu vyzvána, význam této okolnosti na délku řízení byl ovšem zcela okrajový. Jinak navrhovatelka negativně k délce řízení nepřispěla.
[33] Co se týče postupu městského soudu, lze konstatovat, že soud v přiměřené době po obdržení žaloby činil všechny úkony nezbytné pro uvedení věci do stavu, kdy je možno rozhodnout. U městského soudu nelze shledávat průtahy s obstaráním správního spisu a vyjádření žalovaného, s výzvou k zaplacení soudního poplatku a zjištění, zda strany souhlasí s rozhodnutím věci samé bez jednání. Zda dochází k průtahům s vydáním rozhodnutí o žalobě, Nejvyšší správní soud posuzuje na základě komplexního hodnocení všech hledisek zmíněných v § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích.
[34] Při souhrnném hodnocení kritérií, jejichž prostřednictvím se hodnotí důvodnost návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, lze vyjít z toho, že řízení před městským soudem trvá více než 27 měsíců (2 roky a 5 měsíců). Jde tedy o řízení, jehož délka přesahuje dva roky, což je hranice, při jejímž překročení je namístě velmi citlivě vážit každé z posuzovaných hledisek zmíněných v § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích samostatně i v jejich komplexu. K podpoře tohoto závěru lze poukázat též na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, č. 58/2011 Sb. NS, vztahujícího se k odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem v případě nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Nejvyšší soud zde v části VI. stanoviska zmínil, že jakékoli řízení vždy nějakou dobu trvá, a dále na vysokém stupni obecnosti uvedl, že za přiměřenou délku řízení Nejvyšší soud považuje ještě 24 měsíců (nikoli však již delší). Nejvyšší správní soud se do značné míry brání naznačené paušalizaci, avšak zdůrazňuje nutnost zohledňování všech okolností posuzovaného případu.
[35] V nynější věci vystupuje do popředí skutečnost, že jde o věc po právní stránce složitou, což by odůvodňovalo závěr, že za přiměřenou délku řízení je možno považovat i dobu lehce přesahující dva roky. V nyní posuzovaném případě význam věci pro navrhovatelku, její postup v řízení a postup městského soudu nesvědčí o tom, že by nebylo možno akceptovat i řízení o něco přesahující dva roky. Současnou délku řízení před městským soudem (27 měsíců) však nelze ani s ohledem na složitost věci považovat za akceptovatelnou. Nejvyšší správní soud proto shledal, že návrh na určení lhůty k rozhodnutí o žalobě je důvodný.
[36] Nejvyšší správní soud z tohoto důvodu určil městskému soudu lhůtu do 31. 1. 2018 k rozhodnutí o žalobě. Tento termín byl zvolen tak, aby městský soud měl dostatečný časový prostor po obdržení spisu od Nejvyššího správního soudu pečlivě vyhodnotit žalobu, důkladně prostudovat právní úpravu založenou právem Evropské unie a případně i judikaturu, která se k ní vztahuje. Lhůta pro rozhodnutí o žalobě byla stanovena s ohledem na složitost věci a Nejvyšší správní soud vychází z toho, že určená lhůta představuje kompromis mezi zájmem účastníka na co nejdřívějším rozhodnutí věci a vytvořením dostatečného prostoru pro zhodnocení všech aspektů ve složité věci.
[37] Výrok II. Nejvyšší správní soud formuloval tak, že městský soud je povinen o žalobě rozhodnout do 31. 1. 2018, pokud v průběhu této lhůty nepoloží ve vztahu k řízení o dané žalobě předběžnou otázku Soudnímu dvoru Evropské unie. Městský soud má tak povinnost do 31. 1. 2018 buď o žalobě rozhodnout, nebo se obrátit s předběžnou otázkou na Soudní dvůr (formulace předběžné otázky je výsadou předkládajícího soudu, byť k nynější věci lze přistupovat s vědomím, že žalobkyně v žalobě zpochybňuje platnost aplikovaného nařízení). Volba je na městském soudu a Nejvyšší správní soud mu do ní v řízení o návrhu na určení lhůty nehodlá nijak vstupovat. Byť městský soud v průběhu řízení o žalobě navrhovatelce již sdělil, že předběžnou otázku pokládat nehodlá, což posléze zopakoval i ve vyjádření k návrhu na určení lhůty, Nejvyšší správní soud konstatuje, že zmíněnými sděleními městský soud není vázán, a proto bylo třeba výrok, jímž se vyhovuje návrhu na určení lhůty, formulovat tak, aby další postup městského soudu nebyl ze strany Nejvyššího správního soudu předurčen z hlediska věcného posouzení. To by se stalo, kdyby Nejvyšší správní soud určil bez dalšího jen lhůtu k rozhodnutí o žalobě do 31. 1. 2018, jelikož o tom, že akt Evropské unie je neplatný, může rozhodnout jen Soudní dvůr Evropské unie, a i kdyby se na něj městský soud obrátil s předběžnou otázkou, nestihl by do té doby Soudní dvůr rozhodnout. Formulací výroku II. tohoto usnesení žádným způsobem Nejvyšší správní soud nenaznačuje, zda předběžná otázka má nebo, nemá být položena. Jde o hodnocení, které je plně na městském soudu.
[38] Nejvyšší správní soud poznamenává, že k určení lhůty k provedení procesního úkonu přistoupil, i přestože městskému soudu nelze vyčítat, že při velké vytíženosti rozhoduje v souladu s § 56 s. ř. s. věci přednostní a dále nejstarší „nepřednostní“ věci. Stejně jako Ústavní soud (srov. např. nález ze dne 7. 8. 2007, sp. zn. IV. ÚS 391/07, N 122/46 SbNU 41, č. 122/2007 Sb. ÚS) si přitom Nejvyšší správní soud plně uvědomuje, že jeho individuální rozhodnutí, kterým návrhu na určení lhůty vyhoví, není systémovým řešením, neboť v případě, kdy by Nejvyšší správní soud vyhověl návrhu na určení lhůty těch účastníků řízení před městským soudem, jejichž věci jsou ještě starší než věc navrhovatelčina, nedošlo by k faktickému zlepšení situace. Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není totiž nástrojem, který je schopen vyřešit vysokou zátěž soudu. Nejvyšší správní soud však nemá jiný nástroj, který by mohl použít k ochraně navrhovatelů před případnými průtahy v řízení u krajských soudů či městského soudu. V nynějším řízení je jeho povinností poskytnout ochranu právům toho účastníka, který se na něj v individuálně určené věci se svým návrhem obrátil. Ve vztahu k otázce zachování principu rovnosti účastníků řízení před soudem, která se v dané souvislosti nabízí, lze s odkazem na výše zmíněný nález Ústavního soudu ze dne 7. 8. 2007 (viz bod 25 nálezu), zmínit, že „takový princip se uplatní toliko v situaci, kdy zásah do základních práv a svobod jednotlivce lze odstranit jiným způsobem, tedy existují-li vedle zvoleného nástroje také jiné prostředky, kterými lze zabránit zásahu do základních práv a svobod“. Nejvyšší správní soud však jiný prostředek nemá a o návrhu na určení lhůty musí rozhodnout.

Autor: SbNSS
-----------------------------------------------------------
Kontrola hygienické stanice


kontrola vedena podle čl. 28 nařízení (EU) č. 882/2004:

Plnění povinností stanovených v zákoně č. 258/2000 Sb., nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin (dále jen  ,,nařízení č. 852/2004“), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (dále jen ,, nařízení č. 178/2002“), zákoně č. 65/2017 Sb. O ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen ,,zákon č. 65/2017 Sb.“), vyhlášce č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní  hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění vyhlášky č. 602/2006 Sb., (dále jen ,,vyhláška č. 137/2004 Sb.“), v zákoně č. 110/1997 Sb., nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen ,,nařízení č. 1169/2011“).


Kontrola Státní zemědělské a potravinářské inspekce 



Odborný posudek pro potřeby kontrolované osoby konán v souladu s čl. 11 odst.5 nařízení (ES) č. 882/2004
Pokud má potravina jakýkoliv obsah THC, nevyhovuje požadavku uvedenému v článku 14 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění (dále jen nařízení (ES) č. 178/2002), neboť se jedná o potravinu škodlivou pro zdraví.
  







Cannabis is The Cure, z.s. dne 15.12.2017, odvolání RK na rozhodnutí 24. 11. 2017 č.j. SPR. ÚS 775/17 a žaloba ICH na Předsedu ÚS a ÚS za nepravdivá rozhodnutí od 5.10.2017 sp.zn. SPR ÚS 49/17

Krajský soud v Brně , 18 Cm 236/16 a 17 Co 195/2017, 22 A 70/2016 Ústavní soud České republiky, IV. ÚS 3899/17
Dále pak adresováno: Česká televize, Český rozhlas, RRTV a Ministerstvo kultury ČR ke stížnosti na cenzuru veřejnoprávních medií ve věci dlouhodobého porušování čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 34 a 267 Smlouvy o fungování Společenství soudci nejen Krajského soudu v Brně a Ústavního soudu ČR s důkazy např. na http://os-prostejov.blogspot.cz     a  http://constitutional-court.blogspot.cz
Věc I. č.j. SPR. ÚS 775/17, SPR ÚS 814/17 a IV. ÚS 3899/17
Ústavní soud ČR a vztah k civilním, správním a trestním řízením u KS v Brně
Podavatelka odvolání proti rozhodnutí ústavního soudu ze dne 24. listopadu 2017 č.j. SPR. ÚS 775/17 s důkazy pro naléhavost projednání ústavní stížnosti asociace Cannabis is The Cure,z.s. a Mgr. Dušana Dvořáka na dalšíneodůvodněná odmítavá usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 5.10.2017 sp. zn. č.j. 3T 131/2017 - 417 a Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 9.11.2017 č.j. 9 Nt 19/2017 - 414 vedené u ústavního soudu od 14.12.2017 pod sp.zn IV. ÚS 3899/17 a dále vztažné důkazy pro oprávněnost žalobního protinávrhu k nedůvodné žalobě na Mgr. Dušana Dvořáka ze dne 10.10.2016 vedené u KS v Brně pod č.j. 18 Cm 236/16 s návrhem na sloučení s odvolacím návrhem č.j. 17 Co 195/2017 (viz http://soudniznalec.blogspot.cza návrhem na určení lhůty rozhodnutí žaloby a další důkazy pro doložení důvodnosti odvolání a náhrady škody za zjevně nezákonný a účelový návrh (vizhttp://univerzita-palackeho.blogspot.cz ) a vědomě nezákonné zahájení řízení o omezení svéprávnosti a ustanovování ochranných léčeb Mgr. Dušana Dvořáka namísto vyřešení právních otázek nejen ústavním soudem v letech 2012 – 2017
Mgr. Radka Káňová, nar. 30.1.1978, Ostravská 1369, 735 41, Petřvald u Karviné zastoupena asociací Cannabis is The Cure, z.s., IČ: 266 70 232, ID: 4ex7c9p, člen asociace Open Royal Academy, Přichystalova 180/14, 779 00 Olomouc, zastoupenou předsedou Mgr. Dušanem Dvořákem
Odůvodnění:
  1. Ústavní soud odmítl vydat informace: I: kde konkrétně se dne 5. 10. 2017 soudci III. senátu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3354/16 vyrovnali s vědomými nepravdami soudců senátu sp. zn. II. US 664/12 a dalších (a také soudců senátů Krajského soudu v Brně ode dne 9.3.2011 sp. zn. 3 To 25/2011 až do dne 7.12.2017 sp.zn. 7 To 362/2017), že zákon o návykových látkách údajně není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a konopí je prý údajně prekurzor, o kterých rozhodují členské země Společenství a trestní spor o právo na výrobu konopných léčiv k výzkumu a léčbě a porušení směrnice 98/|34/ES údajně nepatří projednat Soudnímu dvoru dle čl. 267 Smlouvy o fungování Společenství, dále II: kde se soudci III. senátu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3354/16 v předmětném usnesení vyrovnali s výše uvedenými nepravdami, dle kterých údajně nebylo nutné oznámit do databáze TRIS novelu § 8 zákona o návykových látkách zákonem č. 141/2009 Sb. týkající výroby konopných léčiv, což opětovně absentovalo v usneseních a správních rozhodnutích a rozsudku Krajského soudu v Brně dne 7.12.2017 sp.zn. 7 To 362/2017.
  2. Tvrzení generálního sekretáře dne 24. listopadu 2017 č.j. SPR. ÚS 775/17 vedoucí k odmítnutí žádosti o informace je opětovně účelové a vědomě nepravdivé, stejně jako jsou vědomě nepravdivá a účelová rozhodnutí předsedy Ústavního soudu ČR (SPR ÚS 3/2016, SPR ÚS 92/2016, SPR ÚS 155/2016, SPR ÚS 294/2016, SPR ÚS 312/2016, SPR ÚS 433/2016, SPR ÚS 885/2016, SPR ÚS 3/17 a SPR ÚS 49/2017a předsedy Krajského soudu v Brně ( St 192/2012, St 2/2014, St 85/2014, St 84/2016, St 90/2017 ) nepodat na nepravdivě jednající soudce a také na soudce důvodně podezřelé z organizovaného zločinu kárné podněty, protože prý tito soudci údajně jednali v souladu se zákonem, když bylo vždy doloženo na důkazech, jak soudci vědomě lhali a podváděli a porušovali nejzákladnější principy trestního řízení, zákonů a úmluv! 
  3. Opětovně není pravdou tvrzení generálního sekretáře ústavního soudu dne 24. listopadu 2017 č.j. SPR. ÚS 775/17že jde o otázky, které jsou asociací Cannabis is The Cure,z.s. dlouhodobě kladeny jen ve věci ústavních stížností Dušana Dvořáka ve věci zapřeného základního práva na život a zdraví a dostupnost cannabisterapie a výzkumu farmakologicky neúčinnějších odrůd cannabis na ta která onemocnění (sp. zn. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16 a III.ÚS 3354/16) a zcela nedůvodných opakovaných obžalob Mgr. Dušana Dvořáka za nedovolenou výrobu konopných drog/léčiv od 1.1.2010 a zavedení trestnosti pěstování konopí do české trestní legislativy od vzniku České republiky dne 1.1.1993, což Krajský soud v Brně řádně neprojednal a neodůvodnil od rozsudku 9.3.2011 sp. zn.3 To 25/2011, 4 To 505/2012, 8 To 198/2014, 5 To 174/2014, 9 To 43/2015, 5 To 45/2015, 5 To 317/ 2015, 4 To 271/2015, 4 To 273/2015, 9 To 408/2016, 5 To 297/2017, 7 To 118 /2017 až do rozsudku dne 7.12.2017 sp. zn. 7 To 362/2017, když je a bylo na výzkumnické farmě v Ospělově exekučně zabavené konopí k výzkumu vždy v majetku právnických osob zapojených do výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) a nejen vedoucí výzkumu Mgr. Dušan Dvořák má cannabisterapii doporučenu od svých lékařů MUDr. Věry Táborské, MUDr. Ivana Krupy a MUDr. Dagmar Přikrylové, neboť jiná (chemická) léčiva nejsou nejen tak účinná a především nejsou šetrná a bez drastických sekundárních následků absentujících u cannabisterapie, což bylo okresnímu, krajskému i ústavnímu soudu doloženo již v prvním rozsudku Okresního soudu v Prostějově dně 27.10.2010včetně doložení osobních svědectví a filmových důkazů o úspěších z výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) vedeného Mgr. Dušanem Dvořákem při léčbě fatálních stavů různých smrtelných a chronických onemocnění včetně bipolární poruchy, deprese, diabetes, rakoviny, epilepsie, roztroušené sklerozy, astma ad., viz důkazy např. v dokumentu Onkologičtí konopní kriminálníci nahttp://www.youtube.com/user/ArtLanguageFactory
  4. Vědomé nepravdy soudců senátů sp. zn. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16 a III.ÚS 3354/16 (a také soudců senátů Krajského soudu v Brně ode dne 9.3.2011 sp. zn. 3 To 25/2011 až do dne 7.12.2017 sp.zn. 7 To 362/2017), že novelu výroby konopných léčiv § 8 zákona o návykových látkách zákonem č. 141/2009 Sb. prý nebylo nutné oznámit do databáze TRIS, protože zákon o návykových látkách údajně není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a konopí je prý údajně prekurzor, o kterých rozhodují členské země Společenství a trestní spor o právo na výrobu konopných léčiv k výzkumu a léčbě proto nepatří projednat Soudnímu dvoru, neuvedl jen v ústavních stížnostech vedoucího výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) Mgr. Dušana Dvořáka, ale tento nepravdivý justiční faul a zneužívání pravomoci uvedli ústavní soudci také v rozhodnutí o ústavní stížnosti vězněného předsedy odborné společnosti Konopí je lék,z.s. Miloslava Tetoura č.j. I. ÚS 2431/15 a spoluzakladatelky odborné společnosti Konopí je lék,z.s. Mgr. Radomíry Dvořákové č.j. III. US 396/16, která musela v letech 2009 - 2017 strpět již 8 domovních prohlídek se souhlasem zcela zkorumpovaného Okresního soudu v Prostějově a Krajského soudu v Brně a jejich zřejmě zcela mentálně postižených předsedů, ve kterých se výše uvedení jako dřívě obžalovaní za nedovolenou výrobu konopných léčiv/drog se svými advokáty domáhali revize výše uvedených nepravdivých rozhodnutí justice zahájených právě u Krajského soudu v Brně dne 9.3.2011 sp. zn. 3 To 25/2011 a také u Ústavního soudu ČR dne 13.4.2012 sp. zn. II. US 664/12, napadající vědomě mylné usnesení o konopí jako prekurzoru v podání Nejvyššího soudu ze dne 27.10.2011 sp.zn. 8 Tdo 1231/2011 (až naposledy dne 30.6.2016 č.j. 6 Tdo 323/2016).
  5. Stejně tak vědomě nepravdivé je odmítavé rozhodnutí generálního sekrátáře ústavního soudu proti 4 měsíce vězněnému Miroslavu Kočíčřovi a jeho ženě za léčbu konopím dne 8.12.2017 č.j. SPR ÚS 814/17 a rozhodnutí předsedy ústavního soudu dne 14.12.2017 č.j. SPR. ÚS 49/17-190 vydaného v rozporu s ust. § 92 odst. 1 správního řádu nikoliv k č.j. SPR ÚS 13/17 Sb. bez věcného vyřízení žádaných informací chybějících v usneseních o ústavních stížnostech od 13.4.2012 sp.zn. II. US 664/12 až do dne 5.10.2017 sp. zn. III.ÚS 3354/16doložené v archivu na titulní straně http://bolsevici.blogspot.cz, k čemuž uveďme právní větu: Pokud osoba, s níž správní orgán I. stupně ve správním řízení nejedná jako s účastníkem, podá řádný opravný prostředek (rozklad), nemusí správní orgán II. stupně vydávat usnesení podle § 28 odst. 1 správního řádu, ale rozhodne přímo o podaném opravném prostředku. Dospěje-li k závěru, že jej podala osoba, která není účastníkem správního řízení, zamítne jej jako nepřípustný podle § 92 odst. 1 správního řádu. (Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 08.02.2013, čj. 62 A 15/2011 - 60) níže v bodech 6 a dalších uveďme:
  6. Nepravdivé tvrzení soudců Krajského soudu v Brně (9.3.2011 sp. zn. 3 To 25/2011), Nejvyššího (27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011) a Ústavního soudu (naposledy 5.10.2017 sp. zn. III.ÚS 3354/16), že rozsudek Soudního dvora ze dne 16.12.2017 č.j. C 137/09 Josemans v bodech 36 -41 rozzsudku údajně neuvedl, že konopí je obchodovatelným zbožím k terapii a výzkumu a spor o nevymahatelný trestní předpis výroby konopných drog/ léčiv údajně nepatří Soudnímu dvoru k projednání, je nejen cynickým výsměchem zcela arogantních soudců ústavního soudu základním dovednostem číst a porozumět smyslu textu, ale odporuje také běžné praxi dovozů konopných léčiv do České republiky s fakticky doložitelným souhlasem MZ ČR nejpozději ode dne 3.12.2008 (firma AbbVie Inc. North Chicago, Illinois, U.S.A , lék Marinol resp. Dronabinol, dále GB Pharma Ltd., Velká Británie, lék Sativex, dále firma Bedrocan, Nizozemí, lék - květ konopí Bedrocan). Citace SUKLu:"Článek Dronabinolum (Dronabinol) byl do lékopisu zařazen na základě požadavku MZČR projednaném na zasedání Lékopisné komise MZČR, které se konalo dne 2.12.2008, a ve spolupráci s americkou lékopisnou komisí, která dala souhlas s přetištěním článku amerického lékopisu USP v českém překladu v Českém lékopise. Článek Cannabis sativae oleum (Konopný olej) byl do lékopisu zařazen na základě doporučení několika dermatologických pracovišť, která byla projednána na zasedání Lékopisné komise MZČR konaném dne 9. 12. 2009. Parametry uvedené v tomto lékopisném článku byly předloženy k veřejnému šetření a oznámeny v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. 6. 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES."
  7. Dodejme, že na titulní straně http://european-cannabis.blogspot.cz najdeme kromě podrobné právní analýzy asociace Cannabis is The Cure,z.s. k porušení práva Společenství Českou republikou ve věci neoznámených novelizací výroby konopných drog/léčiv a kartelových dohod v rozpor s čl. 34 Smlouvy o fungování Společenství také zcela jednoznačně stanovisko Uřadu pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictvíze dne 12.9.2014 č.j. 08780/50000/2014 a stanovisko Parlamentního institutu ze dne 28.3.2012 č.j. 0590Ppotvrzující notifikační povinnost změny technických předpisů výroby konopných léčiv novelizacemi zákona o návykových látkách a léčivech v souladu se Směrnicí 98/34/ES.
  8. Pokud je výše a také v bodu 34 usnesení ústavního soudu dne 5.10.2017 č.j. III.ÚS 3354/16 uvedeno, že ustanovení zákona o návykových látkách týkající se výroby konopných léčiv jsou de iure technickým předpisem a nevymahatelné i pro trestní právo, je neoznámená novelizace výroby konopných léčiv nejpozději pak novelami č.141/2009 Sb. a 50/2013 Sb. nevymahatelná a spory členů výzkumu Konopí je lék (cannabis is The Cure) patří zastavit a předat k projednání předběžných otázek Soudnímu dvoru, viz
  9. Stejně tak je po judikátu netrestnosti cannabisterapie dne 30.8.20008 č.j. (a tedy legality a legitimity pěstování konopí) nezákonné zapírané odůvodnění naprosto nepravdivých tvrzení soudců okresních, krajských (např. KS Brno ode dne 9.3.2011 sp. zn. 3 To 25/2011 až do dne 7.12.2017 sp.zn. 7 To 362/2017) a ústavního soudu (např. ode dne 13.4.2012 sp. zn. II. US 664/12 až do dne 5.10.2017 sp.zn. III.ÚS 3354/16), že Poliice ČR kdy od 20.5.2004 jednou jedinkrát změřila na území České republiky v souladu se zákonem obsah THC v konopí, byť tak činila na příkaz soudců a jejich s presumpcí viny vydávaných kriminalizujících příkazů k domovním prohlídkám, a to ihned po neoznámené novelizaci pěstování konopí § 29 zákona o návykových látkách novelou č. 362/2004 Sb. (ve spojení s výrobou a distribucí konopí a jeho produktů § 5, odst. 5 v platném znění a pěstování konopí k účelům pokusnickým až do změny předpisu neoznámenou novelizací § 5, odst. 5 ZoNL novelou č. 50/2013 Sb., resp. notifikovanou novelou zahradnického pěstování konopí s obsahem do 0,3% THC novelou č. 273/2013 Sb. Notifikace novelizace § 5, odst. 5 a § 8 § 24 odst. 1 písm. a) a § 29 písm a) bod 1 a § 29 písm b) ZoNL novelou č. 273/2013 Sb. je v databázi TRIS vedena pod č. 2012/0329/CZ), vizhttp://www.policie.cz/clanek/metodika-mereni-thc.aspx
  10. Po vstupu do EU dne 1.5.2004 byl policii znám nejpozději od 20.5.2004, a to novelizací § 29 ZoNL neoznámenou novelou č. 362/2004 Sb. spojenou se zavedením hlášení při pěstování konopí nad 100 m2 pouze a jen uznaných odrůd konopí s obsahem do 0,2% THC ve vrcholíku konopí Celní správě nadřazený unijní předpis k měření obsahu THC v konopí, který zcela exaktně a přesně metodicky určil, jak lze zjistit obsah THC ve vrcholíku konopí a jak určit tzv. stopu k měření, aby bylo měření relevantní (tzn. určil nejméně 60kusů vrcholíků rostlin vzatých ze středu pole, které je nutno zhomogenizovat) a také nadřazený předpis určujíl a vymezil období (30 dní růstů: 20 dní před nakvetením a 10 den po odkvětu), kdy může měření obsahu THC v konopí probíhat!
  11. Přestože je občanům povoleno bez jakéhokoliv povolení pěstovat konopí do 100 m2 bez hlášení od zahájení platnosti , policie dodnes měří obsah THC v konopí v každém kraji naprosto dle své libovůle a bez jakého předpisu a vždy v rozporu s nadřazeným právem, stejně jako v rozporu se zákonem o návykových látkách a definicí konopí v § 2 ZoNL, což pochopitelně vede k nesprávnému a kriminalizujícímu označení legálních odrůd konopí za nelegální a možnost zcela svévolnho výkladu, kolik vlastně konopí bylo policejně exekuováno, viz absentující stanovisko judikatury k této závažné věci popírajícíc podstatu oprávněnosti trestních řízení s "konopníky" v rozhodnutí předsedy nejvyššího soudu ze dne 21.4.2016 č.j. ZIN 38/2016 doložené na titulní straně http://nejvyssi-soud.blogspot.cz
  12. Z uvedeného vyplývá, že dosud není celý technicko právní cyklus výroby konopných drog/léčiv oznámen Komisi a trestní předpis výroby konopných drog/léčiv je de iure nevymahatelný, neboť novelou č. 50/2013 Sb. nebyla oznámena také změna klíčového ustanovení § 15 písmeno e) ZoNL, která do 1.4.2013 – zcela v rozporu s neoznámenou novelizací výroby konopných léčiv dle § 8 ZoNL novelou č. 141/2009Sb.- zakazovalazískávat konopnou pryskyřici a látky ze skupiny tetrahydrokanabinolů z rostliny konopí (rod Cannabis) a neoznámenou novelou korupčního zákona konopí do lékáren č. 50/2013 Sb. text ustanovení § 15 písm e) dopnila, citujme: "čímž není dotčeno získávání takových látek pro léčebné použití nebo vědecké účely za podmínek stanovených tímto zákonem a zákonem o léčivech"
  13. Ve světle výše uvedeného je odvolání a vydání žádaných informací zcela důvodné, neboť s níže uvedenými a dosud vždy členům výzkumu zapřenými tvrzeními nejvyššího a ústavního soudu nelze než souhlasit:
  14. Nález k arogantním podvodníkům v justici ze dne 30.5.2006 č.j. Pl. ÚS 18/06: „Právní názor soudce … činí způsobem a formou nesnižující důvěru v soudnictví a důstojnost soudcovské funkce. “
  15. Nález k arogantním podvodníkům v justici ze dne 2.6.2009 č.j. II. ÚS 435/09: “Pokud soudy této zákonné povinnosti nedostojí, a to jednak tím, že se zjištěnými skutečnostmi nebo tvrzenými námitkami nezabývají vůbec, nebo se s nimi vypořádají nedostatečným způsobem, založí tím nepřezkoumatelnost jimi vydaných rozhodnutí. Takový postup nelze akceptovat, neboť by znamenal otevření cesty k potenciální libovůli v rozhodování a znamenal by tak porušení ústavního zákazu výkonu libovůle soudy (čl. 2 odst. 2 Listiny) (srov. např. nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 1/03, N 15/32 SbNU str. 131, sp. zn. I. ÚS 639/03, N 102/34 SbNU str. 79, či sp. zn. I. ÚS 74/06, N 175/43 SbNU str. 17).
  16. Podle odborné literatury (Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3165) dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) může být případ, když právní závěry soudu jsou v tzv.extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními nebo pokud z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, resp. případy, když jsou učiněná skutková zjištění soudů v extrémním nesouladu s provedenými důkazy (srov. ÚS 34/1995-n., ÚS 79/1995-n., ÚS 91/2004-n., ÚS 22/2005-n. atd.). Tyto argumenty používá Ústavní soud k odůvodnění své vlastní rozhodovací praxe, při které z podnětu ústavních stížností výjimečně zasahuje do rozhodnutí obecných soudů, pokud má takový extrémní nesoulad za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení principů řádného a spravedlivého procesu, jak vyplývají z čl. 36 odst. 1 LPS, jakož i z čl. 1 Úst (viz souhrnně zejména ÚS 172/2004-n.), a obdobně je používají i některá rozhodnutí Nejvyššího soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2007 sp. zn. 3 Tdo 668/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2007 sp. zn. 5 Tdo 1273/2007).
  17. Citace ústavního soudu, strana 9, bod 34 usnesení sp.zn. III. ÚS 3354/16: Jak vyplývá z judikatury Soudního dvora Evropské unie (resp. dřívějšího Evropského soudního dvora), notifikační povinnost dle směrnice Evropského parlamentu se uplatňuje i v trestním řízení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 16. 6. 1998 ve věci Lemmens č. C-226/97, § 20) a stanovení požadavků na určitý obsah látky nepochybně jako technickou specifikaci dle čl. 1 bodu 2. směrnice Evropského parlamentu kvalifikovat lze.“
  18. V rámci odvolání je proto předseda soudu žádán vydat informace:
  19. I: kde konkrétně se soudci ústavního soudu vyrovnali s vědomými nepravdami soudců senátu od 13.4.2012sp. zn. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16 až dodne 5.10.2017 sp.zn. III.ÚS 3354/16, že zákon o návykových látkách údajně není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a konopí je prý údajně prekurzor, o kterých rozhodují členské země Společenství a trestní spor o právo na výrobu konopných léčiv k výzkumu a léčbě a porušení směrnice 98/|34/ES údajně nepatří projednat Soudnímu dvoru dle čl. 267 Smlouvy o fungování Společenství
  20. II: kde se soudci III. senátu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3354/16 v předmětném usnesení vyrovnali s výše uvedenými nepravdami, dle kterých údajně nebylo nutné oznámit do databáze TRIS novelu § 8 zákona o návykových látkách zákonem č. 141/2009 Sb. týkající výroby konopných léčiv.
Dne 15.12.2017
Mgr. Radka Káňová i.s. Mgr. Dušan Dvořák za Cannabis is The Cure,z.s.
Věc II.
Krajskému soudu v Brně – naléhavé projednání žaloby na rozhodnutí ústavního soudu čj. SPR ÚS 49/17 ve spojení s žalobami č.j. 18 Cm 236/16 a 17 Co 195/2017, 22 A 70/2016. Důkazní rozhodnutí přílohou
Podavatelé žaloby: členové výzkumu a asociace Cannabis is The Cure,z.s. (čj. SPR ÚS 49/17), předseda správní rady A). Mgr. Dušan Dvořák, 12.1.1962, 798 55 Ospělov 6 (č.j. SPR ÚS 13 /17), B) zřizovatelé Edukativní konopné kliniky B 1) Ateliér ALF,z.s., IČ: 226 80 101 v zastoupení předsedy správní rady Františka Slavíka (č.j. SPR ÚS 725/17)B 2) Konopí je lék, z.s, IČ: 227 27 281 v zastoupení předsedy správní rady Miloslava Tetoura (č.j. SPR ÚS 733/17) a B 3) Art Language Factory, z.s., IČ: 227 24 303 v zastoupení předsedy správní rady Josefa Pospíšila (č.j. SPR ÚS 732/17) společně sídlem Konopná apatyka královny koloběžky první a dále investoři výzkumu Cannabis is The Cure (Konopí je lék) společně zastoupeni dle § 441 o.z. asociací Cannabis is The Cure, z.s., IČ: 266 70 232, Open Royal Academy, Přichystalova 180/14, 779 00 Olomouc zastoupené místopředsedou Mgr. Ivanem Chalašem
Věc: Žaloba výše uvedených členů asociace Cannabis is The Cure, z,s. a asociace Cannabis is The Cure,z.s. na nezákonná rozhodnutí, průtahy a nevydání informací a řádných odůvodnění Ústavním soudem ČR v soudních řízeních ode dne 13.4.2012 sp. zn. II. US 664/12 až do dne 5.10.2017 sp.zn. III.ÚS 3354/16 a správních řízeních sp.zn. čj.SPR ÚS 49/17 (5.10.2017, 1.11.2017, 16.11.2017, 14.12.2017) a zcela důkazně, průkazně a jednoznačně podvodně a nepravdivě jednajícího předsedy ústavního soudu při odmítání zahájení kárných/trestních řízení se soudci Ústavního soudu ČR vůči členům výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) při vědomém napomáhání páchání opakovaných těžkých zločinů s důsledky porušování čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 34 a 267 Smlouvy o fungování Společenství
Žalovaní: 1) Předseda Ústavního soudu ČR JUDr. Pavel Rychetský, Ústavní soud ČR, Joštova 8, 660 83 Brno 2 a 2) Ústavní soud ČR, Joštova 8, 660 83 Brno 2
Návrh na petit a naléhavost projednání
Žalovaní jsou povinni vydat informaci, kde a kdy konkrétně se předseda ústavního soudu vyrovnal s vědomými nepravdami soudců senátu od 13.4.2012 sp. zn. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16 až do dne 5.10.2017 sp.zn. III.ÚS 3354/16, že zákon o návykových látkách údajně není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a konopí je prý údajně prekurzor, o kterých rozhodují členské země Společenství a trestní spor o právo na výrobu konopných léčiv k výzkumu a léčbě a porušení směrnice 98/34/ES údajně nepatří projednat Soudnímu dvoru dle čl. 267 Smlouvy o fungování Společenství a dle kterého údajně není nutné podat kárné podněty na nepravdivě jednající soudce ústavního soudu nebylo nutné oznámit do databáze TRIS novelu § 8 zákona o návykových látkách zákonem č. 141/2009 Sb. týkající výroby konopných léčiv.
Pokud dané informace neexistují, očekáváme obnovu všech výše uvedených řízení a podání kárného podnětu.
Dne 15.12.2017
Mgr. Ivan Chalaš
Přílohy: Ústavním soud ČR níže uvedené informace nevydal od 13.4.2012 do 15.12.2017
Vážený pan JUDr. Pavel Rychetský
Předseda Ústavního soudu
Joštova 8, 660 83 Brno 2

Vážený pane předsedo,

předně Vás zdravím ze Slezska a přeji pevné zdraví.

Zasílám Vám v příloze stížnosti členů a partnerů výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) na cenzuru České televize a Českého rozhlasu konanou se souhlasem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Česká televize i Český rozhlas totiž řadu let vědomě zapírají informovat veřejnost o hrubém a vědomém porušování (článků zejména 2 a 3) Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a (zejména článku 34 a 267) Smlouvy o fungování společenství soudci ústavního soudu v řadě ústavních stížností od 13.4.2012 (č.j. II. US 664/12) do 5.10.2017 (č.j. III.ÚS 3354/16) proti členů výzkumu Konopí je lék.

Současně si Vám dovoluji vznést dotaz dle informačního zákona, kdy žádám znát informaci, kde konkrétně se soudci senátu ústavního soudu č.j. III.ÚS 3354/16 v bodech 32 a 34 usnesení č.j. III.ÚS 3354/16 ze dne 5.10.2017 vyrovnali s vědomě nepravdivým tvrzením senátu č.j II. US 664/12, že zákon o návykových látkách o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku, protože konopí je prý údajně prekurzor, o kterých rozhodují členské země Společenství, což uvedl pan generální sekretář ústavního soudu dne 1.11.2017 pod č.j. SPR ÚS 49/17, leč ani po opakovaném pročtení předmětných bodů 32 a 34 usnesení č.j. III.ÚS 3354/16 a převedení textu do Braillova písma z tohoto textu nevyvodili uvedené závěry ani slepí členové Medical Cannabis Social Clubu. Pokud však existují dvě verze usnesení č.j. III.ÚS 3354/16 a zde jsou v bodech 32 a 34 vysvětleny principy, dle kterých nebylo nutné oznámit do databáze TRIS novelu § 8 zákona o návykových látkách zákonem č. 141/2009 Sb. týkající výroby konopných léčiv, toto usnesení mi prosím laskavě zašlete.

K ceně Františka Palackého udělené Vám dne 8.6. 2016 v olomoucké kapli Božího těla si Vám v příloze dovoluji laskavě zaslat právní analýzu porušování Smlouvy o fungování Společenství od výročí sv. Bastily dne 14.7.2009 nerespektováním nevymahatelnosti novely § 8 zákona o návykových látkách ve věci výroby konopí jako léku po judikátu nejvyššího soudu k netrestnosti cannabisterapie (30. leden 2008), zveřejnění výzkumu Konopí je lék (21.březen 2008), založení odborné společnosti Konopí je lék,z.s. (14.7.2008), první turné Konopí lék (30.7. - 10.10.2008) a zavedení kanabinoidu THC, resp Dronabinolu do českého lékopisu (7. prosinec 2008) až po judikaturu Soudního dvora (16.prosince 2010, Josemans, bod 36 -41), ve které je uvedeno, že konopí je obchodovatelným zbožím k výzkumu a léčbě.

Žádám vás laskavě o přijetí adekvátních opatření a vydání předmětných informací.

Psáno k oslavě výročí boje za svobodu dne 17.listopadu a zavedení čl. 23 LZPS do ústavního pořádku naší země v Petřvaldě dne 7.11.2017
Mgr. Radka Káňová, nar. 30.1.1978, Ostravská 1369, 735 41, Petřvald u Karviné
---------------------------------------
Dušan Dvořák, MMCA, nar. 12.1.1962, 798 55 Ospělov 6

č.j. SPR ÚS 13 /17
Ústavní soud České republiky
Joštova 625/8, 602 00 Brno



Žádost o informace dle infozákona č. 106/1999 Sb.
  1. Sdělte, zda ústavní soudci senátu č.j. III.ÚS 3354/16 byli před rokem 1990 členy Lidových milicí nebo členy pomocné stráže VB nebo členy některého subjektu Národní fronty, např. Pacem in Teris římskokatolické církve apod.
  1. Na sv. Václava dne 28.9.2016 k osmému výročí otevření Konopné apatyky královny koloběžky první podal pan advokát Mgr. Pavel Andrle (advokát všech tří výše uvedených poškozených osob žádajících nápravu od Ústavního soudu ČR) devátou ústavní stížnost č.j. IV.ÚS 3238/16. Protože v podání advokát udělal písařské chyby, tyto ke Světovému dni pro duševní zdraví dne 10.10.2016 v záchovné lhůtě opravil. Doba 60 dnů k podání ústavní stížnosti od doručeného rozhodnutí nejvyššího soudu byla dne 10.10.2016 i s rezervou 5 dnů zachována. Opravu ze dne 10.10.2017 advokát doprovodil sdělením „ve věci vedené zdejším soudem pod sp.zn. ÚS IV. 3238/16 si Vám dovoluji zaslat opravu návrhu“ a v přiloženém dokumentu písařskou chybu specifikoval. Ústavní soud stížnost č.j. IV.ÚS 3238/16 pro písařskou chybu advokáta odmítl . Ústavní soud podání ze dne 10.10.2016, v němž ale absentovala právní argumentace ze dne 28.9.2016 označil jako samostatnou (10) ústavní stížnost Dušana Dvořáka č.j. III.ÚS 3354/16Sdělte dle infozákona, který předpis určuje, A) že písařské chyby mohou v rozhodnutích činit toliko soudci a státní zástupci a B) že lhůta k podání ústavní stížnosti nedává advokátovi právo na opravu písařské chyby v záchovné lhůtě 60 dnů a C) zda se stala právní argumentace stížnosti č.j. IV.ÚS 3238/16 ze dne 28.9.2016 součástí spisu stížnosti č.j. III.ÚS 3354/16, neboť z usnesení ze dne 5.10.207 č.j. III.ÚS 3354/16 toto vůbec nevyplývá.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 je na straně 1, bod I Odůvodnění, odstavec 1. uvedeno, že jsem napadal porušení pouze dvou článků Listiny základních práv a svobod (LZPS), konkrétně čl. 11 odst. 1 a čl. 36, odst. 1 LZPS, když ty byly uvedeny pouze a jen v odmítnuté ústavní stížnosti s písařskou chybou č.j. IV.ÚS 3238/16 a následně jsem advokátem doložil a napadal (zejména dne 27.2.2017 a dne 18.8.2017) porušenívíce než desítky článků LZPS uvedených rovněž v odmítnuté ústavní stížnosti č.j. III. ÚS 396/16 napadající v rámci obnoveného řízení vědomou mylnost usnesení č.j. II. US 664/12, v němž Ústavní soud ČR dne 13.4.2012 prvně vědomě mylně uvedl, že spor nepatří Soudnímu dvoru k projednání, protože Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011 (analogicky č.j. 6 Tdo 1493/2014, 11 Tdo 181/2015, 6 Tdo 323/2016)vyslovil, že konopí je prekurzor a zákon o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku, což je bohapustá lež vyvrácená zákonem o prekurzorech drog a databází TRIS, lež schválená jako pravda ústavním soudem ve všech ústavních stížnostech členů výzkumu obžalovaných za nedovolenou výrobu konopných drog č.j. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, I. ÚS 2431/15, II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16 a III.ÚS 3354/16.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 nebyl uveden seznam předpisů (přičemž o tomto soud hovoří v bodu 44), které byly napadány a důvodně navrhovány zrušit, neboť jsou v hrubém rozporu s mezinárodními úmluvami a Ústavou ČR, konkrétně 1) § 283 až 287 a § 289 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, 2) nařízení vlády č. 3/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku, 3) § 2 písm. d), § 5 odst. 5, § 15 písm. e), § 24 odst. 1 písm. a), § 24a, § 24b a § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, 4) zákona č. 50/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, 5) vyhlášky č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, a 6) vyhlášky č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v souhrnu evidence v bodu 23 mých předchozích ústavních stížností ve věci základního práva na výzkum a dostupnost léčby konopím nebyla uvedena ústavní stížnost č.j. III. ÚS 396/16 napadající vědomou mylnost usnesení č.j. II. US 664/12 uvedenou výše v bodu 2, na které bylo vždy jen odkazováno, viz strana 1 dané stížnosti uvedená níže odkazující na rozsudek OS v Prostějově č.j. 2 T104/2010 (viz moje první ústavní stížnost ve věci práva na výzkum a léčbu konopím č.j. II. US 664/12)
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 ústavní soud v bodě 34 uvedl, že zákon o návykových látkách je technickým předpisem k výrobě konopí jako léku (z čehož vyplývá, že neoznámená novela výroby konopí jako léku v § 8 zákona o návykových látkách novelou č. 141/2009 Sb. je nevymahatelná a povolení k výrobě konopných drog/léčiv není možné vymáhat), aniž však soud ihned zahájil obnovu ústavních stížností,ve kterých ústavní soud toto vědomě mylné tvrzení pocházející z odmítnuté ústavní stížnosti č.j. II. US 664/12 (č.j. III. ÚS 396/16 ) opakovaně vědomě mylně hájil a následně tvrdil, že jsem právně nezpůsobilý prokázat, že zákon o návykových látkách je technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a že konopí není prekurzor, k čemuž se však ústavní soud vůbec nevyjádřil. Sdělte, jaké úvahy a zjištění soud vedly k odmítnutí, když z výše a níže uvedeného nevyplývá, že se s tímto soud jakkoliv vypořádal.

  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 ústavní soud nejméně v bodech 32, 33 a 35 uvádělnepravdivé informace, že se definice pěstovaného konopí dle obsahu účinné látky THC v konopí po vstupu do EU údajně nezměnila a pěstovat konopí s obsahem THC nad 0,3 % THC bylo dle § 24 vždy od přijetí zákona o návykových látkách zakázané až do 1.4.2013 a novely č. 50/2013 Sb., když definice vzorku (stopy) k určení obsahu THC byla opakovaně změněna. Teprve od 20.5.2004 je známa norma k zjištění postupu, jak obsah látky vůbec určit a definovat vzorek (stopu): Je znám počet kusů rostlin ve stope (vzorku) k změření průměru obsahu THC – 60 kusů, určena měřená část rostliny – vrcholík) a navíc ještě definováno období, ve kterém smí měření obsahu THC probíhat, což bylo doloženo, že bylo vždy nejen v mých 8 obviněních popřeno a zcela ignorováno, ač je výsledek zjištění obsahu THC zcela odlišný! Změny normy - definice a stopy k určení nastaly: 1) od 20.5.2004 novelou č. 362/2004 Sb. , a to jak zjistit obsah THC s limitem do 0,2 % THC ve vrcholících (zjištěno průměrem z 60 ks vrcholíků měřených 20 dní před nakvetením do 10 dnů po zahájení tvorby semene) pro pěstitele nad 100 mdle novely § 29 zákona o návykových látkách (změnu Nařízení EU k závazné metodice měření THC v roce 2009 raději ani neuvádím), 2) od 1. 1.2010 do 5.1.2012zavedením trestnosti skutku pěstování konopí zákonem č. 40/2009 Sb. dle § 289 předmětného zákona na definiční obsah legality pěstovaného konopí, které je s obsahem do 0,3% THC v celé rostlině (zákonodárcem určeno jako trestné, když obsah přesáhne limit na rostlinách) konopí včetně kořene dle vyhlášky č. 455/2009 Sb. příloha 1.A.1. , tzn. v praxi konopí s obsahem THC až cca 3-7 % THC v samičím květu konopí dle dané odrůdy konopí a s obsahem až cca 1-3% THC ve vrcholíku konopí dle odrůdy. Dále se definice konopí změnila potřetí 3dne 5.1. 2012 novelou č. 3/2012 Sb. vyhlášky č. 455/2009 Sb. příloha 1.A.1. definující pro trestní právo legální konopí nově pouze jako část (5 ks) vrcholíků, která překročila limit THC, avšak zcela odlišně i z hlediska zjistitelného obsahu THC, než jak vrcholík definuje zákon o návykových látkách, což je nadřazená právní norma, stejně tak odlišně, jak definuje Nařízení EU dle množství (stopa 60 ks) a doby měření. Novela č.3/2012 Sb. byla 5.1.2012 Sb. přijata ihned poté, co se k definici konopí a měření jeho obsahu v mém prvním trestním řízení justice vůbec nevyjádřil a k mé údajné zjištěné vině a trestu si pomohla lží o konopí jako prekurzoru pro znepřístupnění sporu vůči Soudnímu dvoru v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011 a v analogické justiční korupci ústavního soudu č.j. II. US 664/12 (č.j. III. ÚS 396/16 ).
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 ústavní soud nepravdivě tvrdil, že jsem pěstoval konopí s obsahem THC nad 0,3%, když pro toto tvrzení neexistoval nikdy žádný zákonně zjištěný důkaz a na mé straně byl prospěch a na straně justice doložené zločiny a dále když zejména v bodě 25 a 26 svými výroky k legálnímu konopí a údajné jednoznačnosti poznání obsahu látky THC v rostlině konopí a údajné právní opodstatněnosti soudu použít ze tří zcela odlišných definic konopí právě tu, která je pro občany nejnepříznivější z hlediska obsahu účinných látek včetně THC a kdy v důsledku ústavní soud v bodech 25 a 26 uvedl, že neplatí čl. 4. odst. 4 LZPS o zneužívání předpisů k jiným účelům, než byly vytvořeny a že neplatí č. 39 LZPS o udělení trestu toliko na základě zákona, že neplatí usnesení NS ČR sp. zn. 3 Tdo 52/2008 a rozsudek Soudního dvora č. C-137/09 Josemans, zejména body 37 až 41 o právu na výzkum a léčbu konopím třebas s 20 % THC, že neplatí § 12 odst. 2 TZ zásada subsidiarity trestní represe, že neplatí klíčové principy trestního práva jako je presumpce neviny a v pochybnostech vždy ve prospěch obviněného, když bylo na důkazech doloženo, že 1) Policie ČR nemá žádnou právní normu, jak určit tvz. stopu (vzorek k měření), což je zcela klíčové a unijní norma udává jako vzorek (stopu) nejméně 60 vrcholíků, 2) Rozdíly v postupech měření obsahu THC v konopí dle měřeného vzorku (stopy) např. policie Jihomoravského a Olomouckého kraje jsou nejméně 50% u té samé rostliny konopí, takže ČR je rozdělena do 14 samostatných regionů s právem policie určovat, co je zákonné a co zakázané a dále když bylo doloženo vědci, že 3) Ta samá odrůda konopí může mít až 26 násobně odlišný obsah účinných látek (viz Hanuš), 4) OSN, EU a ČR nemá žádný důkaz, že konopí s obsahem nad 0,3%THC je snad někomu nebezpečné, když omamné začíná být konopí s obsahem od 3% THC a výše v samičím květu (viz Zábranský) a 5) tvrzení soudu v bodu 25 a 26, že lze předvídat, co je legální konopí a jaké odrůdy lze pěstovat, když právě v tomto trestním řízení v roce 2012 jsem dokázal na důkazech, že policie naměřila nadlimit THC také u uznané odrůdy konopí Finola a Carmagnola, ke kterým jsem doložil certifikáty osiva. Viz stanoviska znalců prof. Fréborta, doc. Hanuše a studie doc. Ondry ve spisu dokazující zcela odlišné obsahy THC dle vzorku (stopy) k měření účinné látky, dokazující bezpečnost konopí včetně tzv. marihuany a neomamnost konopí s obsahem do cca 3- 5% THC v květu samičí odrůdy konopí (Hanuš, Zábranský). Sdělte, na základě jakého konkrétního zákonného předpisu policie zjistila, že jsem překročil obsah THC v konopí, když toto soud tvrdí.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 se ústavní soud stejně jako nalézací soudy od roku 2010vůbec nevypořádaly s otázkou, že exekuované konopí a jeho produkty patřily právnickým osobám zapojeným do výzkumu, kterým bylo vždy zakázáno být účastníkem sporu.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 34 ústavní soud v první větě tvrdí, že nalézací justice správně určila, že zákon o návykových látkách není technickým předpisem podléhajícím notifikaci do databáze TRIS (viz č.j. II. US 664/12 a další), aby toto tvrzení v další větě soud vyvrátil a tvrdil, že zákon o návykových látkách je de iure technickým předpisem podléhajícím notifikaci do databáze TRIS. Pokud odpovídající osoba rovněž netrpí schizofrenií, sdělte zcela explicitně zda je či není konopí prekurzor a zda je či není zákon o návykových látkách v ustanoveních o pěstování a výroby konopí a jeho produktů technickým předpisem ve smyslu práva Společenství.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 na řadě míst (body 37, 25 a 26) tvrdil (resp. účelově vyvozoval), že jsem snad byl kdy obviněn za pěstování konopí, když jsem byl vždy obviněn za nedovolenouvýrobu konopných drog, což však nebylo právně přípustně s ohledem na nenotifikaci novely zákona o návykových látkách do databáze TRIS před mým prvním obviněním, kdy bylo novelou č. 141/2009 Sb. v § 8 zákona o návykových látkách určeno, za jakých podmínek je možné vyrábět konopné drogy. Představa soudu, že nejprve do 1.4.2014 nakoupím konopí (květ) ze zahraničí, nebo od 1.4.2014 vyhraji tendr, následně konopí odkoupí SUKL a teprve pak si od SUKLu odkoupím konopí zpět k výrobě konopných léčiv je zřejmě úvahou a výstupem z nějakého JZD justice, ne ústavního soudu. Sdělte, A) na základě jakých skutečností soud neuvedl spornou novelu č. 141/2009 Sb. a vůbec se k tomuto neoznámenému předpisu nevyjádřil, a jeho chybu napravte, neboť dosavadní justiční korupce v této věci je pro obnovu řízení a předložení sporu Soudnímu dvoru rozhodná. Dále sdělte B) zda měla být novela č. 141/2009 Sb. oznámena do databáze TRIS a je/není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když ani v usnesení III.ÚS 3354/16 se ústavní soud vůbec nevyrovnal (od II. US 664/12 - III.ÚS 3354/16) s napadaným nepravdivým usnesením nejvyššího soudu č.j. 8 Tdo 1231/2011 ze dne 27.10.2011, ve kterém nejvyšší soud uvedl a ústavní soud potvrdil jako zákonné (č.j. II. US 664/12), že údajně není právně přípustné bez povolení do 100 mpěstovat konopí s obsahem do 0,3% THC (analogicky mne opětovně odsuzující rozsudek Okresního soudu v Prostějově dne 25.5.2017 č.j. 11 T 130 /2016 ve spisu). Sdělte, zda je/není povoleno bez jakéhokoliv oznámení/povolení pěstovat a zpracovávat konopí s obsahem do 0,3 % THC pěstované do 100 m2, když nad 100 mpěstování se uznané odrůdy s 0,2% THC ve vrcholíku oznamují Celní správě a pro pěstování do 100 mneexistuje regulační orgán
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 36 ústavní soud nepravdivě uvedl, že konopí s obsahem THC nad 0,3% THC není obchodovatelným zbožím a odkázal na rozsudek Soudního dvora ze dne 16.12.2010 č. C -139/09 Josemans, když právě tento rozsudek v bodech 36 – 41 explicitně určil, že konopí k terapii a výzkumu je obchodovatelným zbožím.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 36 soud uvedl, že nejde o netrestnost skutku a krajní nouzi, pokud osoby odvracející nebezpečí utrpení či smrti (nebo ti, co to udělají pro vědecké zjištění či jako předpoklad poskytnutí efektivní pomoci) pěstují konopí ke své léčbě a výzkumu, tak podle soudu 3-4 měsíce pěstování konopí údajně neznamená, že člověk odvrací konkrétní a blízké nebezpečí a nejde proto o krajní nouzi dle § 28 trestního zákoníku, aniž soud uvedl, jak jinak si mají lidé ochránit život a zdraví než pěstováním konopí. Pokud snad soud myslel, že mají byt občané extrémně bohatí debilové, kteří si chodí kupovat konopí, které neprošlo žádným srovnávacím výzkumem, do lékárny za 50 tisíc měsíčně, nechť toto sdělí explicitně nebo vysvětlí a doloží důkazy, jak jinak, než pěstováním konopí vyrobit konopná léčiva. Navíc v době skutku bych konopí s extrémními potížemi a náklady musel dovézt z Holandska ve velmi omezeném sortimentu 3 odrůd s vysokým obsahem THC. Jak bylo soudu doloženo, ihned po zpřístupnění konopí v lékárně v prosinci 2014 mi jej ošetřující lékařka doporučila, leč cena a kvalita byly zcela mimo realitu právě díky korupci ústavního soudu.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 37 soud uvedl, že o netrestnost skutku a krajní nouzi by mohlo jít pouze v případě vlastního přímého podání osobě v akutním ohrožení, když na tomto příkladu se cynismus zločinců v talárech vyjevuje nejlépe. Vysvětlete, jak konkrétně by mohl někdo někomu konopí a jeho produkty podat, když je to údajně zakázané získat? Paragraf neposkytnutí pomoci snad nyní účelově neplatí a nemoc a utrpení počká do doby, až se justice s prokuraturou a korupčníky v parlamentu domluví? Sdělte, jak jinak než pěstováním konopí lze získat konopný produkt, kterým člověk odvrací následky desítky vážných a smrtelných nemocí včetně justici doložených úspěchů léčby různých typů rakoviny, neurologických onemocnění či amputace končetin při diabetes, které dnešní chemicko-zdravotnický systém léčit neumí, nebo jen za cenu dalších neblahých sekundárních následků a nepokoušejte se laskavě zpochybňovat kvality a účinnost konopí v terapii, když na to na rozdíl ode mne nemáte žádnou odbornost a kvalifikaci a výzkum je v dané věci (srovnávací studie dle složení a DG) zakázán, resp. od 14.2013 a zákona č. 50/2013 Sb. natolik administrativně znepřístupněn, že je de facto zakázán, ač je konopí bezpečné a minimálně návykové (asi jako káva).
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 38 uvedl, že nejde o netrestnost skutku a přípustné riziko dle § 31 odst. 1 trestního zákoníku pěstovat a zpracovávat konopí k ochraně zdraví sebe, rodiny a členů výzkumu z titulu své funkce a odbornosti, protože to údajně v souladu s § 31, odst 2 vylučuje jiný předpis, když je prý zakázané bez povolení pěstovat konopí s obsahem nad 0,3% THC, když tento vágní a na žádném důkazu o škodlivosti doložený úřednický limit THC do 0,3 % THC měřený policií v každém kraji jinak bez jediné a jednotně používané zákonné normy policií je vědecky naprosto bagatelní nicotnost, oproti řadě mezinárodních úmluv včetně zákonů a trestněprávně postižitelného neposkytnutí pomoci a základnímu právu na výzkum a zdraví, život, snížení utrpení, svobodu myšlení, právu na důstojnost atd. Viz seznam tolika porušených základních práv a svobod neuvedených soudci – viz výše. Připomeňme základní tvrzení při posuzování proporcionality práva používané soudem: Podle odborné literatury (Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3165) dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) může být případ, když právní závěry soudu jsou v tzv. extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními nebo pokud z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, resp. případy, když jsou učiněná skutková zjištění soudů v extrémním nesouladu s provedenými důkazy (srov. ÚS 34/1995-n., ÚS 79/1995-n., ÚS 91/2004-n., ÚS 22/2005-n. atd.). Tyto argumenty totiž používá Ústavní soud k odůvodnění své vlastní rozhodovací praxe, při které z podnětu ústavních stížností výjimečně zasahuje do rozhodnutí obecných soudů, pokud má takový extrémní nesoulad za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení principů řádného a spravedlivého procesu, jak vyplývají z čl. 36 odst. 1 LPS, jakož i z čl. 1 Úst (viz souhrnně zejména ÚS 172/2004-n.), a obdobně je používají i některá rozhodnutí Nejvyššího soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2007 sp. zn. 3 Tdo 668/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2007 sp. zn. 5 Tdo 1273/2007).
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 39 uvedl vědomou nepravdu, že legalizace konopí k léčbě a výzkumu, citace: prošla řádným legislativním procesem, což nebylo vyloučeno ani v rozhodném období“když je na důkazech doloženo, že zjevně korupční zákon č. 50/2013 Sb., jehož jedinou motivací bylo ochránit vysoké ceny marihuany na černém trhu, nikoliv zpřístupnit konopí vědě a výzkumu a především těžce trpícím (až 60- 70% je léčba bolesti), současně zákona, který je v hrubém rozporu s lékovým zákonem pro neexistenci důkazů o dávkování a indikacích dle složení konopí a  je především nevymahatelný, s miliardovými škodami na státním rozpočtu, protože nebyl – i přes mé opakované upozorňování všech poslanců a šéfů výborů a stran od roku 2012 (všech), senátorů a šéfů výborů a prezidenta (2013) notifikovándle práva Společenství, a tedy žádným řádným legislativním procesem neprošel, navíc tak účelově zpackaný zákon, že nadále činí (pro všechny) výrobu konopných léčiv zcela a naprosto zcela nedostupnou, což bylo soudu dobře známo a je doloženo na důkazech a tragédiích od 25.2.2012 a mé celkově druhé ústavní stížnosti a první ústavní stížnosti ve věci zapřeného práva na výzkum a léčbu konopím a č.j. II. US 664/12 . V této souvislosti je tedy naprostým výsměchem a cynickým bludem ničím nedoložené tvrzení soudu, že tento zcela zkorumpovaný legislativní proces prý údajně umožnil celospolečenský užitek z výzkumu a léčby konopím.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 39 uvedl vědomou nepravdu, že výše uvedený legislativní proces se zákonem č. 50/2013 Sb. umožnil výzkum a léčbu konopím, avšak toliko kvalifikovaným subjektům, když nic takového vůbec korupční zákon č.50/2013 Sb. důkazně a doložitelně neumožnil (tendry jsou pro jednu odrůdu a je nejméně cca stokrát poddimenzovaná kapacita potřeb) a žádný takovýto kvalifikovaný subjekt NEEXISTUJE, což však není vina lékařů. Lékaři neznají a nemají ani šanci znát - i díky naprosté nekvalifikovanosti a nevzdělanosti nezákonně monopolizovaného SUKLu - rozdíly v dávkování a reakcích, které mohou být extrémně terapeuticky a psychologicky odlišné. První seminář o tomto tématu pro lékaře a lékárníky byl Institutem pro vzdělávání lékařů pořádán až dne 3.10.2017, přičemž jeho „úroveň“ byla stavěna na základě výměny dílčích dvouletých zkušeností práce s jednou odrůdou konopí několika lékařů a ukazovala, jak lékaři nevědí a nemají šanci diskutovat zásadní otázky terapie včetně metod. Návrh soudu, ať občané iniciují změny zákonů je jako z Marsu a trapným pokusem justičních manekýnů se vyvinit. Podal jsem od 21.3.2008 tři legislativní návrhy a podepsali je rektoři, děkani, profesoři, docenti atd., korupci v Parlamentu však nelze čelit než vymáháním práva skrze trestní řízení, neboť nejde o problém medicínský, ale právní hrubě porušující mezinárodní úmluvy. De iure nemohou ani lékaři s e-receptem a přihlášení k SUKLU a registrovaní u SUKLu pro léčebné konopí ani nechat v lékárně vyrábět výtažky, masti, čípky, maceráty apod. a musí pracovat pouze s jedním květem odrůdy s 19% THC bez CBD, nejen díky nevzdělancům na SUKLu. Tvrzení skutečných znalců věci, že dnes o terapii konopím vědí mnohem více nemocní, než lékaři, jsou bohužel absolutně pravdivá. Sdělte jména oněch kvalifikovaných subjektů, na které soud odkazuje.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 40 uvedl, že mé tvrzení o prospěšnosti zpřístupnění léčebného konopí občanům mnohonásobně převyšuje možná rizika je údajně jen mým subjektivním přesvědčením, když na mé straně stojí důkazy nejen od nositelů řady Nobelových cen včetně cen za ekonomii jako Milton Friedman (enormní ztráty na rozpočtech), stovek či spíše tisíců vědeckých studií (včetně Česko-britské srovnávací studie, za kterou jsem v roce 2000 obdržel cenu britské vlády a v daný rok se v mnou vedeném terapeutické programu v Olomouci mohl podávat k substituci heroinu vysoce návykový metadon, v roce 2017 nesmím umírajícím podat zcela bezpečné konopí?!) a řada světových politiků včetně předsedy OSN vyzvala politiky k zastavení prohibice a kriminalizace občanů pro tragédie, které cyničtí soudci ústavního soudu zřejmě považují za nicotnost a kdy jsem – doloženo ve spisu – doložil se studií z Diabetologického centra v Praze ve vztahu k amputaci diabetické nohy, že jen konfiskacemi výzkumnické farmy v Ospělově od roku 2008 došlo ke škodám nejméně cca 5 miliard Kč, nepočítaje v to utrpení a sociální vyloučení a postižení celé rodiny těchto diabetiků. V loňském roce OSN na jednání UNGASS zcela jednoznačně zaznělo a je v závěrečných dohodách, že změny zcela zastaralé Úmluvy o návykových látkách z roku 1962 nejsou možné pro extrémní nesoulad postojů všech členských zemí a každá země má postupovat podle svého ústavního pořádku, kdy podle diplomatů tato zločinecká úmluva tzv. vyhnije. Sdělte, na jakých důkazech soud vyvodil, že jde v dané věci vylučující trestnost mého skutku o můj subjektivní názor a doložte na důkazech prospěšnost represivní legislativy.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace / důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 43 uvedl nepravdu, že nemohl přezkoumat návrh na obnovu ústavních stížností č.j. IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, č.j. II. 3196/15 a č.j. III. US 396/16, ve kterých justice vědomě mylně tvrdila, že první trestní řízení Dušana a Radomíry Dvořákových nemělo právní vady a spor nepatří Soudnímu dvoru k rozhodnutí, protože konopí je prekurzor a zákon o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku, když tuto zjevnou nepravdu ústavní soud určil v usnesení č.j. II. US 664/12 a následně justice včetně ústavního soudu vždy uváděla, že jsem prý údajně nepříčetný a nemám právo tyto justiční bludy vyvracet, když byl soudu doložen znalecký posudek znaleckého ústavu PN Bohnice ze dne 12.12.2016, který doložil, že jsem byl v letech 2008 – 2016 příčetný a návrhy na omezování mé svéprávnosti a ustanovování mi ochranné léčby byly nedůvodné a že jde o problém právní, ne psychiatrický.Sdělte a doložte na důkazech, kdy konkrétně se soud v letech 2012 – 2016 v mých ústavních stížnostech a stížnostech Miloslava Tetoura (č.j. I. ÚS 2431/15) a Radomíry Dvořákové (č.j. III. US 396/16, obnova k č.j. II. US 664/12) vyrovnal s mylným tvrzením Nejvyššího soudu č.j. ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/201 a Ústavního soudu ze dne 13.4.2012 č.j. II. US 664/12, kde vůči namítané nevymahatelnosti předpisu - a mé údajné povinnosti mít povolení k výrobě konopných produktů pro výzkum a léčbu - pro neoznámení novely výroby konopí jako léku č. 141/2009 Sb. uvedl, že dané pochybení exekutivy neoznámit předpis do databáze TRIS nespadá pod právo Soudního dvora, protože zákon o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a konopí je prekurzor, o kterých rozhodují členské země.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 44 nepravdivě uvedl, že konopí bylo určeno k páchání mé trestné činnosti (za kterou jsem byl v prvním řízení a následně prohlašován za nepříčetného) Zákonodárce s ohledem na veřejné zdraví oprávněně určil, že by se s omamnými a návykové látkami mělo zacházet tak, aby nedocházelo k šíření těchto látek a užívání těchto látek a vznikům drogové závislosti (toxikomanie). Nic takového mi však nikdy prokázáno nebylo. Sdělte a doložte důkaz, že jsem snad někomu ublížil nebo někoho ohrozil nebo mohl ohrozit nebo způsobil škody či jednal tak, jak je dle civilizovaného práva nazváno trestným činem. V čem vlastně konkrétně spočívá trestnost mého skutku? Že jsem snad možná mohl mít konopí, které mělo nad 0,3 % THC, které však bylo prospěšné nejen mně?Sdělte rovněž, jaké jsem ještě nevyčerpal jiné právní cesty k ochraně úmluvami a ústavou garantovaných základních práv a svobod k prosazení práva na výzkum a léčbu konopím, které jsou (viz také bod 22) brutálně pošlapávána justicí a exekutivou, že nelze aplikovat článek 23 LZPS a ústavně garantovaného práva či spíše povinnosti občana na občanský odpor proti justičně exekutivní mafii a dosud z mé strany vymáhaného vždy pouze a jen právními prostředky.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když se v usneseních č.j. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, č.j. II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16, ale ani v usnesení ze dne 5.10.2017 č.j. III.ÚS 3354/16 se soud vůbec nevyrovnal s doloženými zločiny proti lidskosti s následky smrti a těžkých ublížení na zdraví na členech výzkumu spáchaných exekucemi majetků výzkumu zakázaných vždy prokuraturou vyšetřovat, což bylo doloženo již k prvnímu trestnímu řízení nejvyššímu soudu k dovolání a návrhu na projednání řízení Soudním dvorem č.j. 8 Tdo 1231/2011.

Domnívám se v souladu s čl. 23 LZPS, že v rámci šetření kárných podnětů by na uvedenou žádost o informace měli odpovědět soudci senátu č.j. III.ÚS 3354/16, neboť takový mafián v taláru jako soudce Radovan Suchánek měl doloženy důkazní listiny v letech 2014 – 2017 v rozsahu více než tisíc stran, jaké škody takové jednání páchá na veřejných rozpočtech, což je však proti vědomým zločinům prokurátorů a soudců z Prostějova (nejen obligátního dua Mgr. Černík a Mgr. Otrubová) s následkem smrti nevinných lidí, kteří byli do výzkumu zapojeni, naprostá nicotnost.

K 99. výročí vzniku republiky, které se dosud bohužel nepodařilo sv. Bolševickou justiční inkvizici vymýtit, dne28.10.2017 podává


Mgr. Dušan Dvořák
Poznámka:
Součástí výše uvedené žádosti o informace byl také tento návrh


Věc: Návrh ze dne 28.10.2017 na obnovu ústavních stížností č.j. III.ÚS 3354/16 (Dušan Dvořák) ve spojení s obnovou meritorně totožných ústavních stížností na neprojednání porušení níže doloženého nadřazeného a vnitrostátního práva opakovaným mylným tvrzením Ústavního soudu ČR, že spor nepatří Soudnímu dvoru, protože konopí je prý chemická látka k výrobě chemických drog (prekurzor) a zákon o návykových látkách prý není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku uvedené ústavním soudem v odmítavých usneseních ve věci zapřeného práva na výzkum a léčbu konopím č.j. II. US 664/12 (a dále vždy citováno jen jako nezpochybnitelné usnesení a pouze odkazované v usneseních pod č.j. IV.US 4859/12 (Dušan Dvořák dále ještě č.j. II. US 1311/13, II.Krajský soud v Brně ,18 Cm 236/16 a 17 Co 195/2017, 22 A 70/2016 Ústavní soud České republiky, IV. ÚS 3899/17
Dále pak adresováno: Česká televize, Český rozhlas, RRTV a Ministerstvo kultury ČR ke stížnosti na cenzuru veřejnoprávních medií ve věci dlouhodobého porušování čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 34 a 267 Smlouvy o fungování Společenství soudci nejen Krajského soudu v Brně a Ústavního soudu ČR s důkazy např. nahttp://os-prostejov.blogspot.cz a http://constitutional-court.blogspot.cz
Věc I. č.j. SPR. ÚS 775/17, SPR ÚS 814/17 a IV. ÚS 3899/17
Ústavní soud ČR a vztah k civilním, správním a trestním řízením u KS v Brně
Podavatelka odvolání proti rozhodnutí ústavního soudu ze dne 24. listopadu 2017 č.j. SPR. ÚS 775/17 s důkazy pro naléhavost projednání ústavní stížnosti asociace Cannabis is The Cure,z.s. a Mgr. Dušana Dvořáka na dalšíneodůvodněná odmítavá usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 5.10.2017 sp. zn. č.j. 3T 131/2017 - 417 a Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 9.11.2017 č.j. 9 Nt 19/2017 - 414 vedené u ústavního soudu od 14.12.2017 pod sp.zn IV. ÚS 3899/17 a dále vztažné důkazy pro oprávněnost žalobního protinávrhu k nedůvodné žalobě na Mgr. Dušana Dvořáka ze dne 10.10.2016 vedené u KS v Brně pod č.j. 18 Cm 236/16 s návrhem na sloučení s odvolacím návrhem č.j. 17 Co 195/2017 (viz http://soudniznalec.blogspot.cza návrhem na určení lhůty rozhodnutí žaloby a další důkazy pro doložení důvodnosti odvolání a náhrady škody za zjevně nezákonný a účelový návrh (vizhttp://univerzita-palackeho.blogspot.cz ) a vědomě nezákonné zahájení řízení o omezení svéprávnosti a ustanovování ochranných léčeb Mgr. Dušana Dvořáka namísto vyřešení právních otázek nejen ústavním soudem v letech 2012 – 2017
Mgr. Radka Káňová, nar. 30.1.1978, Ostravská 1369, 735 41, Petřvald u Karviné zastoupena asociací Cannabis is The Cure, z.s., IČ: 266 70 232, ID: 4ex7c9p, člen asociace Open Royal Academy, Přichystalova 180/14, 779 00 Olomouc, zastoupenou předsedou Mgr. Dušanem Dvořákem
Odůvodnění:
  1. Ústavní soud odmítl vydat informace: I: kde konkrétně se dne 5. 10. 2017 soudci III. senátu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3354/16 vyrovnali s vědomými nepravdami soudců senátu sp. zn. II. US 664/12 a dalších (a také soudců senátů Krajského soudu v Brně ode dne 9.3.2011 sp. zn. 3 To 25/2011 až do dne 7.12.2017 sp.zn. 7 To 362/2017), že zákon o návykových látkách údajně není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a konopí je prý údajně prekurzor, o kterých rozhodují členské země Společenství a trestní spor o právo na výrobu konopných léčiv k výzkumu a léčbě a porušení směrnice 98/|34/ES údajně nepatří projednat Soudnímu dvoru dle čl. 267 Smlouvy o fungování Společenství, dále II: kde se soudci III. senátu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3354/16 v předmětném usnesení vyrovnali s výše uvedenými nepravdami, dle kterých údajně nebylo nutné oznámit do databáze TRIS novelu § 8 zákona o návykových látkách zákonem č. 141/2009 Sb. týkající výroby konopných léčiv, což opětovně absentovalo v usneseních a správních rozhodnutích a rozsudku Krajského soudu v Brně dne 7.12.2017 sp.zn. 7 To 362/2017.
  2. Tvrzení generálního sekretáře dne 24. listopadu 2017 č.j. SPR. ÚS 775/17 vedoucí k odmítnutí žádosti o informace je opětovně účelové a vědomě nepravdivé, stejně jako jsou vědomě nepravdivá a účelová rozhodnutí předsedy Ústavního soudu ČR (SPR ÚS 3/2016, SPR ÚS 92/2016, SPR ÚS 155/2016, SPR ÚS 294/2016, SPR ÚS 312/2016, SPR ÚS 433/2016, SPR ÚS 885/2016, SPR ÚS 3/17 a SPR ÚS 49/2017a předsedy Krajského soudu v Brně ( St 192/2012, St 2/2014, St 85/2014, St 84/2016, St 90/2017 ) nepodat na nepravdivě jednající soudce a také na soudce důvodně podezřelé z organizovaného zločinu kárné podněty, protože prý tito soudci údajně jednali v souladu se zákonem, když bylo vždy doloženo na důkazech, jak soudci vědomě lhali a podváděli a porušovali nejzákladnější principy trestního řízení, zákonů a úmluv! 
  3. Opětovně není pravdou tvrzení generálního sekretáře ústavního soudu dne 24. listopadu 2017 č.j. SPR. ÚS 775/17že jde o otázky, které jsou asociací Cannabis is The Cure,z.s. dlouhodobě kladeny jen ve věci ústavních stížností Dušana Dvořáka ve věci zapřeného základního práva na život a zdraví a dostupnost cannabisterapie a výzkumu farmakologicky neúčinnějších odrůd cannabis na ta která onemocnění (sp. zn. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16 a III.ÚS 3354/16) a zcela nedůvodných opakovaných obžalob Mgr. Dušana Dvořáka za nedovolenou výrobu konopných drog/léčiv od 1.1.2010 a zavedení trestnosti pěstování konopí do české trestní legislativy od vzniku České republiky dne 1.1.1993, což Krajský soud v Brně řádně neprojednal a neodůvodnil od rozsudku 9.3.2011 sp. zn.3 To 25/2011, 4 To 505/2012, 8 To 198/2014, 5 To 174/2014, 9 To 43/2015, 5 To 45/2015, 5 To 317/ 2015, 4 To 271/2015, 4 To 273/2015, 9 To 408/2016, 5 To 297/2017, 7 To 118 /2017 až do rozsudku dne 7.12.2017 sp. zn. 7 To 362/2017, když je a bylo na výzkumnické farmě v Ospělově exekučně zabavené konopí k výzkumu vždy v majetku právnických osob zapojených do výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) a nejen vedoucí výzkumu Mgr. Dušan Dvořák má cannabisterapii doporučenu od svých lékařů MUDr. Věry Táborské, MUDr. Ivana Krupy a MUDr. Dagmar Přikrylové, neboť jiná (chemická) léčiva nejsou nejen tak účinná a především nejsou šetrná a bez drastických sekundárních následků absentujících u cannabisterapie, což bylo okresnímu, krajskému i ústavnímu soudu doloženo již v prvním rozsudku Okresního soudu v Prostějově dně 27.10.2010včetně doložení osobních svědectví a filmových důkazů o úspěších z výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) vedeného Mgr. Dušanem Dvořákem při léčbě fatálních stavů různých smrtelných a chronických onemocnění včetně bipolární poruchy, deprese, diabetes, rakoviny, epilepsie, roztroušené sklerozy, astma ad., viz důkazy např. v dokumentu Onkologičtí konopní kriminálníci nahttp://www.youtube.com/user/ArtLanguageFactory
  4. Vědomé nepravdy soudců senátů sp. zn. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16 a III.ÚS 3354/16 (a také soudců senátů Krajského soudu v Brně ode dne 9.3.2011 sp. zn. 3 To 25/2011 až do dne 7.12.2017 sp.zn. 7 To 362/2017), že novelu výroby konopných léčiv § 8 zákona o návykových látkách zákonem č. 141/2009 Sb. prý nebylo nutné oznámit do databáze TRIS, protože zákon o návykových látkách údajně není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a konopí je prý údajně prekurzor, o kterých rozhodují členské země Společenství a trestní spor o právo na výrobu konopných léčiv k výzkumu a léčbě proto nepatří projednat Soudnímu dvoru, neuvedl jen v ústavních stížnostech vedoucího výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) Mgr. Dušana Dvořáka, ale tento nepravdivý justiční faul a zneužívání pravomoci uvedli ústavní soudci také v rozhodnutí o ústavní stížnosti vězněného předsedy odborné společnosti Konopí je lék,z.s. Miloslava Tetoura č.j. I. ÚS 2431/15 a spoluzakladatelky odborné společnosti Konopí je lék,z.s. Mgr. Radomíry Dvořákové č.j. III. US 396/16, která musela v letech 2009 - 2017 strpět již 8 domovních prohlídek se souhlasem zcela zkorumpovaného Okresního soudu v Prostějově a Krajského soudu v Brně a jejich zřejmě zcela mentálně postižených předsedů, ve kterých se výše uvedení jako dřívě obžalovaní za nedovolenou výrobu konopných léčiv/drog se svými advokáty domáhali revize výše uvedených nepravdivých rozhodnutí justice zahájených právě u Krajského soudu v Brně dne 9.3.2011 sp. zn. 3 To 25/2011 a také u Ústavního soudu ČR dne 13.4.2012 sp. zn. II. US 664/12, napadající vědomě mylné usnesení o konopí jako prekurzoru v podání Nejvyššího soudu ze dne 27.10.2011 sp.zn. 8 Tdo 1231/2011 (až naposledy dne 30.6.2016 č.j. 6 Tdo 323/2016).
  5. Stejně tak vědomě nepravdivé je odmítavé rozhodnutí generálního sekrátáře ústavního soudu proti 4 měsíce vězněnému Miroslavu Kočíčřovi a jeho ženě za léčbu konopím dne 8.12.2017 č.j. SPR ÚS 814/17 a rozhodnutí předsedy ústavního soudu dne 14.12.2017 č.j. SPR. ÚS 49/17-190 vydaného v rozporu s ust. § 92 odst. 1 správního řádu nikoliv k č.j. SPR ÚS 13/17 Sb. bez věcného vyřízení žádaných informací chybějících v usneseních o ústavních stížnostech od 13.4.2012 sp.zn. II. US 664/12 až do dne 5.10.2017 sp. zn. III.ÚS 3354/16doložené v archivu na titulní straně http://bolsevici.blogspot.cz, k čemuž uveďme právní větu: Pokud osoba, s níž správní orgán I. stupně ve správním řízení nejedná jako s účastníkem, podá řádný opravný prostředek (rozklad), nemusí správní orgán II. stupně vydávat usnesení podle § 28 odst. 1 správního řádu, ale rozhodne přímo o podaném opravném prostředku. Dospěje-li k závěru, že jej podala osoba, která není účastníkem správního řízení, zamítne jej jako nepřípustný podle § 92 odst. 1 správního řádu. (Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 08.02.2013, čj. 62 A 15/2011 - 60) níže v bodech 6 a dalších uveďme:
  6. Nepravdivé tvrzení soudců Krajského soudu v Brně (9.3.2011 sp. zn. 3 To 25/2011), Nejvyššího (27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011) a Ústavního soudu (naposledy 5.10.2017 sp. zn. III.ÚS 3354/16), že rozsudek Soudního dvora ze dne 16.12.2017 č.j. C 137/09 Josemans v bodech 36 -41 rozzsudku údajně neuvedl, že konopí je obchodovatelným zbožím k terapii a výzkumu a spor o nevymahatelný trestní předpis výroby konopných drog/ léčiv údajně nepatří Soudnímu dvoru k projednání, je nejen cynickým výsměchem zcela arogantních soudců ústavního soudu základním dovednostem číst a porozumět smyslu textu, ale odporuje také běžné praxi dovozů konopných léčiv do České republiky s fakticky doložitelným souhlasem MZ ČR nejpozději ode dne 3.12.2008 (firma AbbVie Inc. North Chicago, Illinois, U.S.A , lék Marinol resp. Dronabinol, dále GB Pharma Ltd., Velká Británie, lék Sativex, dále firma Bedrocan, Nizozemí, lék - květ konopí Bedrocan). Citace SUKLu:"Článek Dronabinolum (Dronabinol) byl do lékopisu zařazen na základě požadavku MZČR projednaném na zasedání Lékopisné komise MZČR, které se konalo dne 2.12.2008, a ve spolupráci s americkou lékopisnou komisí, která dala souhlas s přetištěním článku amerického lékopisu USP v českém překladu v Českém lékopise. Článek Cannabis sativae oleum (Konopný olej) byl do lékopisu zařazen na základě doporučení několika dermatologických pracovišť, která byla projednána na zasedání Lékopisné komise MZČR konaném dne 9. 12. 2009. Parametry uvedené v tomto lékopisném článku byly předloženy k veřejnému šetření a oznámeny v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. 6. 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES."
  7. Dodejme, že na titulní straně http://european-cannabis.blogspot.cz najdeme kromě podrobné právní analýzy asociace Cannabis is The Cure,z.s. k porušení práva Společenství Českou republikou ve věci neoznámených novelizací výroby konopných drog/léčiv a kartelových dohod v rozpor s čl. 34 Smlouvy o fungování Společenství také zcela jednoznačně stanovisko Uřadu pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictvíze dne 12.9.2014 č.j. 08780/50000/2014 a stanovisko Parlamentního institutu ze dne 28.3.2012 č.j. 0590Ppotvrzující notifikační povinnost změny technických předpisů výroby konopných léčiv novelizacemi zákona o návykových látkách a léčivech v souladu se Směrnicí 98/34/ES.
  8. Pokud je výše a také v bodu 34 usnesení ústavního soudu dne 5.10.2017 č.j. III.ÚS 3354/16 uvedeno, že ustanovení zákona o návykových látkách týkající se výroby konopných léčiv jsou de iure technickým předpisem a nevymahatelné i pro trestní právo, je neoznámená novelizace výroby konopných léčiv nejpozději pak novelami č.141/2009 Sb. a 50/2013 Sb. nevymahatelná a spory členů výzkumu Konopí je lék (cannabis is The Cure) patří zastavit a předat k projednání předběžných otázek Soudnímu dvoru, viz
  9. Stejně tak je po judikátu netrestnosti cannabisterapie dne 30.8.20008 č.j. (a tedy legality a legitimity pěstování konopí) nezákonné zapírané odůvodnění naprosto nepravdivých tvrzení soudců okresních, krajských (např. KS Brno ode dne 9.3.2011 sp. zn. 3 To 25/2011 až do dne 7.12.2017 sp.zn. 7 To 362/2017) a ústavního soudu (např. ode dne 13.4.2012 sp. zn. II. US 664/12 až do dne 5.10.2017 sp.zn. III.ÚS 3354/16), že Poliice ČR kdy od 20.5.2004 jednou jedinkrát změřila na území České republiky v souladu se zákonem obsah THC v konopí, byť tak činila na příkaz soudců a jejich s presumpcí viny vydávaných kriminalizujících příkazů k domovním prohlídkám, a to ihned po neoznámené novelizaci pěstování konopí § 29 zákona o návykových látkách novelou č. 362/2004 Sb. (ve spojení s výrobou a distribucí konopí a jeho produktů § 5, odst. 5 v platném znění a pěstování konopí k účelům pokusnickým až do změny předpisu neoznámenou novelizací § 5, odst. 5 ZoNL novelou č. 50/2013 Sb., resp. notifikovanou novelou zahradnického pěstování konopí s obsahem do 0,3% THC novelou č. 273/2013 Sb. Notifikace novelizace § 5, odst. 5 a § 8 § 24 odst. 1 písm. a) a § 29 písm a) bod 1 a § 29 písm b) ZoNL novelou č. 273/2013 Sb. je v databázi TRIS vedena pod č. 2012/0329/CZ), vizhttp://www.policie.cz/clanek/metodika-mereni-thc.aspx
  10. Po vstupu do EU dne 1.5.2004 byl policii znám nejpozději od 20.5.2004, a to novelizací § 29 ZoNL neoznámenou novelou č. 362/2004 Sb. spojenou se zavedením hlášení při pěstování konopí nad 100 m2 pouze a jen uznaných odrůd konopí s obsahem do 0,2% THC ve vrcholíku konopí Celní správě nadřazený unijní předpis k měření obsahu THC v konopí, který zcela exaktně a přesně metodicky určil, jak lze zjistit obsah THC ve vrcholíku konopí a jak určit tzv. stopu k měření, aby bylo měření relevantní (tzn. určil nejméně 60kusů vrcholíků rostlin vzatých ze středu pole, které je nutno zhomogenizovat) a také nadřazený předpis určujíl a vymezil období (30 dní růstů: 20 dní před nakvetením a 10 den po odkvětu), kdy může měření obsahu THC v konopí probíhat!
  11. Přestože je občanům povoleno bez jakéhokoliv povolení pěstovat konopí do 100 m2 bez hlášení od zahájení platnosti , policie dodnes měří obsah THC v konopí v každém kraji naprosto dle své libovůle a bez jakého předpisu a vždy v rozporu s nadřazeným právem, stejně jako v rozporu se zákonem o návykových látkách a definicí konopí v § 2 ZoNL, což pochopitelně vede k nesprávnému a kriminalizujícímu označení legálních odrůd konopí za nelegální a možnost zcela svévolnho výkladu, kolik vlastně konopí bylo policejně exekuováno, viz absentující stanovisko judikatury k této závažné věci popírajícíc podstatu oprávněnosti trestních řízení s "konopníky" v rozhodnutí předsedy nejvyššího soudu ze dne 21.4.2016 č.j. ZIN 38/2016 doložené na titulní straně http://nejvyssi-soud.blogspot.cz
  12. Z uvedeného vyplývá, že dosud není celý technicko právní cyklus výroby konopných drog/léčiv oznámen Komisi a trestní předpis výroby konopných drog/léčiv je de iure nevymahatelný, neboť novelou č. 50/2013 Sb. nebyla oznámena také změna klíčového ustanovení § 15 písmeno e) ZoNL, která do 1.4.2013 – zcela v rozporu s neoznámenou novelizací výroby konopných léčiv dle § 8 ZoNL novelou č. 141/2009Sb.- zakazovalazískávat konopnou pryskyřici a látky ze skupiny tetrahydrokanabinolů z rostliny konopí (rod Cannabis) a neoznámenou novelou korupčního zákona konopí do lékáren č. 50/2013 Sb. text ustanovení § 15 písm e) dopnila, citujme: "čímž není dotčeno získávání takových látek pro léčebné použití nebo vědecké účely za podmínek stanovených tímto zákonem a zákonem o léčivech"
  13. Ve světle výše uvedeného je odvolání a vydání žádaných informací zcela důvodné, neboť s níže uvedenými a dosud vždy členům výzkumu zapřenými tvrzeními nejvyššího a ústavního soudu nelze než souhlasit:
  14. Nález k arogantním podvodníkům v justici ze dne 30.5.2006 č.j. Pl. ÚS 18/06: „Právní názor soudce … činí způsobem a formou nesnižující důvěru v soudnictví a důstojnost soudcovské funkce. “
  15. Nález k arogantním podvodníkům v justici ze dne 2.6.2009 č.j. II. ÚS 435/09: “Pokud soudy této zákonné povinnosti nedostojí, a to jednak tím, že se zjištěnými skutečnostmi nebo tvrzenými námitkami nezabývají vůbec, nebo se s nimi vypořádají nedostatečným způsobem, založí tím nepřezkoumatelnost jimi vydaných rozhodnutí. Takový postup nelze akceptovat, neboť by znamenal otevření cesty k potenciální libovůli v rozhodování a znamenal by tak porušení ústavního zákazu výkonu libovůle soudy (čl. 2 odst. 2 Listiny) (srov. např. nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 1/03, N 15/32 SbNU str. 131, sp. zn. I. ÚS 639/03, N 102/34 SbNU str. 79, či sp. zn. I. ÚS 74/06, N 175/43 SbNU str. 17).
  16. Podle odborné literatury (Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3165) dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) může být případ, když právní závěry soudu jsou v tzv.extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními nebo pokud z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, resp. případy, když jsou učiněná skutková zjištění soudů v extrémním nesouladu s provedenými důkazy (srov. ÚS 34/1995-n., ÚS 79/1995-n., ÚS 91/2004-n., ÚS 22/2005-n. atd.). Tyto argumenty používá Ústavní soud k odůvodnění své vlastní rozhodovací praxe, při které z podnětu ústavních stížností výjimečně zasahuje do rozhodnutí obecných soudů, pokud má takový extrémní nesoulad za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení principů řádného a spravedlivého procesu, jak vyplývají z čl. 36 odst. 1 LPS, jakož i z čl. 1 Úst (viz souhrnně zejména ÚS 172/2004-n.), a obdobně je používají i některá rozhodnutí Nejvyššího soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2007 sp. zn. 3 Tdo 668/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2007 sp. zn. 5 Tdo 1273/2007).
  17. Citace ústavního soudu, strana 9, bod 34 usnesení sp.zn. III. ÚS 3354/16: Jak vyplývá z judikatury Soudního dvora Evropské unie (resp. dřívějšího Evropského soudního dvora), notifikační povinnost dle směrnice Evropského parlamentu se uplatňuje i v trestním řízení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 16. 6. 1998 ve věci Lemmens č. C-226/97, § 20) a stanovení požadavků na určitý obsah látky nepochybně jako technickou specifikaci dle čl. 1 bodu 2. směrnice Evropského parlamentu kvalifikovat lze.“
  18. V rámci odvolání je proto předseda soudu žádán vydat informace:
  19. I: kde konkrétně se soudci ústavního soudu vyrovnali s vědomými nepravdami soudců senátu od 13.4.2012sp. zn. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16 až dodne 5.10.2017 sp.zn. III.ÚS 3354/16, že zákon o návykových látkách údajně není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a konopí je prý údajně prekurzor, o kterých rozhodují členské země Společenství a trestní spor o právo na výrobu konopných léčiv k výzkumu a léčbě a porušení směrnice 98/|34/ES údajně nepatří projednat Soudnímu dvoru dle čl. 267 Smlouvy o fungování Společenství
  20. II: kde se soudci III. senátu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3354/16 v předmětném usnesení vyrovnali s výše uvedenými nepravdami, dle kterých údajně nebylo nutné oznámit do databáze TRIS novelu § 8 zákona o návykových látkách zákonem č. 141/2009 Sb. týkající výroby konopných léčiv.
Dne 15.12.2017
Mgr. Radka Káňová i.s. Mgr. Dušan Dvořák za Cannabis is The Cure,z.s.
Věc II.
Krajskému soudu v Brně – naléhavé projednání žaloby na rozhodnutí ústavního soudu čj. SPR ÚS 49/17 ve spojení s žalobami č.j. 18 Cm 236/16 a 17 Co 195/2017, 22 A 70/2016. Důkazní rozhodnutí přílohou
Podavatelé žaloby: členové výzkumu a asociace Cannabis is The Cure,z.s. (čj. SPR ÚS 49/17), předseda správní rady A). Mgr. Dušan Dvořák, 12.1.1962, 798 55 Ospělov 6 (č.j. SPR ÚS 13 /17), B) zřizovatelé Edukativní konopné kliniky B 1)Ateliér ALF,z.s., IČ: 226 80 101 v zastoupení předsedy správní rady Františka Slavíka (č.j. SPR ÚS 725/17)B 2) Konopí je lék, z.s, IČ: 227 27 281 v zastoupení předsedy správní rady Miloslava Tetoura (č.j. SPR ÚS 733/17) a B 3) Art Language Factory, z.s., IČ: 227 24 303 v zastoupení předsedy správní rady Josefa Pospíšila (č.j. SPR ÚS 732/17) společně sídlem Konopná apatyka královny koloběžky první a dále investoři výzkumu Cannabis is The Cure (Konopí je lék) společně zastoupeni dle § 441 o.z. asociací Cannabis is The Cure, z.s., IČ: 266 70 232, Open Royal Academy, Přichystalova 180/14, 779 00 Olomouc zastoupené místopředsedou Mgr. Ivanem Chalašem
Věc: Žaloba výše uvedených členů asociace Cannabis is The Cure, z,s. a asociace Cannabis is The Cure,z.s. na nezákonná rozhodnutí, průtahy a nevydání informací a řádných odůvodnění Ústavním soudem ČR v soudních řízeních ode dne 13.4.2012 sp. zn. II. US 664/12 až do dne 5.10.2017 sp.zn. III.ÚS 3354/16 a správních řízeních sp.zn. čj.SPR ÚS 49/17 (5.10.2017, 1.11.2017, 16.11.2017, 14.12.2017) a zcela důkazně, průkazně a jednoznačně podvodně a nepravdivě jednajícího předsedy ústavního soudu při odmítání zahájení kárných/trestních řízení se soudci Ústavního soudu ČR vůči členům výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) při vědomém napomáhání páchání opakovaných těžkých zločinů s důsledky porušování čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 34 a 267 Smlouvy o fungování Společenství
Žalovaní: 1) Předseda Ústavního soudu ČR JUDr. Pavel Rychetský, Ústavní soud ČR, Joštova 8, 660 83 Brno 2 a 2)Ústavní soud ČR, Joštova 8, 660 83 Brno 2
Návrh na petit a naléhavost projednání
Žalovaní jsou povinni vydat informaci, kde a kdy konkrétně se předseda ústavního soudu vyrovnal s vědomými nepravdami soudců senátu od 13.4.2012 sp. zn. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16 až do dne 5.10.2017 sp.zn. III.ÚS 3354/16, že zákon o návykových látkách údajně není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a konopí je prý údajně prekurzor, o kterých rozhodují členské země Společenství a trestní spor o právo na výrobu konopných léčiv k výzkumu a léčbě a porušení směrnice 98/34/ES údajně nepatří projednat Soudnímu dvoru dle čl. 267 Smlouvy o fungování Společenství a dle kterého údajně není nutné podat kárné podněty na nepravdivě jednající soudce ústavního soudu nebylo nutné oznámit do databáze TRIS novelu § 8 zákona o návykových látkách zákonem č. 141/2009 Sb. týkající výroby konopných léčiv.
Pokud dané informace neexistují, očekáváme obnovu všech výše uvedených řízení a podání kárného podnětu.
Dne 15.12.2017
Mgr. Ivan Chalaš
Přílohy: Ústavním soud ČR níže uvedené informace nevydal od 13.4.2012 do 15.12.2017
Vážený pan JUDr. Pavel Rychetský
Předseda Ústavního soudu
Joštova 8, 660 83 Brno 2

Vážený pane předsedo,

předně Vás zdravím ze Slezska a přeji pevné zdraví.

Zasílám Vám v příloze stížnosti členů a partnerů výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) na cenzuru České televize a Českého rozhlasu konanou se souhlasem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Česká televize i Český rozhlas totiž řadu let vědomě zapírají informovat veřejnost o hrubém a vědomém porušování (článků zejména 2 a 3) Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a (zejména článku 34 a 267) Smlouvy o fungování společenství soudci ústavního soudu v řadě ústavních stížností od 13.4.2012 (č.j. II. US 664/12) do 5.10.2017 (č.j. III.ÚS 3354/16) proti členů výzkumu Konopí je lék.

Současně si Vám dovoluji vznést dotaz dle informačního zákona, kdy žádám znát informaci, kde konkrétně se soudci senátu ústavního soudu č.j. III.ÚS 3354/16 v bodech 32 a 34 usnesení č.j. III.ÚS 3354/16 ze dne 5.10.2017 vyrovnali s vědomě nepravdivým tvrzením senátu č.j II. US 664/12, že zákon o návykových látkách o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku, protože konopí je prý údajně prekurzor, o kterých rozhodují členské země Společenství, což uvedl pan generální sekretář ústavního soudu dne 1.11.2017 pod č.j. SPR ÚS 49/17, leč ani po opakovaném pročtení předmětných bodů 32 a 34 usnesení č.j. III.ÚS 3354/16 a převedení textu do Braillova písma z tohoto textu nevyvodili uvedené závěry ani slepí členové Medical Cannabis Social Clubu. Pokud však existují dvě verze usnesení č.j. III.ÚS 3354/16 a zde jsou v bodech 32 a 34 vysvětleny principy, dle kterých nebylo nutné oznámit do databáze TRIS novelu § 8 zákona o návykových látkách zákonem č. 141/2009 Sb. týkající výroby konopných léčiv, toto usnesení mi prosím laskavě zašlete.

K ceně Františka Palackého udělené Vám dne 8.6. 2016 v olomoucké kapli Božího těla si Vám v příloze dovoluji laskavě zaslat právní analýzu porušování Smlouvy o fungování Společenství od výročí sv. Bastily dne 14.7.2009 nerespektováním nevymahatelnosti novely § 8 zákona o návykových látkách ve věci výroby konopí jako léku po judikátu nejvyššího soudu k netrestnosti cannabisterapie (30. leden 2008), zveřejnění výzkumu Konopí je lék (21.březen 2008), založení odborné společnosti Konopí je lék,z.s. (14.7.2008), první turné Konopí lék (30.7. - 10.10.2008) a zavedení kanabinoidu THC, resp Dronabinolu do českého lékopisu (7. prosinec 2008) až po judikaturu Soudního dvora (16.prosince 2010, Josemans, bod 36 -41), ve které je uvedeno, že konopí je obchodovatelným zbožím k výzkumu a léčbě.

Žádám vás laskavě o přijetí adekvátních opatření a vydání předmětných informací.

Psáno k oslavě výročí boje za svobodu dne 17.listopadu a zavedení čl. 23 LZPS do ústavního pořádku naší země v Petřvaldě dne 7.11.2017
Mgr. Radka Káňová, nar. 30.1.1978, Ostravská 1369, 735 41, Petřvald u Karviné
---------------------------------------
Dušan Dvořák, MMCA, nar. 12.1.1962, 798 55 Ospělov 6

č.j. SPR ÚS 13 /17
Ústavní soud České republiky
Joštova 625/8, 602 00 Brno



Žádost o informace dle infozákona č. 106/1999 Sb.
  1. Sdělte, zda ústavní soudci senátu č.j. III.ÚS 3354/16 byli před rokem 1990 členy Lidových milicí nebo členy pomocné stráže VB nebo členy některého subjektu Národní fronty, např. Pacem in Teris římskokatolické církve apod.
  1. Na sv. Václava dne 28.9.2016 k osmému výročí otevření Konopné apatyky královny koloběžky první podal pan advokát Mgr. Pavel Andrle (advokát všech tří výše uvedených poškozených osob žádajících nápravu od Ústavního soudu ČR) devátou ústavní stížnost č.j. IV.ÚS 3238/16. Protože v podání advokát udělal písařské chyby, tyto ke Světovému dni pro duševní zdraví dne 10.10.2016 v záchovné lhůtě opravil. Doba 60 dnů k podání ústavní stížnosti od doručeného rozhodnutí nejvyššího soudu byla dne 10.10.2016 i s rezervou 5 dnů zachována. Opravu ze dne 10.10.2017 advokát doprovodil sdělením „ve věci vedené zdejším soudem pod sp.zn. ÚS IV. 3238/16 si Vám dovoluji zaslat opravu návrhu“ a v přiloženém dokumentu písařskou chybu specifikoval. Ústavní soud stížnost č.j. IV.ÚS 3238/16 pro písařskou chybu advokáta odmítl . Ústavní soud podání ze dne 10.10.2016, v němž ale absentovala právní argumentace ze dne 28.9.2016 označil jako samostatnou (10) ústavní stížnost Dušana Dvořáka č.j. III.ÚS 3354/16Sdělte dle infozákona, který předpis určuje, A) že písařské chyby mohou v rozhodnutích činit toliko soudci a státní zástupci a B) že lhůta k podání ústavní stížnosti nedává advokátovi právo na opravu písařské chyby v záchovné lhůtě 60 dnů a C) zda se stala právní argumentace stížnosti č.j. IV.ÚS 3238/16 ze dne 28.9.2016 součástí spisu stížnosti č.j. III.ÚS 3354/16, neboť z usnesení ze dne 5.10.207 č.j. III.ÚS 3354/16 toto vůbec nevyplývá.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 je na straně 1, bod I Odůvodnění, odstavec 1. uvedeno, že jsem napadal porušení pouze dvou článků Listiny základních práv a svobod (LZPS), konkrétně čl. 11 odst. 1 a čl. 36, odst. 1 LZPS, když ty byly uvedeny pouze a jen v odmítnuté ústavní stížnosti s písařskou chybou č.j. IV.ÚS 3238/16 a následně jsem advokátem doložil a napadal (zejména dne 27.2.2017 a dne 18.8.2017) porušenívíce než desítky článků LZPS uvedených rovněž v odmítnuté ústavní stížnosti č.j. III. ÚS 396/16 napadající v rámci obnoveného řízení vědomou mylnost usnesení č.j. II. US 664/12, v němž Ústavní soud ČR dne 13.4.2012 prvně vědomě mylně uvedl, že spor nepatří Soudnímu dvoru k projednání, protože Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011 (analogicky č.j. 6 Tdo 1493/2014, 11 Tdo 181/2015, 6 Tdo 323/2016)vyslovil, že konopí je prekurzor a zákon o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku, což je bohapustá lež vyvrácená zákonem o prekurzorech drog a databází TRIS, lež schválená jako pravda ústavním soudem ve všech ústavních stížnostech členů výzkumu obžalovaných za nedovolenou výrobu konopných drog č.j. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, I. ÚS 2431/15, II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16 a III.ÚS 3354/16.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 nebyl uveden seznam předpisů (přičemž o tomto soud hovoří v bodu 44), které byly napadány a důvodně navrhovány zrušit, neboť jsou v hrubém rozporu s mezinárodními úmluvami a Ústavou ČR, konkrétně 1) § 283 až 287 a § 289 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, 2) nařízení vlády č. 3/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku, 3) § 2 písm. d), § 5 odst. 5, § 15 písm. e), § 24 odst. 1 písm. a), § 24a, § 24b a § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, 4) zákona č. 50/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, 5) vyhlášky č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, a 6) vyhlášky č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v souhrnu evidence v bodu 23 mých předchozích ústavních stížností ve věci základního práva na výzkum a dostupnost léčby konopím nebyla uvedena ústavní stížnost č.j. III. ÚS 396/16 napadající vědomou mylnost usnesení č.j. II. US 664/12 uvedenou výše v bodu 2, na které bylo vždy jen odkazováno, viz strana 1 dané stížnosti uvedená níže odkazující na rozsudek OS v Prostějově č.j. 2 T104/2010 (viz moje první ústavní stížnost ve věci práva na výzkum a léčbu konopím č.j. II. US 664/12)
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 ústavní soud v bodě 34 uvedl, že zákon o návykových látkách je technickým předpisem k výrobě konopí jako léku (z čehož vyplývá, že neoznámená novela výroby konopí jako léku v § 8 zákona o návykových látkách novelou č. 141/2009 Sb. je nevymahatelná a povolení k výrobě konopných drog/léčiv není možné vymáhat), aniž však soud ihned zahájil obnovu ústavních stížností,ve kterých ústavní soud toto vědomě mylné tvrzení pocházející z odmítnuté ústavní stížnosti č.j. II. US 664/12 (č.j. III. ÚS 396/16 ) opakovaně vědomě mylně hájil a následně tvrdil, že jsem právně nezpůsobilý prokázat, že zákon o návykových látkách je technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a že konopí není prekurzor, k čemuž se však ústavní soud vůbec nevyjádřil. Sdělte, jaké úvahy a zjištění soud vedly k odmítnutí, když z výše a níže uvedeného nevyplývá, že se s tímto soud jakkoliv vypořádal.

  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 ústavní soud nejméně v bodech 32, 33 a 35 uvádělnepravdivé informace, že se definice pěstovaného konopí dle obsahu účinné látky THC v konopí po vstupu do EU údajně nezměnila a pěstovat konopí s obsahem THC nad 0,3 % THC bylo dle § 24 vždy od přijetí zákona o návykových látkách zakázané až do 1.4.2013 a novely č. 50/2013 Sb., když definice vzorku (stopy) k určení obsahu THC byla opakovaně změněna. Teprve od 20.5.2004 je známa norma k zjištění postupu, jak obsah látky vůbec určit a definovat vzorek (stopu): Je znám počet kusů rostlin ve stope (vzorku) k změření průměru obsahu THC – 60 kusů, určena měřená část rostliny – vrcholík) a navíc ještě definováno období, ve kterém smí měření obsahu THC probíhat, což bylo doloženo, že bylo vždy nejen v mých 8 obviněních popřeno a zcela ignorováno, ač je výsledek zjištění obsahu THC zcela odlišný! Změny normy - definice a stopy k určení nastaly: 1) od 20.5.2004 novelou č. 362/2004 Sb. , a to jak zjistit obsah THC s limitem do 0,2 % THC ve vrcholících (zjištěno průměrem z 60 ks vrcholíků měřených 20 dní před nakvetením do 10 dnů po zahájení tvorby semene) pro pěstitele nad 100 mdle novely § 29 zákona o návykových látkách (změnu Nařízení EU k závazné metodice měření THC v roce 2009 raději ani neuvádím), 2) od 1. 1.2010 do 5.1.2012zavedením trestnosti skutku pěstování konopí zákonem č. 40/2009 Sb. dle § 289 předmětného zákona na definiční obsah legality pěstovaného konopí, které je s obsahem do 0,3% THC v celé rostlině (zákonodárcem určeno jako trestné, když obsah přesáhne limit na rostlinách) konopí včetně kořene dle vyhlášky č. 455/2009 Sb. příloha 1.A.1. , tzn. v praxi konopí s obsahem THC až cca 3-7 % THC v samičím květu konopí dle dané odrůdy konopí a s obsahem až cca 1-3% THC ve vrcholíku konopí dle odrůdy. Dále se definice konopí změnila potřetí 3dne 5.1. 2012 novelou č. 3/2012 Sb. vyhlášky č. 455/2009 Sb. příloha 1.A.1. definující pro trestní právo legální konopí nově pouze jako část (5 ks) vrcholíků, která překročila limit THC, avšak zcela odlišně i z hlediska zjistitelného obsahu THC, než jak vrcholík definuje zákon o návykových látkách, což je nadřazená právní norma, stejně tak odlišně, jak definuje Nařízení EU dle množství (stopa 60 ks) a doby měření. Novela č.3/2012 Sb. byla 5.1.2012 Sb. přijata ihned poté, co se k definici konopí a měření jeho obsahu v mém prvním trestním řízení justice vůbec nevyjádřil a k mé údajné zjištěné vině a trestu si pomohla lží o konopí jako prekurzoru pro znepřístupnění sporu vůči Soudnímu dvoru v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011 a v analogické justiční korupci ústavního soudu č.j. II. US 664/12 (č.j. III. ÚS 396/16 ).
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 ústavní soud nepravdivě tvrdil, že jsem pěstoval konopí s obsahem THC nad 0,3%, když pro toto tvrzení neexistoval nikdy žádný zákonně zjištěný důkaz a na mé straně byl prospěch a na straně justice doložené zločiny a dále když zejména v bodě 25 a 26 svými výroky k legálnímu konopí a údajné jednoznačnosti poznání obsahu látky THC v rostlině konopí a údajné právní opodstatněnosti soudu použít ze tří zcela odlišných definic konopí právě tu, která je pro občany nejnepříznivější z hlediska obsahu účinných látek včetně THC a kdy v důsledku ústavní soud v bodech 25 a 26 uvedl, že neplatí čl. 4. odst. 4 LZPS o zneužívání předpisů k jiným účelům, než byly vytvořeny a že neplatí č. 39 LZPS o udělení trestu toliko na základě zákona, že neplatí usnesení NS ČR sp. zn. 3 Tdo 52/2008 a rozsudek Soudního dvora č. C-137/09 Josemans, zejména body 37 až 41 o právu na výzkum a léčbu konopím třebas s 20 % THC, že neplatí § 12 odst. 2 TZ zásada subsidiarity trestní represe, že neplatí klíčové principy trestního práva jako je presumpce neviny a v pochybnostech vždy ve prospěch obviněného, když bylo na důkazech doloženo, že 1) Policie ČR nemá žádnou právní normu, jak určit tvz. stopu (vzorek k měření), což je zcela klíčové a unijní norma udává jako vzorek (stopu) nejméně 60 vrcholíků, 2) Rozdíly v postupech měření obsahu THC v konopí dle měřeného vzorku (stopy) např. policie Jihomoravského a Olomouckého kraje jsou nejméně 50% u té samé rostliny konopí, takže ČR je rozdělena do 14 samostatných regionů s právem policie určovat, co je zákonné a co zakázané a dále když bylo doloženo vědci, že 3) Ta samá odrůda konopí může mít až 26 násobně odlišný obsah účinných látek (viz Hanuš), 4) OSN, EU a ČR nemá žádný důkaz, že konopí s obsahem nad 0,3%THC je snad někomu nebezpečné, když omamné začíná být konopí s obsahem od 3% THC a výše v samičím květu (viz Zábranský) a 5) tvrzení soudu v bodu 25 a 26, že lze předvídat, co je legální konopí a jaké odrůdy lze pěstovat, když právě v tomto trestním řízení v roce 2012 jsem dokázal na důkazech, že policie naměřila nadlimit THC také u uznané odrůdy konopí Finola a Carmagnola, ke kterým jsem doložil certifikáty osiva. Viz stanoviska znalců prof. Fréborta, doc. Hanuše a studie doc. Ondry ve spisu dokazující zcela odlišné obsahy THC dle vzorku (stopy) k měření účinné látky, dokazující bezpečnost konopí včetně tzv. marihuany a neomamnost konopí s obsahem do cca 3- 5% THC v květu samičí odrůdy konopí (Hanuš, Zábranský). Sdělte, na základě jakého konkrétního zákonného předpisu policie zjistila, že jsem překročil obsah THC v konopí, když toto soud tvrdí.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 se ústavní soud stejně jako nalézací soudy od roku 2010vůbec nevypořádaly s otázkou, že exekuované konopí a jeho produkty patřily právnickým osobám zapojeným do výzkumu, kterým bylo vždy zakázáno být účastníkem sporu.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 34 ústavní soud v první větě tvrdí, že nalézací justice správně určila, že zákon o návykových látkách není technickým předpisem podléhajícím notifikaci do databáze TRIS (viz č.j. II. US 664/12 a další), aby toto tvrzení v další větě soud vyvrátil a tvrdil, že zákon o návykových látkách je de iure technickým předpisem podléhajícím notifikaci do databáze TRIS. Pokud odpovídající osoba rovněž netrpí schizofrenií, sdělte zcela explicitně zda je či není konopí prekurzor a zda je či není zákon o návykových látkách v ustanoveních o pěstování a výroby konopí a jeho produktů technickým předpisem ve smyslu práva Společenství.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 na řadě míst (body 37, 25 a 26) tvrdil (resp. účelově vyvozoval), že jsem snad byl kdy obviněn za pěstování konopí, když jsem byl vždy obviněn za nedovolenouvýrobu konopných drog, což však nebylo právně přípustně s ohledem na nenotifikaci novely zákona o návykových látkách do databáze TRIS před mým prvním obviněním, kdy bylo novelou č. 141/2009 Sb. v § 8 zákona o návykových látkách určeno, za jakých podmínek je možné vyrábět konopné drogy. Představa soudu, že nejprve do 1.4.2014 nakoupím konopí (květ) ze zahraničí, nebo od 1.4.2014 vyhraji tendr, následně konopí odkoupí SUKL a teprve pak si od SUKLu odkoupím konopí zpět k výrobě konopných léčiv je zřejmě úvahou a výstupem z nějakého JZD justice, ne ústavního soudu. Sdělte, A) na základě jakých skutečností soud neuvedl spornou novelu č. 141/2009 Sb. a vůbec se k tomuto neoznámenému předpisu nevyjádřil, a jeho chybu napravte, neboť dosavadní justiční korupce v této věci je pro obnovu řízení a předložení sporu Soudnímu dvoru rozhodná. Dále sdělte B) zda měla být novela č. 141/2009 Sb. oznámena do databáze TRIS a je/není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když ani v usnesení III.ÚS 3354/16 se ústavní soud vůbec nevyrovnal (od II. US 664/12 - III.ÚS 3354/16) s napadaným nepravdivým usnesením nejvyššího soudu č.j. 8 Tdo 1231/2011 ze dne 27.10.2011, ve kterém nejvyšší soud uvedl a ústavní soud potvrdil jako zákonné (č.j. II. US 664/12), že údajně není právně přípustné bez povolení do 100 mpěstovat konopí s obsahem do 0,3% THC (analogicky mne opětovně odsuzující rozsudek Okresního soudu v Prostějově dne 25.5.2017 č.j. 11 T 130 /2016 ve spisu). Sdělte, zda je/není povoleno bez jakéhokoliv oznámení/povolení pěstovat a zpracovávat konopí s obsahem do 0,3 % THC pěstované do 100 m2, když nad 100 mpěstování se uznané odrůdy s 0,2% THC ve vrcholíku oznamují Celní správě a pro pěstování do 100 mneexistuje regulační orgán
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 36 ústavní soud nepravdivě uvedl, že konopí s obsahem THC nad 0,3% THC není obchodovatelným zbožím a odkázal na rozsudek Soudního dvora ze dne 16.12.2010 č. C -139/09 Josemans, když právě tento rozsudek v bodech 36 – 41 explicitně určil, že konopí k terapii a výzkumu je obchodovatelným zbožím.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 36 soud uvedl, že nejde o netrestnost skutku a krajní nouzi, pokud osoby odvracející nebezpečí utrpení či smrti (nebo ti, co to udělají pro vědecké zjištění či jako předpoklad poskytnutí efektivní pomoci) pěstují konopí ke své léčbě a výzkumu, tak podle soudu 3-4 měsíce pěstování konopí údajně neznamená, že člověk odvrací konkrétní a blízké nebezpečí a nejde proto o krajní nouzi dle § 28 trestního zákoníku, aniž soud uvedl, jak jinak si mají lidé ochránit život a zdraví než pěstováním konopí. Pokud snad soud myslel, že mají byt občané extrémně bohatí debilové, kteří si chodí kupovat konopí, které neprošlo žádným srovnávacím výzkumem, do lékárny za 50 tisíc měsíčně, nechť toto sdělí explicitně nebo vysvětlí a doloží důkazy, jak jinak, než pěstováním konopí vyrobit konopná léčiva. Navíc v době skutku bych konopí s extrémními potížemi a náklady musel dovézt z Holandska ve velmi omezeném sortimentu 3 odrůd s vysokým obsahem THC. Jak bylo soudu doloženo, ihned po zpřístupnění konopí v lékárně v prosinci 2014 mi jej ošetřující lékařka doporučila, leč cena a kvalita byly zcela mimo realitu právě díky korupci ústavního soudu.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 37 soud uvedl, že o netrestnost skutku a krajní nouzi by mohlo jít pouze v případě vlastního přímého podání osobě v akutním ohrožení, když na tomto příkladu se cynismus zločinců v talárech vyjevuje nejlépe. Vysvětlete, jak konkrétně by mohl někdo někomu konopí a jeho produkty podat, když je to údajně zakázané získat? Paragraf neposkytnutí pomoci snad nyní účelově neplatí a nemoc a utrpení počká do doby, až se justice s prokuraturou a korupčníky v parlamentu domluví? Sdělte, jak jinak než pěstováním konopí lze získat konopný produkt, kterým člověk odvrací následky desítky vážných a smrtelných nemocí včetně justici doložených úspěchů léčby různých typů rakoviny, neurologických onemocnění či amputace končetin při diabetes, které dnešní chemicko-zdravotnický systém léčit neumí, nebo jen za cenu dalších neblahých sekundárních následků a nepokoušejte se laskavě zpochybňovat kvality a účinnost konopí v terapii, když na to na rozdíl ode mne nemáte žádnou odbornost a kvalifikaci a výzkum je v dané věci (srovnávací studie dle složení a DG) zakázán, resp. od 14.2013 a zákona č. 50/2013 Sb. natolik administrativně znepřístupněn, že je de facto zakázán, ač je konopí bezpečné a minimálně návykové (asi jako káva).
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 38 uvedl, že nejde o netrestnost skutku a přípustné riziko dle § 31 odst. 1 trestního zákoníku pěstovat a zpracovávat konopí k ochraně zdraví sebe, rodiny a členů výzkumu z titulu své funkce a odbornosti, protože to údajně v souladu s § 31, odst 2 vylučuje jiný předpis, když je prý zakázané bez povolení pěstovat konopí s obsahem nad 0,3% THC, když tento vágní a na žádném důkazu o škodlivosti doložený úřednický limit THC do 0,3 % THC měřený policií v každém kraji jinak bez jediné a jednotně používané zákonné normy policií je vědecky naprosto bagatelní nicotnost, oproti řadě mezinárodních úmluv včetně zákonů a trestněprávně postižitelného neposkytnutí pomoci a základnímu právu na výzkum a zdraví, život, snížení utrpení, svobodu myšlení, právu na důstojnost atd. Viz seznam tolika porušených základních práv a svobod neuvedených soudci – viz výše. Připomeňme základní tvrzení při posuzování proporcionality práva používané soudem: Podle odborné literatury (Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3165) dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) může být případ, když právní závěry soudu jsou v tzv. extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními nebo pokud z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, resp. případy, když jsou učiněná skutková zjištění soudů v extrémním nesouladu s provedenými důkazy (srov. ÚS 34/1995-n., ÚS 79/1995-n., ÚS 91/2004-n., ÚS 22/2005-n. atd.). Tyto argumenty totiž používá Ústavní soud k odůvodnění své vlastní rozhodovací praxe, při které z podnětu ústavních stížností výjimečně zasahuje do rozhodnutí obecných soudů, pokud má takový extrémní nesoulad za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení principů řádného a spravedlivého procesu, jak vyplývají z čl. 36 odst. 1 LPS, jakož i z čl. 1 Úst (viz souhrnně zejména ÚS 172/2004-n.), a obdobně je používají i některá rozhodnutí Nejvyššího soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2007 sp. zn. 3 Tdo 668/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2007 sp. zn. 5 Tdo 1273/2007).
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 39 uvedl vědomou nepravdu, že legalizace konopí k léčbě a výzkumu, citace: prošla řádným legislativním procesem, což nebylo vyloučeno ani v rozhodném období“když je na důkazech doloženo, že zjevně korupční zákon č. 50/2013 Sb., jehož jedinou motivací bylo ochránit vysoké ceny marihuany na černém trhu, nikoliv zpřístupnit konopí vědě a výzkumu a především těžce trpícím (až 60- 70% je léčba bolesti), současně zákona, který je v hrubém rozporu s lékovým zákonem pro neexistenci důkazů o dávkování a indikacích dle složení konopí a  je především nevymahatelný, s miliardovými škodami na státním rozpočtu, protože nebyl – i přes mé opakované upozorňování všech poslanců a šéfů výborů a stran od roku 2012 (všech), senátorů a šéfů výborů a prezidenta (2013) notifikovándle práva Společenství, a tedy žádným řádným legislativním procesem neprošel, navíc tak účelově zpackaný zákon, že nadále činí (pro všechny) výrobu konopných léčiv zcela a naprosto zcela nedostupnou, což bylo soudu dobře známo a je doloženo na důkazech a tragédiích od 25.2.2012 a mé celkově druhé ústavní stížnosti a první ústavní stížnosti ve věci zapřeného práva na výzkum a léčbu konopím a č.j. II. US 664/12 . V této souvislosti je tedy naprostým výsměchem a cynickým bludem ničím nedoložené tvrzení soudu, že tento zcela zkorumpovaný legislativní proces prý údajně umožnil celospolečenský užitek z výzkumu a léčby konopím.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 39 uvedl vědomou nepravdu, že výše uvedený legislativní proces se zákonem č. 50/2013 Sb. umožnil výzkum a léčbu konopím, avšak toliko kvalifikovaným subjektům, když nic takového vůbec korupční zákon č.50/2013 Sb. důkazně a doložitelně neumožnil (tendry jsou pro jednu odrůdu a je nejméně cca stokrát poddimenzovaná kapacita potřeb) a žádný takovýto kvalifikovaný subjekt NEEXISTUJE, což však není vina lékařů. Lékaři neznají a nemají ani šanci znát - i díky naprosté nekvalifikovanosti a nevzdělanosti nezákonně monopolizovaného SUKLu - rozdíly v dávkování a reakcích, které mohou být extrémně terapeuticky a psychologicky odlišné. První seminář o tomto tématu pro lékaře a lékárníky byl Institutem pro vzdělávání lékařů pořádán až dne 3.10.2017, přičemž jeho „úroveň“ byla stavěna na základě výměny dílčích dvouletých zkušeností práce s jednou odrůdou konopí několika lékařů a ukazovala, jak lékaři nevědí a nemají šanci diskutovat zásadní otázky terapie včetně metod. Návrh soudu, ať občané iniciují změny zákonů je jako z Marsu a trapným pokusem justičních manekýnů se vyvinit. Podal jsem od 21.3.2008 tři legislativní návrhy a podepsali je rektoři, děkani, profesoři, docenti atd., korupci v Parlamentu však nelze čelit než vymáháním práva skrze trestní řízení, neboť nejde o problém medicínský, ale právní hrubě porušující mezinárodní úmluvy. De iure nemohou ani lékaři s e-receptem a přihlášení k SUKLU a registrovaní u SUKLu pro léčebné konopí ani nechat v lékárně vyrábět výtažky, masti, čípky, maceráty apod. a musí pracovat pouze s jedním květem odrůdy s 19% THC bez CBD, nejen díky nevzdělancům na SUKLu. Tvrzení skutečných znalců věci, že dnes o terapii konopím vědí mnohem více nemocní, než lékaři, jsou bohužel absolutně pravdivá. Sdělte jména oněch kvalifikovaných subjektů, na které soud odkazuje.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 40 uvedl, že mé tvrzení o prospěšnosti zpřístupnění léčebného konopí občanům mnohonásobně převyšuje možná rizika je údajně jen mým subjektivním přesvědčením, když na mé straně stojí důkazy nejen od nositelů řady Nobelových cen včetně cen za ekonomii jako Milton Friedman (enormní ztráty na rozpočtech), stovek či spíše tisíců vědeckých studií (včetně Česko-britské srovnávací studie, za kterou jsem v roce 2000 obdržel cenu britské vlády a v daný rok se v mnou vedeném terapeutické programu v Olomouci mohl podávat k substituci heroinu vysoce návykový metadon, v roce 2017 nesmím umírajícím podat zcela bezpečné konopí?!) a řada světových politiků včetně předsedy OSN vyzvala politiky k zastavení prohibice a kriminalizace občanů pro tragédie, které cyničtí soudci ústavního soudu zřejmě považují za nicotnost a kdy jsem – doloženo ve spisu – doložil se studií z Diabetologického centra v Praze ve vztahu k amputaci diabetické nohy, že jen konfiskacemi výzkumnické farmy v Ospělově od roku 2008 došlo ke škodám nejméně cca 5 miliard Kč, nepočítaje v to utrpení a sociální vyloučení a postižení celé rodiny těchto diabetiků. V loňském roce OSN na jednání UNGASS zcela jednoznačně zaznělo a je v závěrečných dohodách, že změny zcela zastaralé Úmluvy o návykových látkách z roku 1962 nejsou možné pro extrémní nesoulad postojů všech členských zemí a každá země má postupovat podle svého ústavního pořádku, kdy podle diplomatů tato zločinecká úmluva tzv. vyhnije. Sdělte, na jakých důkazech soud vyvodil, že jde v dané věci vylučující trestnost mého skutku o můj subjektivní názor a doložte na důkazech prospěšnost represivní legislativy.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace / důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 43 uvedl nepravdu, že nemohl přezkoumat návrh na obnovu ústavních stížností č.j. IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, č.j. II. 3196/15 a č.j. III. US 396/16, ve kterých justice vědomě mylně tvrdila, že první trestní řízení Dušana a Radomíry Dvořákových nemělo právní vady a spor nepatří Soudnímu dvoru k rozhodnutí, protože konopí je prekurzor a zákon o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku, když tuto zjevnou nepravdu ústavní soud určil v usnesení č.j. II. US 664/12 a následně justice včetně ústavního soudu vždy uváděla, že jsem prý údajně nepříčetný a nemám právo tyto justiční bludy vyvracet, když byl soudu doložen znalecký posudek znaleckého ústavu PN Bohnice ze dne 12.12.2016, který doložil, že jsem byl v letech 2008 – 2016 příčetný a návrhy na omezování mé svéprávnosti a ustanovování mi ochranné léčby byly nedůvodné a že jde o problém právní, ne psychiatrický.Sdělte a doložte na důkazech, kdy konkrétně se soud v letech 2012 – 2016 v mých ústavních stížnostech a stížnostech Miloslava Tetoura (č.j. I. ÚS 2431/15) a Radomíry Dvořákové (č.j. III. US 396/16, obnova k č.j. II. US 664/12) vyrovnal s mylným tvrzením Nejvyššího soudu č.j. ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/201 a Ústavního soudu ze dne 13.4.2012 č.j. II. US 664/12, kde vůči namítané nevymahatelnosti předpisu - a mé údajné povinnosti mít povolení k výrobě konopných produktů pro výzkum a léčbu - pro neoznámení novely výroby konopí jako léku č. 141/2009 Sb. uvedl, že dané pochybení exekutivy neoznámit předpis do databáze TRIS nespadá pod právo Soudního dvora, protože zákon o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a konopí je prekurzor, o kterých rozhodují členské země.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 44 nepravdivě uvedl, že konopí bylo určeno k páchání mé trestné činnosti (za kterou jsem byl v prvním řízení a následně prohlašován za nepříčetného) Zákonodárce s ohledem na veřejné zdraví oprávněně určil, že by se s omamnými a návykové látkami mělo zacházet tak, aby nedocházelo k šíření těchto látek a užívání těchto látek a vznikům drogové závislosti (toxikomanie). Nic takového mi však nikdy prokázáno nebylo. Sdělte a doložte důkaz, že jsem snad někomu ublížil nebo někoho ohrozil nebo mohl ohrozit nebo způsobil škody či jednal tak, jak je dle civilizovaného práva nazváno trestným činem. V čem vlastně konkrétně spočívá trestnost mého skutku? Že jsem snad možná mohl mít konopí, které mělo nad 0,3 % THC, které však bylo prospěšné nejen mně?Sdělte rovněž, jaké jsem ještě nevyčerpal jiné právní cesty k ochraně úmluvami a ústavou garantovaných základních práv a svobod k prosazení práva na výzkum a léčbu konopím, které jsou (viz také bod 22) brutálně pošlapávána justicí a exekutivou, že nelze aplikovat článek 23 LZPS a ústavně garantovaného práva či spíše povinnosti občana na občanský odpor proti justičně exekutivní mafii a dosud z mé strany vymáhaného vždy pouze a jen právními prostředky.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když se v usneseních č.j. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, č.j. II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16, ale ani v usnesení ze dne 5.10.2017 č.j. III.ÚS 3354/16 se soud vůbec nevyrovnal s doloženými zločiny proti lidskosti s následky smrti a těžkých ublížení na zdraví na členech výzkumu spáchaných exekucemi majetků výzkumu zakázaných vždy prokuraturou vyšetřovat, což bylo doloženo již k prvnímu trestnímu řízení nejvyššímu soudu k dovolání a návrhu na projednání řízení Soudním dvorem č.j. 8 Tdo 1231/2011.

Domnívám se v souladu s čl. 23 LZPS, že v rámci šetření kárných podnětů by na uvedenou žádost o informace měli odpovědět soudci senátu č.j. III.ÚS 3354/16, neboť takový mafián v taláru jako soudce Radovan Suchánek měl doloženy důkazní listiny v letech 2014 – 2017 v rozsahu více než tisíc stran, jaké škody takové jednání páchá na veřejných rozpočtech, což je však proti vědomým zločinům prokurátorů a soudců z Prostějova (nejen obligátního dua Mgr. Černík a Mgr. Otrubová) s následkem smrti nevinných lidí, kteří byli do výzkumu zapojeni, naprostá nicotnost.

K 99. výročí vzniku republiky, které se dosud bohužel nepodařilo sv. Bolševickou justiční inkvizici vymýtit, dne28.10.2017 podává


Mgr. Dušan Dvořák
Poznámka:
Součástí výše uvedené žádosti o informace byl také tento návrh


Věc: Návrh ze dne 28.10.2017 na obnovu ústavních stížností č.j. III.ÚS 3354/16 (Dušan Dvořák) ve spojení s obnovou meritorně totožných ústavních stížností na neprojednání porušení níže doloženého nadřazeného a vnitrostátního práva opakovaným mylným tvrzením Ústavního soudu ČR, že spor nepatří Soudnímu dvoru, protože konopí je prý chemická látka k výrobě chemických drog (prekurzor) a zákon o návykových látkách prý není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku uvedené ústavním soudem v odmítavých usneseních ve věci zapřeného práva na výzkum a léčbu konopím č.j. II. US 664/12 (a dále vždy citováno jen jako nezpochybnitelné usnesení a pouze odkazované v usneseních pod č.j. IV.US 4859/12 (Dušan Dvořák dále ještě č.j. II. US 1311/13, II.ÚS 289/14), č.j. I. ÚS 2431/15 (Miloslav Tetour), č.j. II. 3196/15 (Dušan Dvořák) a č.j. III. US 396/16 (Radomíra Dvořáková a Dušan Dvořák) a č.j. IV.ÚS 3238/16 (Dušan Dvořák) napadajících justiční korupci a kartel Nejvyššího soudu ČR a Nejvyššího státního zastupitelství ČR č.j. 8 Tdo 1231/2011 (č.j. 6 Tdo 1493/2014, 11 Tdo 181/2015, 6 Tdo 323/2016) a žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb. jako posledního dodatku odvolání asociace Cannabis is The Cure,z.s. a jeho členů na rozhodnutí č.j. SPR ÚS 49/17 a jako další argument pro důvodnost a oprávněnost kárných podnětů na soudce senátu č.j. III.ÚS 3354/16, viz ústavní stížnosti


Návrh na obnovu – odůvodnění

Od 43. výročí oslav úmrtí Jana Zajíce a osobního marného vystavení stopky cenzuře bolševiků dne 25.2.2012 do 99. výročí oslav vzniku Československé republiky dne 28.10.2017 ústavní soud projednával a označil výše uvedené ústavní stížnosti a desítky správních stížností, odvolání a kárných podnětů nejen poškozených statutárních zástupců zřizovatelů Edukativní konopné kliniky (Dvořák, Tetour, Dvořáková) za zjevně nedůvodné přes doložené důkazy opakovaného porušení čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech a porušení čl. 34 a 267 Smlouvy o fungování Společenství, doložené důkazy porušené judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora, porušených nálezů ústavního soudu a judikatury nejvyššího soudu a zákonů České republiky. Přestože to nelze zcela vyloučit, nedomnívám se, že ústavní soudci a soudci nalézacích soudů a prokurátoři a ministři spravedlnosti jsou zcela nesvéprávné mentálně postižené osoby neovládající český jazyk a nechápající význam slov. Podávám proto jako zmocněná osoba (doloženo) návrh na obnovu všech výše uvedených ústavních stížností ažádám vydat ke kárným podnětům na soudce senátu č.j. III.ÚS 3354/16 tyto informace v souladu se zákonem č. 106/1999Sb. To vše v kontextu odvolání Cannabis is The Cure,z.s. na rozhodnutí ústavního soudu ze dne 10.10.2017 č.j.SPR ÚS 49/17 předmětné informace nevydat a vydávat další slovní průjem jako dne 5.10.2017 usnesení č.j. III.ÚS 3354/16.
Krajský soud v Brně , 18 Cm 236/16 a 17 Co 195/2017, 22 A 70/2016 Ústavní soud České republiky, IV. ÚS 3899/17
Dále pak adresováno: Česká televize, Český rozhlas, RRTV a Ministerstvo kultury ČR ke stížnosti na cenzuru veřejnoprávních medií ve věci dlouhodobého porušování čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 34 a 267 Smlouvy o fungování Společenství soudci nejen Krajského soudu v Brně a Ústavního soudu ČR s důkazy např. nahttp://os-prostejov.blogspot.cz a http://constitutional-court.blogspot.cz
Věc I. č.j. SPR. ÚS 775/17, SPR ÚS 814/17 a IV. ÚS 3899/17
Ústavní soud ČR a vztah k civilním, správním a trestním řízením u KS v Brně
Podavatelka odvolání proti rozhodnutí ústavního soudu ze dne 24. listopadu 2017 č.j. SPR. ÚS 775/17 s důkazy pro naléhavost projednání ústavní stížnosti asociace Cannabis is The Cure,z.s. a Mgr. Dušana Dvořáka na dalšíneodůvodněná odmítavá usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 5.10.2017 sp. zn. č.j. 3T 131/2017 - 417 a Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 9.11.2017 č.j. 9 Nt 19/2017 - 414 vedené u ústavního soudu od 14.12.2017 pod sp.zn IV. ÚS 3899/17 a dále vztažné důkazy pro oprávněnost žalobního protinávrhu k nedůvodné žalobě na Mgr. Dušana Dvořáka ze dne 10.10.2016 vedené u KS v Brně pod č.j. 18 Cm 236/16 s návrhem na sloučení s odvolacím návrhem č.j. 17 Co 195/2017 (viz http://soudniznalec.blogspot.cza návrhem na určení lhůty rozhodnutí žaloby a další důkazy pro doložení důvodnosti odvolání a náhrady škody za zjevně nezákonný a účelový návrh (vizhttp://univerzita-palackeho.blogspot.cz ) a vědomě nezákonné zahájení řízení o omezení svéprávnosti a ustanovování ochranných léčeb Mgr. Dušana Dvořáka namísto vyřešení právních otázek nejen ústavním soudem v letech 2012 – 2017
Mgr. Radka Káňová, nar. 30.1.1978, Ostravská 1369, 735 41, Petřvald u Karviné zastoupena asociací Cannabis is The Cure, z.s., IČ: 266 70 232, ID: 4ex7c9p, člen asociace Open Royal Academy, Přichystalova 180/14, 779 00 Olomouc, zastoupenou předsedou Mgr. Dušanem Dvořákem
Odůvodnění:
  1. Ústavní soud odmítl vydat informace: I: kde konkrétně se dne 5. 10. 2017 soudci III. senátu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3354/16 vyrovnali s vědomými nepravdami soudců senátu sp. zn. II. US 664/12 a dalších (a také soudců senátů Krajského soudu v Brně ode dne 9.3.2011 sp. zn. 3 To 25/2011 až do dne 7.12.2017 sp.zn. 7 To 362/2017), že zákon o návykových látkách údajně není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a konopí je prý údajně prekurzor, o kterých rozhodují členské země Společenství a trestní spor o právo na výrobu konopných léčiv k výzkumu a léčbě a porušení směrnice 98/|34/ES údajně nepatří projednat Soudnímu dvoru dle čl. 267 Smlouvy o fungování Společenství, dále II: kde se soudci III. senátu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3354/16 v předmětném usnesení vyrovnali s výše uvedenými nepravdami, dle kterých údajně nebylo nutné oznámit do databáze TRIS novelu § 8 zákona o návykových látkách zákonem č. 141/2009 Sb. týkající výroby konopných léčiv, což opětovně absentovalo v usneseních a správních rozhodnutích a rozsudku Krajského soudu v Brně dne 7.12.2017 sp.zn. 7 To 362/2017.
  2. Tvrzení generálního sekretáře dne 24. listopadu 2017 č.j. SPR. ÚS 775/17 vedoucí k odmítnutí žádosti o informace je opětovně účelové a vědomě nepravdivé, stejně jako jsou vědomě nepravdivá a účelová rozhodnutí předsedy Ústavního soudu ČR (SPR ÚS 3/2016, SPR ÚS 92/2016, SPR ÚS 155/2016, SPR ÚS 294/2016, SPR ÚS 312/2016, SPR ÚS 433/2016, SPR ÚS 885/2016, SPR ÚS 3/17 a SPR ÚS 49/2017a předsedy Krajského soudu v Brně ( St 192/2012, St 2/2014, St 85/2014, St 84/2016, St 90/2017 ) nepodat na nepravdivě jednající soudce a také na soudce důvodně podezřelé z organizovaného zločinu kárné podněty, protože prý tito soudci údajně jednali v souladu se zákonem, když bylo vždy doloženo na důkazech, jak soudci vědomě lhali a podváděli a porušovali nejzákladnější principy trestního řízení, zákonů a úmluv! 
  3. Opětovně není pravdou tvrzení generálního sekretáře ústavního soudu dne 24. listopadu 2017 č.j. SPR. ÚS 775/17že jde o otázky, které jsou asociací Cannabis is The Cure,z.s. dlouhodobě kladeny jen ve věci ústavních stížností Dušana Dvořáka ve věci zapřeného základního práva na život a zdraví a dostupnost cannabisterapie a výzkumu farmakologicky neúčinnějších odrůd cannabis na ta která onemocnění (sp. zn. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16 a III.ÚS 3354/16) a zcela nedůvodných opakovaných obžalob Mgr. Dušana Dvořáka za nedovolenou výrobu konopných drog/léčiv od 1.1.2010 a zavedení trestnosti pěstování konopí do české trestní legislativy od vzniku České republiky dne 1.1.1993, což Krajský soud v Brně řádně neprojednal a neodůvodnil od rozsudku 9.3.2011 sp. zn.3 To 25/2011, 4 To 505/2012, 8 To 198/2014, 5 To 174/2014, 9 To 43/2015, 5 To 45/2015, 5 To 317/ 2015, 4 To 271/2015, 4 To 273/2015, 9 To 408/2016, 5 To 297/2017, 7 To 118 /2017 až do rozsudku dne 7.12.2017 sp. zn. 7 To 362/2017, když je a bylo na výzkumnické farmě v Ospělově exekučně zabavené konopí k výzkumu vždy v majetku právnických osob zapojených do výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) a nejen vedoucí výzkumu Mgr. Dušan Dvořák má cannabisterapii doporučenu od svých lékařů MUDr. Věry Táborské, MUDr. Ivana Krupy a MUDr. Dagmar Přikrylové, neboť jiná (chemická) léčiva nejsou nejen tak účinná a především nejsou šetrná a bez drastických sekundárních následků absentujících u cannabisterapie, což bylo okresnímu, krajskému i ústavnímu soudu doloženo již v prvním rozsudku Okresního soudu v Prostějově dně 27.10.2010včetně doložení osobních svědectví a filmových důkazů o úspěších z výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) vedeného Mgr. Dušanem Dvořákem při léčbě fatálních stavů různých smrtelných a chronických onemocnění včetně bipolární poruchy, deprese, diabetes, rakoviny, epilepsie, roztroušené sklerozy, astma ad., viz důkazy např. v dokumentu Onkologičtí konopní kriminálníci nahttp://www.youtube.com/user/ArtLanguageFactory
  4. Vědomé nepravdy soudců senátů sp. zn. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16 a III.ÚS 3354/16 (a také soudců senátů Krajského soudu v Brně ode dne 9.3.2011 sp. zn. 3 To 25/2011 až do dne 7.12.2017 sp.zn. 7 To 362/2017), že novelu výroby konopných léčiv § 8 zákona o návykových látkách zákonem č. 141/2009 Sb. prý nebylo nutné oznámit do databáze TRIS, protože zákon o návykových látkách údajně není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a konopí je prý údajně prekurzor, o kterých rozhodují členské země Společenství a trestní spor o právo na výrobu konopných léčiv k výzkumu a léčbě proto nepatří projednat Soudnímu dvoru, neuvedl jen v ústavních stížnostech vedoucího výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) Mgr. Dušana Dvořáka, ale tento nepravdivý justiční faul a zneužívání pravomoci uvedli ústavní soudci také v rozhodnutí o ústavní stížnosti vězněného předsedy odborné společnosti Konopí je lék,z.s. Miloslava Tetoura č.j. I. ÚS 2431/15 a spoluzakladatelky odborné společnosti Konopí je lék,z.s. Mgr. Radomíry Dvořákové č.j. III. US 396/16, která musela v letech 2009 - 2017 strpět již 8 domovních prohlídek se souhlasem zcela zkorumpovaného Okresního soudu v Prostějově a Krajského soudu v Brně a jejich zřejmě zcela mentálně postižených předsedů, ve kterých se výše uvedení jako dřívě obžalovaní za nedovolenou výrobu konopných léčiv/drog se svými advokáty domáhali revize výše uvedených nepravdivých rozhodnutí justice zahájených právě u Krajského soudu v Brně dne 9.3.2011 sp. zn. 3 To 25/2011 a také u Ústavního soudu ČR dne 13.4.2012 sp. zn. II. US 664/12, napadající vědomě mylné usnesení o konopí jako prekurzoru v podání Nejvyššího soudu ze dne 27.10.2011 sp.zn. 8 Tdo 1231/2011 (až naposledy dne 30.6.2016 č.j. 6 Tdo 323/2016).
  5. Stejně tak vědomě nepravdivé je odmítavé rozhodnutí generálního sekrátáře ústavního soudu proti 4 měsíce vězněnému Miroslavu Kočíčřovi a jeho ženě za léčbu konopím dne 8.12.2017 č.j. SPR ÚS 814/17 a rozhodnutí předsedy ústavního soudu dne 14.12.2017 č.j. SPR. ÚS 49/17-190 vydaného v rozporu s ust. § 92 odst. 1 správního řádu nikoliv k č.j. SPR ÚS 13/17 Sb. bez věcného vyřízení žádaných informací chybějících v usneseních o ústavních stížnostech od 13.4.2012 sp.zn. II. US 664/12 až do dne 5.10.2017 sp. zn. III.ÚS 3354/16doložené v archivu na titulní straně http://bolsevici.blogspot.cz, k čemuž uveďme právní větu: Pokud osoba, s níž správní orgán I. stupně ve správním řízení nejedná jako s účastníkem, podá řádný opravný prostředek (rozklad), nemusí správní orgán II. stupně vydávat usnesení podle § 28 odst. 1 správního řádu, ale rozhodne přímo o podaném opravném prostředku. Dospěje-li k závěru, že jej podala osoba, která není účastníkem správního řízení, zamítne jej jako nepřípustný podle § 92 odst. 1 správního řádu. (Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 08.02.2013, čj. 62 A 15/2011 - 60) níže v bodech 6 a dalších uveďme:
  6. Nepravdivé tvrzení soudců Krajského soudu v Brně (9.3.2011 sp. zn. 3 To 25/2011), Nejvyššího (27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011) a Ústavního soudu (naposledy 5.10.2017 sp. zn. III.ÚS 3354/16), že rozsudek Soudního dvora ze dne 16.12.2017 č.j. C 137/09 Josemans v bodech 36 -41 rozzsudku údajně neuvedl, že konopí je obchodovatelným zbožím k terapii a výzkumu a spor o nevymahatelný trestní předpis výroby konopných drog/ léčiv údajně nepatří Soudnímu dvoru k projednání, je nejen cynickým výsměchem zcela arogantních soudců ústavního soudu základním dovednostem číst a porozumět smyslu textu, ale odporuje také běžné praxi dovozů konopných léčiv do České republiky s fakticky doložitelným souhlasem MZ ČR nejpozději ode dne 3.12.2008 (firma AbbVie Inc. North Chicago, Illinois, U.S.A , lék Marinol resp. Dronabinol, dále GB Pharma Ltd., Velká Británie, lék Sativex, dále firma Bedrocan, Nizozemí, lék - květ konopí Bedrocan). Citace SUKLu:"Článek Dronabinolum (Dronabinol) byl do lékopisu zařazen na základě požadavku MZČR projednaném na zasedání Lékopisné komise MZČR, které se konalo dne 2.12.2008, a ve spolupráci s americkou lékopisnou komisí, která dala souhlas s přetištěním článku amerického lékopisu USP v českém překladu v Českém lékopise. Článek Cannabis sativae oleum (Konopný olej) byl do lékopisu zařazen na základě doporučení několika dermatologických pracovišť, která byla projednána na zasedání Lékopisné komise MZČR konaném dne 9. 12. 2009. Parametry uvedené v tomto lékopisném článku byly předloženy k veřejnému šetření a oznámeny v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. 6. 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES."
  7. Dodejme, že na titulní straně http://european-cannabis.blogspot.cz najdeme kromě podrobné právní analýzy asociace Cannabis is The Cure,z.s. k porušení práva Společenství Českou republikou ve věci neoznámených novelizací výroby konopných drog/léčiv a kartelových dohod v rozpor s čl. 34 Smlouvy o fungování Společenství také zcela jednoznačně stanovisko Uřadu pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictvíze dne 12.9.2014 č.j. 08780/50000/2014 a stanovisko Parlamentního institutu ze dne 28.3.2012 č.j. 0590Ppotvrzující notifikační povinnost změny technických předpisů výroby konopných léčiv novelizacemi zákona o návykových látkách a léčivech v souladu se Směrnicí 98/34/ES.
  8. Pokud je výše a také v bodu 34 usnesení ústavního soudu dne 5.10.2017 č.j. III.ÚS 3354/16 uvedeno, že ustanovení zákona o návykových látkách týkající se výroby konopných léčiv jsou de iure technickým předpisem a nevymahatelné i pro trestní právo, je neoznámená novelizace výroby konopných léčiv nejpozději pak novelami č.141/2009 Sb. a 50/2013 Sb. nevymahatelná a spory členů výzkumu Konopí je lék (cannabis is The Cure) patří zastavit a předat k projednání předběžných otázek Soudnímu dvoru, viz
  9. Stejně tak je po judikátu netrestnosti cannabisterapie dne 30.8.20008 č.j. (a tedy legality a legitimity pěstování konopí) nezákonné zapírané odůvodnění naprosto nepravdivých tvrzení soudců okresních, krajských (např. KS Brno ode dne 9.3.2011 sp. zn. 3 To 25/2011 až do dne 7.12.2017 sp.zn. 7 To 362/2017) a ústavního soudu (např. ode dne 13.4.2012 sp. zn. II. US 664/12 až do dne 5.10.2017 sp.zn. III.ÚS 3354/16), že Poliice ČR kdy od 20.5.2004 jednou jedinkrát změřila na území České republiky v souladu se zákonem obsah THC v konopí, byť tak činila na příkaz soudců a jejich s presumpcí viny vydávaných kriminalizujících příkazů k domovním prohlídkám, a to ihned po neoznámené novelizaci pěstování konopí § 29 zákona o návykových látkách novelou č. 362/2004 Sb. (ve spojení s výrobou a distribucí konopí a jeho produktů § 5, odst. 5 v platném znění a pěstování konopí k účelům pokusnickým až do změny předpisu neoznámenou novelizací § 5, odst. 5 ZoNL novelou č. 50/2013 Sb., resp. notifikovanou novelou zahradnického pěstování konopí s obsahem do 0,3% THC novelou č. 273/2013 Sb. Notifikace novelizace § 5, odst. 5 a § 8 § 24 odst. 1 písm. a) a § 29 písm a) bod 1 a § 29 písm b) ZoNL novelou č. 273/2013 Sb. je v databázi TRIS vedena pod č. 2012/0329/CZ), vizhttp://www.policie.cz/clanek/metodika-mereni-thc.aspx
  10. Po vstupu do EU dne 1.5.2004 byl policii znám nejpozději od 20.5.2004, a to novelizací § 29 ZoNL neoznámenou novelou č. 362/2004 Sb. spojenou se zavedením hlášení při pěstování konopí nad 100 m2 pouze a jen uznaných odrůd konopí s obsahem do 0,2% THC ve vrcholíku konopí Celní správě nadřazený unijní předpis k měření obsahu THC v konopí, který zcela exaktně a přesně metodicky určil, jak lze zjistit obsah THC ve vrcholíku konopí a jak určit tzv. stopu k měření, aby bylo měření relevantní (tzn. určil nejméně 60kusů vrcholíků rostlin vzatých ze středu pole, které je nutno zhomogenizovat) a také nadřazený předpis určujíl a vymezil období (30 dní růstů: 20 dní před nakvetením a 10 den po odkvětu), kdy může měření obsahu THC v konopí probíhat!
  11. Přestože je občanům povoleno bez jakéhokoliv povolení pěstovat konopí do 100 m2 bez hlášení od zahájení platnosti , policie dodnes měří obsah THC v konopí v každém kraji naprosto dle své libovůle a bez jakého předpisu a vždy v rozporu s nadřazeným právem, stejně jako v rozporu se zákonem o návykových látkách a definicí konopí v § 2 ZoNL, což pochopitelně vede k nesprávnému a kriminalizujícímu označení legálních odrůd konopí za nelegální a možnost zcela svévolnho výkladu, kolik vlastně konopí bylo policejně exekuováno, viz absentující stanovisko judikatury k této závažné věci popírajícíc podstatu oprávněnosti trestních řízení s "konopníky" v rozhodnutí předsedy nejvyššího soudu ze dne 21.4.2016 č.j. ZIN 38/2016 doložené na titulní straně http://nejvyssi-soud.blogspot.cz
  12. Z uvedeného vyplývá, že dosud není celý technicko právní cyklus výroby konopných drog/léčiv oznámen Komisi a trestní předpis výroby konopných drog/léčiv je de iure nevymahatelný, neboť novelou č. 50/2013 Sb. nebyla oznámena také změna klíčového ustanovení § 15 písmeno e) ZoNL, která do 1.4.2013 – zcela v rozporu s neoznámenou novelizací výroby konopných léčiv dle § 8 ZoNL novelou č. 141/2009Sb.- zakazovalazískávat konopnou pryskyřici a látky ze skupiny tetrahydrokanabinolů z rostliny konopí (rod Cannabis) a neoznámenou novelou korupčního zákona konopí do lékáren č. 50/2013 Sb. text ustanovení § 15 písm e) dopnila, citujme: "čímž není dotčeno získávání takových látek pro léčebné použití nebo vědecké účely za podmínek stanovených tímto zákonem a zákonem o léčivech"
  13. Ve světle výše uvedeného je odvolání a vydání žádaných informací zcela důvodné, neboť s níže uvedenými a dosud vždy členům výzkumu zapřenými tvrzeními nejvyššího a ústavního soudu nelze než souhlasit:
  14. Nález k arogantním podvodníkům v justici ze dne 30.5.2006 č.j. Pl. ÚS 18/06: „Právní názor soudce … činí způsobem a formou nesnižující důvěru v soudnictví a důstojnost soudcovské funkce. “
  15. Nález k arogantním podvodníkům v justici ze dne 2.6.2009 č.j. II. ÚS 435/09: “Pokud soudy této zákonné povinnosti nedostojí, a to jednak tím, že se zjištěnými skutečnostmi nebo tvrzenými námitkami nezabývají vůbec, nebo se s nimi vypořádají nedostatečným způsobem, založí tím nepřezkoumatelnost jimi vydaných rozhodnutí. Takový postup nelze akceptovat, neboť by znamenal otevření cesty k potenciální libovůli v rozhodování a znamenal by tak porušení ústavního zákazu výkonu libovůle soudy (čl. 2 odst. 2 Listiny) (srov. např. nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 1/03, N 15/32 SbNU str. 131, sp. zn. I. ÚS 639/03, N 102/34 SbNU str. 79, či sp. zn. I. ÚS 74/06, N 175/43 SbNU str. 17).
  16. Podle odborné literatury (Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3165) dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) může být případ, když právní závěry soudu jsou v tzv.extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními nebo pokud z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, resp. případy, když jsou učiněná skutková zjištění soudů v extrémním nesouladu s provedenými důkazy (srov. ÚS 34/1995-n., ÚS 79/1995-n., ÚS 91/2004-n., ÚS 22/2005-n. atd.). Tyto argumenty používá Ústavní soud k odůvodnění své vlastní rozhodovací praxe, při které z podnětu ústavních stížností výjimečně zasahuje do rozhodnutí obecných soudů, pokud má takový extrémní nesoulad za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení principů řádného a spravedlivého procesu, jak vyplývají z čl. 36 odst. 1 LPS, jakož i z čl. 1 Úst (viz souhrnně zejména ÚS 172/2004-n.), a obdobně je používají i některá rozhodnutí Nejvyššího soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2007 sp. zn. 3 Tdo 668/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2007 sp. zn. 5 Tdo 1273/2007).
  17. Citace ústavního soudu, strana 9, bod 34 usnesení sp.zn. III. ÚS 3354/16: Jak vyplývá z judikatury Soudního dvora Evropské unie (resp. dřívějšího Evropského soudního dvora), notifikační povinnost dle směrnice Evropského parlamentu se uplatňuje i v trestním řízení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 16. 6. 1998 ve věci Lemmens č. C-226/97, § 20) a stanovení požadavků na určitý obsah látky nepochybně jako technickou specifikaci dle čl. 1 bodu 2. směrnice Evropského parlamentu kvalifikovat lze.“
  18. V rámci odvolání je proto předseda soudu žádán vydat informace:
  19. I: kde konkrétně se soudci ústavního soudu vyrovnali s vědomými nepravdami soudců senátu od 13.4.2012sp. zn. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16 až dodne 5.10.2017 sp.zn. III.ÚS 3354/16, že zákon o návykových látkách údajně není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a konopí je prý údajně prekurzor, o kterých rozhodují členské země Společenství a trestní spor o právo na výrobu konopných léčiv k výzkumu a léčbě a porušení směrnice 98/|34/ES údajně nepatří projednat Soudnímu dvoru dle čl. 267 Smlouvy o fungování Společenství
  20. II: kde se soudci III. senátu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3354/16 v předmětném usnesení vyrovnali s výše uvedenými nepravdami, dle kterých údajně nebylo nutné oznámit do databáze TRIS novelu § 8 zákona o návykových látkách zákonem č. 141/2009 Sb. týkající výroby konopných léčiv.
Dne 15.12.2017
Mgr. Radka Káňová i.s. Mgr. Dušan Dvořák za Cannabis is The Cure,z.s.
Věc II.
Krajskému soudu v Brně – naléhavé projednání žaloby na rozhodnutí ústavního soudu čj. SPR ÚS 49/17 ve spojení s žalobami č.j. 18 Cm 236/16 a 17 Co 195/2017, 22 A 70/2016. Důkazní rozhodnutí přílohou
Podavatelé žaloby: členové výzkumu a asociace Cannabis is The Cure,z.s. (čj. SPR ÚS 49/17), předseda správní rady A). Mgr. Dušan Dvořák, 12.1.1962, 798 55 Ospělov 6 (č.j. SPR ÚS 13 /17), B) zřizovatelé Edukativní konopné kliniky B 1)Ateliér ALF,z.s., IČ: 226 80 101 v zastoupení předsedy správní rady Františka Slavíka (č.j. SPR ÚS 725/17)B 2) Konopí je lék, z.s, IČ: 227 27 281 v zastoupení předsedy správní rady Miloslava Tetoura (č.j. SPR ÚS 733/17) a B 3) Art Language Factory, z.s., IČ: 227 24 303 v zastoupení předsedy správní rady Josefa Pospíšila (č.j. SPR ÚS 732/17) společně sídlem Konopná apatyka královny koloběžky první a dále investoři výzkumu Cannabis is The Cure (Konopí je lék) společně zastoupeni dle § 441 o.z. asociací Cannabis is The Cure, z.s., IČ: 266 70 232, Open Royal Academy, Přichystalova 180/14, 779 00 Olomouc zastoupené místopředsedou Mgr. Ivanem Chalašem
Věc: Žaloba výše uvedených členů asociace Cannabis is The Cure, z,s. a asociace Cannabis is The Cure,z.s. na nezákonná rozhodnutí, průtahy a nevydání informací a řádných odůvodnění Ústavním soudem ČR v soudních řízeních ode dne 13.4.2012 sp. zn. II. US 664/12 až do dne 5.10.2017 sp.zn. III.ÚS 3354/16 a správních řízeních sp.zn. čj.SPR ÚS 49/17 (5.10.2017, 1.11.2017, 16.11.2017, 14.12.2017) a zcela důkazně, průkazně a jednoznačně podvodně a nepravdivě jednajícího předsedy ústavního soudu při odmítání zahájení kárných/trestních řízení se soudci Ústavního soudu ČR vůči členům výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) při vědomém napomáhání páchání opakovaných těžkých zločinů s důsledky porušování čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 34 a 267 Smlouvy o fungování Společenství
Žalovaní: 1) Předseda Ústavního soudu ČR JUDr. Pavel Rychetský, Ústavní soud ČR, Joštova 8, 660 83 Brno 2 a 2)Ústavní soud ČR, Joštova 8, 660 83 Brno 2
Návrh na petit a naléhavost projednání
Žalovaní jsou povinni vydat informaci, kde a kdy konkrétně se předseda ústavního soudu vyrovnal s vědomými nepravdami soudců senátu od 13.4.2012 sp. zn. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16 až do dne 5.10.2017 sp.zn. III.ÚS 3354/16, že zákon o návykových látkách údajně není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a konopí je prý údajně prekurzor, o kterých rozhodují členské země Společenství a trestní spor o právo na výrobu konopných léčiv k výzkumu a léčbě a porušení směrnice 98/34/ES údajně nepatří projednat Soudnímu dvoru dle čl. 267 Smlouvy o fungování Společenství a dle kterého údajně není nutné podat kárné podněty na nepravdivě jednající soudce ústavního soudu nebylo nutné oznámit do databáze TRIS novelu § 8 zákona o návykových látkách zákonem č. 141/2009 Sb. týkající výroby konopných léčiv.
Pokud dané informace neexistují, očekáváme obnovu všech výše uvedených řízení a podání kárného podnětu.
Dne 15.12.2017
Mgr. Ivan Chalaš
Přílohy: Ústavním soud ČR níže uvedené informace nevydal od 13.4.2012 do 15.12.2017
Vážený pan JUDr. Pavel Rychetský
Předseda Ústavního soudu
Joštova 8, 660 83 Brno 2

Vážený pane předsedo,

předně Vás zdravím ze Slezska a přeji pevné zdraví.

Zasílám Vám v příloze stížnosti členů a partnerů výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) na cenzuru České televize a Českého rozhlasu konanou se souhlasem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Česká televize i Český rozhlas totiž řadu let vědomě zapírají informovat veřejnost o hrubém a vědomém porušování (článků zejména 2 a 3) Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a (zejména článku 34 a 267) Smlouvy o fungování společenství soudci ústavního soudu v řadě ústavních stížností od 13.4.2012 (č.j. II. US 664/12) do 5.10.2017 (č.j. III.ÚS 3354/16) proti členů výzkumu Konopí je lék.

Současně si Vám dovoluji vznést dotaz dle informačního zákona, kdy žádám znát informaci, kde konkrétně se soudci senátu ústavního soudu č.j. III.ÚS 3354/16 v bodech 32 a 34 usnesení č.j. III.ÚS 3354/16 ze dne 5.10.2017 vyrovnali s vědomě nepravdivým tvrzením senátu č.j II. US 664/12, že zákon o návykových látkách o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku, protože konopí je prý údajně prekurzor, o kterých rozhodují členské země Společenství, což uvedl pan generální sekretář ústavního soudu dne 1.11.2017 pod č.j. SPR ÚS 49/17, leč ani po opakovaném pročtení předmětných bodů 32 a 34 usnesení č.j. III.ÚS 3354/16 a převedení textu do Braillova písma z tohoto textu nevyvodili uvedené závěry ani slepí členové Medical Cannabis Social Clubu. Pokud však existují dvě verze usnesení č.j. III.ÚS 3354/16 a zde jsou v bodech 32 a 34 vysvětleny principy, dle kterých nebylo nutné oznámit do databáze TRIS novelu § 8 zákona o návykových látkách zákonem č. 141/2009 Sb. týkající výroby konopných léčiv, toto usnesení mi prosím laskavě zašlete.

K ceně Františka Palackého udělené Vám dne 8.6. 2016 v olomoucké kapli Božího těla si Vám v příloze dovoluji laskavě zaslat právní analýzu porušování Smlouvy o fungování Společenství od výročí sv. Bastily dne 14.7.2009 nerespektováním nevymahatelnosti novely § 8 zákona o návykových látkách ve věci výroby konopí jako léku po judikátu nejvyššího soudu k netrestnosti cannabisterapie (30. leden 2008), zveřejnění výzkumu Konopí je lék (21.březen 2008), založení odborné společnosti Konopí je lék,z.s. (14.7.2008), první turné Konopí lék (30.7. - 10.10.2008) a zavedení kanabinoidu THC, resp Dronabinolu do českého lékopisu (7. prosinec 2008) až po judikaturu Soudního dvora (16.prosince 2010, Josemans, bod 36 -41), ve které je uvedeno, že konopí je obchodovatelným zbožím k výzkumu a léčbě.

Žádám vás laskavě o přijetí adekvátních opatření a vydání předmětných informací.

Psáno k oslavě výročí boje za svobodu dne 17.listopadu a zavedení čl. 23 LZPS do ústavního pořádku naší země v Petřvaldě dne 7.11.2017
Mgr. Radka Káňová, nar. 30.1.1978, Ostravská 1369, 735 41, Petřvald u Karviné
---------------------------------------
Dušan Dvořák, MMCA, nar. 12.1.1962, 798 55 Ospělov 6

č.j. SPR ÚS 13 /17
Ústavní soud České republiky
Joštova 625/8, 602 00 Brno



Žádost o informace dle infozákona č. 106/1999 Sb.
  1. Sdělte, zda ústavní soudci senátu č.j. III.ÚS 3354/16 byli před rokem 1990 členy Lidových milicí nebo členy pomocné stráže VB nebo členy některého subjektu Národní fronty, např. Pacem in Teris římskokatolické církve apod.
  1. Na sv. Václava dne 28.9.2016 k osmému výročí otevření Konopné apatyky královny koloběžky první podal pan advokát Mgr. Pavel Andrle (advokát všech tří výše uvedených poškozených osob žádajících nápravu od Ústavního soudu ČR) devátou ústavní stížnost č.j. IV.ÚS 3238/16. Protože v podání advokát udělal písařské chyby, tyto ke Světovému dni pro duševní zdraví dne 10.10.2016 v záchovné lhůtě opravil. Doba 60 dnů k podání ústavní stížnosti od doručeného rozhodnutí nejvyššího soudu byla dne 10.10.2016 i s rezervou 5 dnů zachována. Opravu ze dne 10.10.2017 advokát doprovodil sdělením „ve věci vedené zdejším soudem pod sp.zn. ÚS IV. 3238/16 si Vám dovoluji zaslat opravu návrhu“ a v přiloženém dokumentu písařskou chybu specifikoval. Ústavní soud stížnost č.j. IV.ÚS 3238/16 pro písařskou chybu advokáta odmítl . Ústavní soud podání ze dne 10.10.2016, v němž ale absentovala právní argumentace ze dne 28.9.2016 označil jako samostatnou (10) ústavní stížnost Dušana Dvořáka č.j. III.ÚS 3354/16Sdělte dle infozákona, který předpis určuje, A) že písařské chyby mohou v rozhodnutích činit toliko soudci a státní zástupci a B) že lhůta k podání ústavní stížnosti nedává advokátovi právo na opravu písařské chyby v záchovné lhůtě 60 dnů a C) zda se stala právní argumentace stížnosti č.j. IV.ÚS 3238/16 ze dne 28.9.2016 součástí spisu stížnosti č.j. III.ÚS 3354/16, neboť z usnesení ze dne 5.10.207 č.j. III.ÚS 3354/16 toto vůbec nevyplývá.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 je na straně 1, bod I Odůvodnění, odstavec 1. uvedeno, že jsem napadal porušení pouze dvou článků Listiny základních práv a svobod (LZPS), konkrétně čl. 11 odst. 1 a čl. 36, odst. 1 LZPS, když ty byly uvedeny pouze a jen v odmítnuté ústavní stížnosti s písařskou chybou č.j. IV.ÚS 3238/16 a následně jsem advokátem doložil a napadal (zejména dne 27.2.2017 a dne 18.8.2017) porušenívíce než desítky článků LZPS uvedených rovněž v odmítnuté ústavní stížnosti č.j. III. ÚS 396/16 napadající v rámci obnoveného řízení vědomou mylnost usnesení č.j. II. US 664/12, v němž Ústavní soud ČR dne 13.4.2012 prvně vědomě mylně uvedl, že spor nepatří Soudnímu dvoru k projednání, protože Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011 (analogicky č.j. 6 Tdo 1493/2014, 11 Tdo 181/2015, 6 Tdo 323/2016)vyslovil, že konopí je prekurzor a zákon o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku, což je bohapustá lež vyvrácená zákonem o prekurzorech drog a databází TRIS, lež schválená jako pravda ústavním soudem ve všech ústavních stížnostech členů výzkumu obžalovaných za nedovolenou výrobu konopných drog č.j. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, I. ÚS 2431/15, II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16 a III.ÚS 3354/16.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 nebyl uveden seznam předpisů (přičemž o tomto soud hovoří v bodu 44), které byly napadány a důvodně navrhovány zrušit, neboť jsou v hrubém rozporu s mezinárodními úmluvami a Ústavou ČR, konkrétně 1) § 283 až 287 a § 289 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, 2) nařízení vlády č. 3/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku, 3) § 2 písm. d), § 5 odst. 5, § 15 písm. e), § 24 odst. 1 písm. a), § 24a, § 24b a § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, 4) zákona č. 50/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, 5) vyhlášky č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, a 6) vyhlášky č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v souhrnu evidence v bodu 23 mých předchozích ústavních stížností ve věci základního práva na výzkum a dostupnost léčby konopím nebyla uvedena ústavní stížnost č.j. III. ÚS 396/16 napadající vědomou mylnost usnesení č.j. II. US 664/12 uvedenou výše v bodu 2, na které bylo vždy jen odkazováno, viz strana 1 dané stížnosti uvedená níže odkazující na rozsudek OS v Prostějově č.j. 2 T104/2010 (viz moje první ústavní stížnost ve věci práva na výzkum a léčbu konopím č.j. II. US 664/12)
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 ústavní soud v bodě 34 uvedl, že zákon o návykových látkách je technickým předpisem k výrobě konopí jako léku (z čehož vyplývá, že neoznámená novela výroby konopí jako léku v § 8 zákona o návykových látkách novelou č. 141/2009 Sb. je nevymahatelná a povolení k výrobě konopných drog/léčiv není možné vymáhat), aniž však soud ihned zahájil obnovu ústavních stížností,ve kterých ústavní soud toto vědomě mylné tvrzení pocházející z odmítnuté ústavní stížnosti č.j. II. US 664/12 (č.j. III. ÚS 396/16 ) opakovaně vědomě mylně hájil a následně tvrdil, že jsem právně nezpůsobilý prokázat, že zákon o návykových látkách je technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a že konopí není prekurzor, k čemuž se však ústavní soud vůbec nevyjádřil. Sdělte, jaké úvahy a zjištění soud vedly k odmítnutí, když z výše a níže uvedeného nevyplývá, že se s tímto soud jakkoliv vypořádal.

  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 ústavní soud nejméně v bodech 32, 33 a 35 uvádělnepravdivé informace, že se definice pěstovaného konopí dle obsahu účinné látky THC v konopí po vstupu do EU údajně nezměnila a pěstovat konopí s obsahem THC nad 0,3 % THC bylo dle § 24 vždy od přijetí zákona o návykových látkách zakázané až do 1.4.2013 a novely č. 50/2013 Sb., když definice vzorku (stopy) k určení obsahu THC byla opakovaně změněna. Teprve od 20.5.2004 je známa norma k zjištění postupu, jak obsah látky vůbec určit a definovat vzorek (stopu): Je znám počet kusů rostlin ve stope (vzorku) k změření průměru obsahu THC – 60 kusů, určena měřená část rostliny – vrcholík) a navíc ještě definováno období, ve kterém smí měření obsahu THC probíhat, což bylo doloženo, že bylo vždy nejen v mých 8 obviněních popřeno a zcela ignorováno, ač je výsledek zjištění obsahu THC zcela odlišný! Změny normy - definice a stopy k určení nastaly: 1) od 20.5.2004 novelou č. 362/2004 Sb. , a to jak zjistit obsah THC s limitem do 0,2 % THC ve vrcholících (zjištěno průměrem z 60 ks vrcholíků měřených 20 dní před nakvetením do 10 dnů po zahájení tvorby semene) pro pěstitele nad 100 mdle novely § 29 zákona o návykových látkách (změnu Nařízení EU k závazné metodice měření THC v roce 2009 raději ani neuvádím), 2) od 1. 1.2010 do 5.1.2012zavedením trestnosti skutku pěstování konopí zákonem č. 40/2009 Sb. dle § 289 předmětného zákona na definiční obsah legality pěstovaného konopí, které je s obsahem do 0,3% THC v celé rostlině (zákonodárcem určeno jako trestné, když obsah přesáhne limit na rostlinách) konopí včetně kořene dle vyhlášky č. 455/2009 Sb. příloha 1.A.1. , tzn. v praxi konopí s obsahem THC až cca 3-7 % THC v samičím květu konopí dle dané odrůdy konopí a s obsahem až cca 1-3% THC ve vrcholíku konopí dle odrůdy. Dále se definice konopí změnila potřetí 3dne 5.1. 2012 novelou č. 3/2012 Sb. vyhlášky č. 455/2009 Sb. příloha 1.A.1. definující pro trestní právo legální konopí nově pouze jako část (5 ks) vrcholíků, která překročila limit THC, avšak zcela odlišně i z hlediska zjistitelného obsahu THC, než jak vrcholík definuje zákon o návykových látkách, což je nadřazená právní norma, stejně tak odlišně, jak definuje Nařízení EU dle množství (stopa 60 ks) a doby měření. Novela č.3/2012 Sb. byla 5.1.2012 Sb. přijata ihned poté, co se k definici konopí a měření jeho obsahu v mém prvním trestním řízení justice vůbec nevyjádřil a k mé údajné zjištěné vině a trestu si pomohla lží o konopí jako prekurzoru pro znepřístupnění sporu vůči Soudnímu dvoru v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011 a v analogické justiční korupci ústavního soudu č.j. II. US 664/12 (č.j. III. ÚS 396/16 ).
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 ústavní soud nepravdivě tvrdil, že jsem pěstoval konopí s obsahem THC nad 0,3%, když pro toto tvrzení neexistoval nikdy žádný zákonně zjištěný důkaz a na mé straně byl prospěch a na straně justice doložené zločiny a dále když zejména v bodě 25 a 26 svými výroky k legálnímu konopí a údajné jednoznačnosti poznání obsahu látky THC v rostlině konopí a údajné právní opodstatněnosti soudu použít ze tří zcela odlišných definic konopí právě tu, která je pro občany nejnepříznivější z hlediska obsahu účinných látek včetně THC a kdy v důsledku ústavní soud v bodech 25 a 26 uvedl, že neplatí čl. 4. odst. 4 LZPS o zneužívání předpisů k jiným účelům, než byly vytvořeny a že neplatí č. 39 LZPS o udělení trestu toliko na základě zákona, že neplatí usnesení NS ČR sp. zn. 3 Tdo 52/2008 a rozsudek Soudního dvora č. C-137/09 Josemans, zejména body 37 až 41 o právu na výzkum a léčbu konopím třebas s 20 % THC, že neplatí § 12 odst. 2 TZ zásada subsidiarity trestní represe, že neplatí klíčové principy trestního práva jako je presumpce neviny a v pochybnostech vždy ve prospěch obviněného, když bylo na důkazech doloženo, že 1) Policie ČR nemá žádnou právní normu, jak určit tvz. stopu (vzorek k měření), což je zcela klíčové a unijní norma udává jako vzorek (stopu) nejméně 60 vrcholíků, 2) Rozdíly v postupech měření obsahu THC v konopí dle měřeného vzorku (stopy) např. policie Jihomoravského a Olomouckého kraje jsou nejméně 50% u té samé rostliny konopí, takže ČR je rozdělena do 14 samostatných regionů s právem policie určovat, co je zákonné a co zakázané a dále když bylo doloženo vědci, že 3) Ta samá odrůda konopí může mít až 26 násobně odlišný obsah účinných látek (viz Hanuš), 4) OSN, EU a ČR nemá žádný důkaz, že konopí s obsahem nad 0,3%THC je snad někomu nebezpečné, když omamné začíná být konopí s obsahem od 3% THC a výše v samičím květu (viz Zábranský) a 5) tvrzení soudu v bodu 25 a 26, že lze předvídat, co je legální konopí a jaké odrůdy lze pěstovat, když právě v tomto trestním řízení v roce 2012 jsem dokázal na důkazech, že policie naměřila nadlimit THC také u uznané odrůdy konopí Finola a Carmagnola, ke kterým jsem doložil certifikáty osiva. Viz stanoviska znalců prof. Fréborta, doc. Hanuše a studie doc. Ondry ve spisu dokazující zcela odlišné obsahy THC dle vzorku (stopy) k měření účinné látky, dokazující bezpečnost konopí včetně tzv. marihuany a neomamnost konopí s obsahem do cca 3- 5% THC v květu samičí odrůdy konopí (Hanuš, Zábranský). Sdělte, na základě jakého konkrétního zákonného předpisu policie zjistila, že jsem překročil obsah THC v konopí, když toto soud tvrdí.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 se ústavní soud stejně jako nalézací soudy od roku 2010vůbec nevypořádaly s otázkou, že exekuované konopí a jeho produkty patřily právnickým osobám zapojeným do výzkumu, kterým bylo vždy zakázáno být účastníkem sporu.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 34 ústavní soud v první větě tvrdí, že nalézací justice správně určila, že zákon o návykových látkách není technickým předpisem podléhajícím notifikaci do databáze TRIS (viz č.j. II. US 664/12 a další), aby toto tvrzení v další větě soud vyvrátil a tvrdil, že zákon o návykových látkách je de iure technickým předpisem podléhajícím notifikaci do databáze TRIS. Pokud odpovídající osoba rovněž netrpí schizofrenií, sdělte zcela explicitně zda je či není konopí prekurzor a zda je či není zákon o návykových látkách v ustanoveních o pěstování a výroby konopí a jeho produktů technickým předpisem ve smyslu práva Společenství.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 na řadě míst (body 37, 25 a 26) tvrdil (resp. účelově vyvozoval), že jsem snad byl kdy obviněn za pěstování konopí, když jsem byl vždy obviněn za nedovolenouvýrobu konopných drog, což však nebylo právně přípustně s ohledem na nenotifikaci novely zákona o návykových látkách do databáze TRIS před mým prvním obviněním, kdy bylo novelou č. 141/2009 Sb. v § 8 zákona o návykových látkách určeno, za jakých podmínek je možné vyrábět konopné drogy. Představa soudu, že nejprve do 1.4.2014 nakoupím konopí (květ) ze zahraničí, nebo od 1.4.2014 vyhraji tendr, následně konopí odkoupí SUKL a teprve pak si od SUKLu odkoupím konopí zpět k výrobě konopných léčiv je zřejmě úvahou a výstupem z nějakého JZD justice, ne ústavního soudu. Sdělte, A) na základě jakých skutečností soud neuvedl spornou novelu č. 141/2009 Sb. a vůbec se k tomuto neoznámenému předpisu nevyjádřil, a jeho chybu napravte, neboť dosavadní justiční korupce v této věci je pro obnovu řízení a předložení sporu Soudnímu dvoru rozhodná. Dále sdělte B) zda měla být novela č. 141/2009 Sb. oznámena do databáze TRIS a je/není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když ani v usnesení III.ÚS 3354/16 se ústavní soud vůbec nevyrovnal (od II. US 664/12 - III.ÚS 3354/16) s napadaným nepravdivým usnesením nejvyššího soudu č.j. 8 Tdo 1231/2011 ze dne 27.10.2011, ve kterém nejvyšší soud uvedl a ústavní soud potvrdil jako zákonné (č.j. II. US 664/12), že údajně není právně přípustné bez povolení do 100 mpěstovat konopí s obsahem do 0,3% THC (analogicky mne opětovně odsuzující rozsudek Okresního soudu v Prostějově dne 25.5.2017 č.j. 11 T 130 /2016 ve spisu). Sdělte, zda je/není povoleno bez jakéhokoliv oznámení/povolení pěstovat a zpracovávat konopí s obsahem do 0,3 % THC pěstované do 100 m2, když nad 100 mpěstování se uznané odrůdy s 0,2% THC ve vrcholíku oznamují Celní správě a pro pěstování do 100 mneexistuje regulační orgán
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 36 ústavní soud nepravdivě uvedl, že konopí s obsahem THC nad 0,3% THC není obchodovatelným zbožím a odkázal na rozsudek Soudního dvora ze dne 16.12.2010 č. C -139/09 Josemans, když právě tento rozsudek v bodech 36 – 41 explicitně určil, že konopí k terapii a výzkumu je obchodovatelným zbožím.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 36 soud uvedl, že nejde o netrestnost skutku a krajní nouzi, pokud osoby odvracející nebezpečí utrpení či smrti (nebo ti, co to udělají pro vědecké zjištění či jako předpoklad poskytnutí efektivní pomoci) pěstují konopí ke své léčbě a výzkumu, tak podle soudu 3-4 měsíce pěstování konopí údajně neznamená, že člověk odvrací konkrétní a blízké nebezpečí a nejde proto o krajní nouzi dle § 28 trestního zákoníku, aniž soud uvedl, jak jinak si mají lidé ochránit život a zdraví než pěstováním konopí. Pokud snad soud myslel, že mají byt občané extrémně bohatí debilové, kteří si chodí kupovat konopí, které neprošlo žádným srovnávacím výzkumem, do lékárny za 50 tisíc měsíčně, nechť toto sdělí explicitně nebo vysvětlí a doloží důkazy, jak jinak, než pěstováním konopí vyrobit konopná léčiva. Navíc v době skutku bych konopí s extrémními potížemi a náklady musel dovézt z Holandska ve velmi omezeném sortimentu 3 odrůd s vysokým obsahem THC. Jak bylo soudu doloženo, ihned po zpřístupnění konopí v lékárně v prosinci 2014 mi jej ošetřující lékařka doporučila, leč cena a kvalita byly zcela mimo realitu právě díky korupci ústavního soudu.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 37 soud uvedl, že o netrestnost skutku a krajní nouzi by mohlo jít pouze v případě vlastního přímého podání osobě v akutním ohrožení, když na tomto příkladu se cynismus zločinců v talárech vyjevuje nejlépe. Vysvětlete, jak konkrétně by mohl někdo někomu konopí a jeho produkty podat, když je to údajně zakázané získat? Paragraf neposkytnutí pomoci snad nyní účelově neplatí a nemoc a utrpení počká do doby, až se justice s prokuraturou a korupčníky v parlamentu domluví? Sdělte, jak jinak než pěstováním konopí lze získat konopný produkt, kterým člověk odvrací následky desítky vážných a smrtelných nemocí včetně justici doložených úspěchů léčby různých typů rakoviny, neurologických onemocnění či amputace končetin při diabetes, které dnešní chemicko-zdravotnický systém léčit neumí, nebo jen za cenu dalších neblahých sekundárních následků a nepokoušejte se laskavě zpochybňovat kvality a účinnost konopí v terapii, když na to na rozdíl ode mne nemáte žádnou odbornost a kvalifikaci a výzkum je v dané věci (srovnávací studie dle složení a DG) zakázán, resp. od 14.2013 a zákona č. 50/2013 Sb. natolik administrativně znepřístupněn, že je de facto zakázán, ač je konopí bezpečné a minimálně návykové (asi jako káva).
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 38 uvedl, že nejde o netrestnost skutku a přípustné riziko dle § 31 odst. 1 trestního zákoníku pěstovat a zpracovávat konopí k ochraně zdraví sebe, rodiny a členů výzkumu z titulu své funkce a odbornosti, protože to údajně v souladu s § 31, odst 2 vylučuje jiný předpis, když je prý zakázané bez povolení pěstovat konopí s obsahem nad 0,3% THC, když tento vágní a na žádném důkazu o škodlivosti doložený úřednický limit THC do 0,3 % THC měřený policií v každém kraji jinak bez jediné a jednotně používané zákonné normy policií je vědecky naprosto bagatelní nicotnost, oproti řadě mezinárodních úmluv včetně zákonů a trestněprávně postižitelného neposkytnutí pomoci a základnímu právu na výzkum a zdraví, život, snížení utrpení, svobodu myšlení, právu na důstojnost atd. Viz seznam tolika porušených základních práv a svobod neuvedených soudci – viz výše. Připomeňme základní tvrzení při posuzování proporcionality práva používané soudem: Podle odborné literatury (Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3165) dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) může být případ, když právní závěry soudu jsou v tzv. extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními nebo pokud z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, resp. případy, když jsou učiněná skutková zjištění soudů v extrémním nesouladu s provedenými důkazy (srov. ÚS 34/1995-n., ÚS 79/1995-n., ÚS 91/2004-n., ÚS 22/2005-n. atd.). Tyto argumenty totiž používá Ústavní soud k odůvodnění své vlastní rozhodovací praxe, při které z podnětu ústavních stížností výjimečně zasahuje do rozhodnutí obecných soudů, pokud má takový extrémní nesoulad za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení principů řádného a spravedlivého procesu, jak vyplývají z čl. 36 odst. 1 LPS, jakož i z čl. 1 Úst (viz souhrnně zejména ÚS 172/2004-n.), a obdobně je používají i některá rozhodnutí Nejvyššího soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2007 sp. zn. 3 Tdo 668/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2007 sp. zn. 5 Tdo 1273/2007).
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 39 uvedl vědomou nepravdu, že legalizace konopí k léčbě a výzkumu, citace: prošla řádným legislativním procesem, což nebylo vyloučeno ani v rozhodném období“když je na důkazech doloženo, že zjevně korupční zákon č. 50/2013 Sb., jehož jedinou motivací bylo ochránit vysoké ceny marihuany na černém trhu, nikoliv zpřístupnit konopí vědě a výzkumu a především těžce trpícím (až 60- 70% je léčba bolesti), současně zákona, který je v hrubém rozporu s lékovým zákonem pro neexistenci důkazů o dávkování a indikacích dle složení konopí a  je především nevymahatelný, s miliardovými škodami na státním rozpočtu, protože nebyl – i přes mé opakované upozorňování všech poslanců a šéfů výborů a stran od roku 2012 (všech), senátorů a šéfů výborů a prezidenta (2013) notifikovándle práva Společenství, a tedy žádným řádným legislativním procesem neprošel, navíc tak účelově zpackaný zákon, že nadále činí (pro všechny) výrobu konopných léčiv zcela a naprosto zcela nedostupnou, což bylo soudu dobře známo a je doloženo na důkazech a tragédiích od 25.2.2012 a mé celkově druhé ústavní stížnosti a první ústavní stížnosti ve věci zapřeného práva na výzkum a léčbu konopím a č.j. II. US 664/12 . V této souvislosti je tedy naprostým výsměchem a cynickým bludem ničím nedoložené tvrzení soudu, že tento zcela zkorumpovaný legislativní proces prý údajně umožnil celospolečenský užitek z výzkumu a léčby konopím.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 39 uvedl vědomou nepravdu, že výše uvedený legislativní proces se zákonem č. 50/2013 Sb. umožnil výzkum a léčbu konopím, avšak toliko kvalifikovaným subjektům, když nic takového vůbec korupční zákon č.50/2013 Sb. důkazně a doložitelně neumožnil (tendry jsou pro jednu odrůdu a je nejméně cca stokrát poddimenzovaná kapacita potřeb) a žádný takovýto kvalifikovaný subjekt NEEXISTUJE, což však není vina lékařů. Lékaři neznají a nemají ani šanci znát - i díky naprosté nekvalifikovanosti a nevzdělanosti nezákonně monopolizovaného SUKLu - rozdíly v dávkování a reakcích, které mohou být extrémně terapeuticky a psychologicky odlišné. První seminář o tomto tématu pro lékaře a lékárníky byl Institutem pro vzdělávání lékařů pořádán až dne 3.10.2017, přičemž jeho „úroveň“ byla stavěna na základě výměny dílčích dvouletých zkušeností práce s jednou odrůdou konopí několika lékařů a ukazovala, jak lékaři nevědí a nemají šanci diskutovat zásadní otázky terapie včetně metod. Návrh soudu, ať občané iniciují změny zákonů je jako z Marsu a trapným pokusem justičních manekýnů se vyvinit. Podal jsem od 21.3.2008 tři legislativní návrhy a podepsali je rektoři, děkani, profesoři, docenti atd., korupci v Parlamentu však nelze čelit než vymáháním práva skrze trestní řízení, neboť nejde o problém medicínský, ale právní hrubě porušující mezinárodní úmluvy. De iure nemohou ani lékaři s e-receptem a přihlášení k SUKLU a registrovaní u SUKLu pro léčebné konopí ani nechat v lékárně vyrábět výtažky, masti, čípky, maceráty apod. a musí pracovat pouze s jedním květem odrůdy s 19% THC bez CBD, nejen díky nevzdělancům na SUKLu. Tvrzení skutečných znalců věci, že dnes o terapii konopím vědí mnohem více nemocní, než lékaři, jsou bohužel absolutně pravdivá. Sdělte jména oněch kvalifikovaných subjektů, na které soud odkazuje.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 40 uvedl, že mé tvrzení o prospěšnosti zpřístupnění léčebného konopí občanům mnohonásobně převyšuje možná rizika je údajně jen mým subjektivním přesvědčením, když na mé straně stojí důkazy nejen od nositelů řady Nobelových cen včetně cen za ekonomii jako Milton Friedman (enormní ztráty na rozpočtech), stovek či spíše tisíců vědeckých studií (včetně Česko-britské srovnávací studie, za kterou jsem v roce 2000 obdržel cenu britské vlády a v daný rok se v mnou vedeném terapeutické programu v Olomouci mohl podávat k substituci heroinu vysoce návykový metadon, v roce 2017 nesmím umírajícím podat zcela bezpečné konopí?!) a řada světových politiků včetně předsedy OSN vyzvala politiky k zastavení prohibice a kriminalizace občanů pro tragédie, které cyničtí soudci ústavního soudu zřejmě považují za nicotnost a kdy jsem – doloženo ve spisu – doložil se studií z Diabetologického centra v Praze ve vztahu k amputaci diabetické nohy, že jen konfiskacemi výzkumnické farmy v Ospělově od roku 2008 došlo ke škodám nejméně cca 5 miliard Kč, nepočítaje v to utrpení a sociální vyloučení a postižení celé rodiny těchto diabetiků. V loňském roce OSN na jednání UNGASS zcela jednoznačně zaznělo a je v závěrečných dohodách, že změny zcela zastaralé Úmluvy o návykových látkách z roku 1962 nejsou možné pro extrémní nesoulad postojů všech členských zemí a každá země má postupovat podle svého ústavního pořádku, kdy podle diplomatů tato zločinecká úmluva tzv. vyhnije. Sdělte, na jakých důkazech soud vyvodil, že jde v dané věci vylučující trestnost mého skutku o můj subjektivní názor a doložte na důkazech prospěšnost represivní legislativy.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace / důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 43 uvedl nepravdu, že nemohl přezkoumat návrh na obnovu ústavních stížností č.j. IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, č.j. II. 3196/15 a č.j. III. US 396/16, ve kterých justice vědomě mylně tvrdila, že první trestní řízení Dušana a Radomíry Dvořákových nemělo právní vady a spor nepatří Soudnímu dvoru k rozhodnutí, protože konopí je prekurzor a zákon o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku, když tuto zjevnou nepravdu ústavní soud určil v usnesení č.j. II. US 664/12 a následně justice včetně ústavního soudu vždy uváděla, že jsem prý údajně nepříčetný a nemám právo tyto justiční bludy vyvracet, když byl soudu doložen znalecký posudek znaleckého ústavu PN Bohnice ze dne 12.12.2016, který doložil, že jsem byl v letech 2008 – 2016 příčetný a návrhy na omezování mé svéprávnosti a ustanovování mi ochranné léčby byly nedůvodné a že jde o problém právní, ne psychiatrický.Sdělte a doložte na důkazech, kdy konkrétně se soud v letech 2012 – 2016 v mých ústavních stížnostech a stížnostech Miloslava Tetoura (č.j. I. ÚS 2431/15) a Radomíry Dvořákové (č.j. III. US 396/16, obnova k č.j. II. US 664/12) vyrovnal s mylným tvrzením Nejvyššího soudu č.j. ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/201 a Ústavního soudu ze dne 13.4.2012 č.j. II. US 664/12, kde vůči namítané nevymahatelnosti předpisu - a mé údajné povinnosti mít povolení k výrobě konopných produktů pro výzkum a léčbu - pro neoznámení novely výroby konopí jako léku č. 141/2009 Sb. uvedl, že dané pochybení exekutivy neoznámit předpis do databáze TRIS nespadá pod právo Soudního dvora, protože zákon o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a konopí je prekurzor, o kterých rozhodují členské země.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 44 nepravdivě uvedl, že konopí bylo určeno k páchání mé trestné činnosti (za kterou jsem byl v prvním řízení a následně prohlašován za nepříčetného) Zákonodárce s ohledem na veřejné zdraví oprávněně určil, že by se s omamnými a návykové látkami mělo zacházet tak, aby nedocházelo k šíření těchto látek a užívání těchto látek a vznikům drogové závislosti (toxikomanie). Nic takového mi však nikdy prokázáno nebylo. Sdělte a doložte důkaz, že jsem snad někomu ublížil nebo někoho ohrozil nebo mohl ohrozit nebo způsobil škody či jednal tak, jak je dle civilizovaného práva nazváno trestným činem. V čem vlastně konkrétně spočívá trestnost mého skutku? Že jsem snad možná mohl mít konopí, které mělo nad 0,3 % THC, které však bylo prospěšné nejen mně?Sdělte rovněž, jaké jsem ještě nevyčerpal jiné právní cesty k ochraně úmluvami a ústavou garantovaných základních práv a svobod k prosazení práva na výzkum a léčbu konopím, které jsou (viz také bod 22) brutálně pošlapávána justicí a exekutivou, že nelze aplikovat článek 23 LZPS a ústavně garantovaného práva či spíše povinnosti občana na občanský odpor proti justičně exekutivní mafii a dosud z mé strany vymáhaného vždy pouze a jen právními prostředky.
  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky(informace/důkazy), když se v usneseních č.j. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, č.j. II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16, ale ani v usnesení ze dne 5.10.2017 č.j. III.ÚS 3354/16 se soud vůbec nevyrovnal s doloženými zločiny proti lidskosti s následky smrti a těžkých ublížení na zdraví na členech výzkumu spáchaných exekucemi majetků výzkumu zakázaných vždy prokuraturou vyšetřovat, což bylo doloženo již k prvnímu trestnímu řízení nejvyššímu soudu k dovolání a návrhu na projednání řízení Soudním dvorem č.j. 8 Tdo 1231/2011.

Domnívám se v souladu s čl. 23 LZPS, že v rámci šetření kárných podnětů by na uvedenou žádost o informace měli odpovědět soudci senátu č.j. III.ÚS 3354/16, neboť takový mafián v taláru jako soudce Radovan Suchánek měl doloženy důkazní listiny v letech 2014 – 2017 v rozsahu více než tisíc stran, jaké škody takové jednání páchá na veřejných rozpočtech, což je však proti vědomým zločinům prokurátorů a soudců z Prostějova (nejen obligátního dua Mgr. Černík a Mgr. Otrubová) s následkem smrti nevinných lidí, kteří byli do výzkumu zapojeni, naprostá nicotnost.

K 99. výročí vzniku republiky, které se dosud bohužel nepodařilo sv. Bolševickou justiční inkvizici vymýtit, dne28.10.2017 podává


Mgr. Dušan Dvořák
Poznámka:
Součástí výše uvedené žádosti o informace byl také tento návrh


Věc: Návrh ze dne 28.10.2017 na obnovu ústavních stížností č.j. III.ÚS 3354/16 (Dušan Dvořák) ve spojení s obnovou meritorně totožných ústavních stížností na neprojednání porušení níže doloženého nadřazeného a vnitrostátního práva opakovaným mylným tvrzením Ústavního soudu ČR, že spor nepatří Soudnímu dvoru, protože konopí je prý chemická látka k výrobě chemických drog (prekurzor) a zákon o návykových látkách prý není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku uvedené ústavním soudem v odmítavých usneseních ve věci zapřeného práva na výzkum a léčbu konopím č.j. II. US 664/12 (a dále vždy citováno jen jako nezpochybnitelné usnesení a pouze odkazované v usneseních pod č.j. IV.US 4859/12 (Dušan Dvořák dále ještě č.j. II. US 1311/13, II.ÚS 289/14), č.j. I. ÚS 2431/15 (Miloslav Tetour), č.j. II. 3196/15 (Dušan Dvořák) a č.j. III. US 396/16 (Radomíra Dvořáková a Dušan Dvořák) a č.j. IV.ÚS 3238/16 (Dušan Dvořák) napadajících justiční korupci a kartel Nejvyššího soudu ČR a Nejvyššího státního zastupitelství ČR č.j. 8 Tdo 1231/2011 (č.j. 6 Tdo 1493/2014, 11 Tdo 181/2015, 6 Tdo 323/2016) a žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb. jako posledního dodatku odvolání asociace Cannabis is The Cure,z.s. a jeho členů na rozhodnutí č.j. SPR ÚS 49/17 a jako další argument pro důvodnost a oprávněnost kárných podnětů na soudce senátu č.j. III.ÚS 3354/16, viz ústavní stížnosti


Návrh na obnovu – odůvodnění

Od 43. výročí oslav úmrtí Jana Zajíce a osobního marného vystavení stopky cenzuře bolševiků dne 25.2.2012 do 99. výročí oslav vzniku Československé republiky dne 28.10.2017 ústavní soud projednával a označil výše uvedené ústavní stížnosti a desítky správních stížností, odvolání a kárných podnětů nejen poškozených statutárních zástupců zřizovatelů Edukativní konopné kliniky (Dvořák, Tetour, Dvořáková) za zjevně nedůvodné přes doložené důkazy opakovaného porušení čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech a porušení čl. 34 a 267 Smlouvy o fungování Společenství, doložené důkazy porušené judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora, porušených nálezů ústavního soudu a judikatury nejvyššího soudu a zákonů České republiky. Přestože to nelze zcela vyloučit, nedomnívám se, že ústavní soudci a soudci nalézacích soudů a prokurátoři a ministři spravedlnosti jsou zcela nesvéprávné mentálně postižené osoby neovládající český jazyk a nechápající význam slov. Podávám proto jako zmocněná osoba (doloženo) návrh na obnovu všech výše uvedených ústavních stížností ažádám vydat ke kárným podnětům na soudce senátu č.j. III.ÚS 3354/16 tyto informace v souladu se zákonem č. 106/1999Sb. To vše v kontextu odvolání Cannabis is The Cure,z.s. na rozhodnutí ústavního soudu ze dne 10.10.2017 č.j.SPR ÚS 49/17 předmětné informace nevydat a vydávat další slovní průjem jako dne 5.10.2017 usnesení č.j. III.ÚS 3354/16.

ÚS 289/14), č.j. I. ÚS 2431/15 (Miloslav Tetour), č.j. II. 3196/15 (Dušan Dvořák) a č.j. III. US 396/16 (Radomíra Dvořáková a Dušan Dvořák) a č.j. IV.ÚS 3238/16 (Dušan Dvořák) napadajících justiční korupci a kartel Nejvyššího soudu ČR a Nejvyššího státního zastupitelství ČR č.j. 8 Tdo 1231/2011 (č.j. 6 Tdo 1493/2014, 11 Tdo 181/2015, 6 Tdo 323/2016) a žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb. jako posledního dodatku odvolání asociace Cannabis is The Cure,z.s. a jeho členů na rozhodnutí č.j. SPR ÚS 49/17 a jako další argument pro důvodnost a oprávněnost kárných podnětů na soudce senátu č.j. III.ÚS 3354/16, viz ústavní stížnosti


Návrh na obnovu – odůvodnění

Od 43. výročí oslav úmrtí Jana Zajíce a osobního marného vystavení stopky cenzuře bolševiků dne 25.2.2012 do 99. výročí oslav vzniku Československé republiky dne 28.10.2017 ústavní soud projednával a označil výše uvedené ústavní stížnosti a desítky správních stížností, odvolání a kárných podnětů nejen poškozených statutárních zástupců zřizovatelů Edukativní konopné kliniky (Dvořák, Tetour, Dvořáková) za zjevně nedůvodné přes doložené důkazy opakovaného porušení čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech a porušení čl. 34 a 267 Smlouvy o fungování Společenství, doložené důkazy porušené judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora, porušených nálezů ústavního soudu a judikatury nejvyššího soudu a zákonů České republiky. Přestože to nelze zcela vyloučit, nedomnívám se, že ústavní soudci a soudci nalézacích soudů a prokurátoři a ministři spravedlnosti jsou zcela nesvéprávné mentálně postižené osoby neovládající český jazyk a nechápající význam slov. Podávám proto jako zmocněná osoba (doloženo) návrh na obnovu všech výše uvedených ústavních stížností ažádám vydat ke kárným podnětům na soudce senátu č.j. III.ÚS 3354/16 tyto informace v souladu se zákonem č. 106/1999Sb. To vše v kontextu odvolání Cannabis is The Cure,z.s. na rozhodnutí ústavního soudu ze dne 10.10.2017 č.j.SPR ÚS 49/17 předmětné informace nevydat a vydávat další slovní průjem jako dne 5.10.2017 usnesení č.j. III.ÚS 3354/16.