Okresnímu státnímu obchodnímu zastupitelství v Olomouci
 |
| Datum: 9. června 2016 22:45 Předmět: Žádost OSZ o prošetření a žádost o informace a OS navědomí Komu: podatelna@osoud.olc.justice.cz, podatelna@osz.olc.justice.cz, ctnamety@ceskatelevize.cz, Rada ČT <radact@ceskatelevize.cz>, olomouc@ctk.cz, redakce@novinky.cz, zpravy@nova.cz, zpravodajstvi@iprima.cz, tip@blesk.cz, nazory@mfdnes.cz, redakce@legalpub.cz, "rp@pirati.cz" <rp@pirati.cz>, listy@pirati.cz Kopie: "Advokátní kancelář JUDr. Ivo Pavlů" <ak.pavlu@iol.cz>, "JUDr. Petr Horák" <horak@akolomouc.cz>, openroyalacademy@gmail.com |
Dušan Dvořák, MMCA, narozen 12. 1. 1962, 79855
Ospělov 6, korespondenčně Tylova 963/2, 779 00 Olomouc
OSZ v Olomouci
a hanácká
media
Na vědomí OS
v Olomouci k pochopení podstaty alespoň olomouckých soudních
řízení v důsledku realizace výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure)
od roku 2008 č.j. 19 C 102/2016, 19 Nc
702/2016 a 39 Nc 1631/2012, 5 Nt 111/2016 a 5 Nt 120/2014, 11 C 54/2015
pro nestrpění přehlížení důkazů o zločinech níže uvedené zkorumpované
justiční žumpy, kterou ZATÍM stále všichni odmítají trestně/kárně
šetřit a olomoucký soudce Bednář nebo soudkyně Kylarová a Jechová dělají, že se
ve škole zřejmě neučili český jazyk a vedou řízení s klapkami na očích a špunty v uších, když
mají doloženy ve spisech a ve výpovědích u veřejných zasedání důkazy zločinu.
Dokud nebude řádná kárná odpovědnost soudců, justiční žumpa bude nadále justiční
žumpou a mafie a zločinci vždy na koni.
1) žádost o prošetření jednání
státních zastupitelství a soudců jako předvoje organizovaného zločinu dle trestního
podnětu na organizovanou zločineckou skupinu označených soudců a státních
zástupců – viz trestní podnět 5 nevládních
organizací ze dne 14.5.2016 uvedený zde http://ministerstvo-vnitra.
2) žádost o informace dle zákona o informacích ze dne 31. 5. 2016
k zabavení 42 gramů konopné herby dne 22. 4. 2016 na petičním stánku
Konopné církve v Olomouci u Flóry a pokusu policie SE SOUHLASEM OSZ o mé
desáté obvinění (OSZ, č.j. 5 ZN
376/2016, Policie ČR č. j. KRPM-55329/TČ-2016-140573-205) porušující čl. 39
LZPS a nález ze dne 23. 7. 2013 č. j.
Pl. ÚS 13/12 k porušení čl. 39 LZSP. Sdělte, jaká jiná zákonná norma určuje vzorek konopí k měření na
obsah THC, když dle principu subsidiarity trestní represe při legalitě
pěstování a definic dle zákona o návykových látkách je definicí vzorku k měření
celá nadzemní část rostliny konopí včetně vrcholíků při pěstování do 100m2
bez hlášení s obsahem do 0,3 % THC (můj případ) a nad 100 m2 do 0,2% THC je
reprezentativní vzorek dle definice pouze v (50 kusech 30 centimetrových) vrcholících
dle unijní normy naopak zakazující měřit obsah THC v sušině jak činí
policie. Jestli není zákonem určeným vzorkem k měření celá nadzemní část
rostliny včetně vrcholíků, doložte důkazy a zákonná ustanovení. Pokud takový
předpis není, jsou výsledky jakkoliv akreditované znalecké laboratoře tak
akorát na vytření zadku už od roku 2004.
Čest práci.
V Olomouci dne 9.
6. 2016
PS. K trestnímu podnětu dokládám předběžné otázky,
které justiční žumpa odmítá předat Soudnímu dvoru jako jedinému zákonnému
soudci.
1. Je třeba čl.
267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu
Nejvyššího soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu
dvoru Evropské unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových
látkách, a to na základě tvrzení Nejvyššího soudu (č.j. 8 Tdo 1231/2011
a ústavního soudu č.j. č.j. II. ÚS 664/12, IV. ÚS 4859/12, II. ÚS
1311/13, II. ÚS 289/14, I. ÚS 2431/15, II. ÚS 3196/15, III. ÚS 396/16),
že daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství (o prekurzorech),
konkrétně nařízení ES, které se ovšem
transponovat nesmí a když konopí není prekurzor?
2. Představuje §
29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování
cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel
od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy
toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na
základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o
návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice
98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo
oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné
ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
3.
Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení
omamných a neomamných odrůd cannabis „Metodou společenství pro kvantitativní
určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009
(příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve
stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v
odrůdách cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená
v citovaném unijním přepisu?
4.
Představuje § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím,
že jeho novelizací zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis
k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit
obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC,
technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž
s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v
souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku
Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
5.
Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že
zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení
s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě
zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových
látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a
je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské
komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu
rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International,
bod 55?
6.
Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání
v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě
vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují
podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně
připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití,
jejímž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis?
7.
Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že
požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno
Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11
směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení
nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice
98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94
CIA Security International, bod 55?
8.
Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání
vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č.
167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto
vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis,
které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované
k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití
než jiné (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných
odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné
použití je naopak zakázáno?
9.
Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr
v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost
používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a výzkumným účelům,
vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje
pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného z Nizozemska)
sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní sankce zakazuje
veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či dovezených) odrůd
cannabis vhodnějších k léčebnému použití?
10.
Představuje § 15, písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že
zákonný režim izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým
přešel od režimu, kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto
možné je, a to na základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998
Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11
směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení
nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné
ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
11.
Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání
vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č.
167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 236/2015 Sb., neboť tyto
vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis,
které je prokazatelně méně aplikovatelné pro léčebné použití řady nemocí včetně
zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, které
jsou naopak de iure zakázány vyrábět?
