Přehled judikatury Nejvyššího správního soudu
v oblasti práva na informace – judikáty ze Sbírky Nejvyššího správního
soudu
poslední aktualizace 28.2.2013
žlutě jsou označeny
neaktuální, již překonané judikáty
Číslo: 8/2012
Ročník: 0
Ročník: 0
|
Právo na informace: povinnost poskytnout
informace; mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací; vytváření nových
informací
|
|
I.
Při výkladu zákonné výluky z povinnosti poskytovat informace, které by bylo
nutno nově vytvářet (§ 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím), je nutno rozlišovat mezi situacemi, kdy výtahy z existujících
dokumentů představují pouze jednoduchou operaci, a případy, kdy k vytvoření
odpovědi na žádost nestačí pouhé mechanické vyhledání a shromáždění údajů,
které má povinný subjekt k dispozici, a je tak nezbytné s těmito údaji
provádět další zpracovávání nad rámec prostého „vtělení“ do odpovědi na
žádost. Nelze přitom vycházet toliko z pracnosti, či doby, která by byla
potřebná pro přípravu odpovědi na žádost (shromáždění informací). Tyto
faktory zákon zohledňuje institutem mimořádně rozsáhlého vyhledání informací
(§ 17 odst. 1 citovaného zákona).
|
|
II.
Odmítnout žádost o informace s tím, že by bylo nutné vytvořit nové informace
(§ 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) lze
pouze v případě, že povinný subjekt nemá povinnost předmětnými informacemi
disponovat.
|
|
(Podle
rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 09.02.2012, čj. 1 As 141/2011 -
67)
|
|
Číslo:
6/2012
Ročník: 0
Rozhodnutí č: 2602
|
|
Řízení před soudem: rozsah
přezkumu rozhodnutí obsahujícího utajované skutečnosti Utajované informace:
bezpečnostní riziko
|
|
I.
V bezpečnostním řízení je nutno najít rovnováhu mezi dvěma legitimními, avšak
navzájem protichůdnými zájmy – zájmem na zajištění spravedlivého procesu pro
toho, jehož bezpečnostní způsobilost je zkoumána (čl. 36 a násl. Listiny
základních práv a svobod), a zájmem na utajení informací potřebných k ochraně
veřejného zájmu. Této rovnováhy nelze dosáhnout bez účinné soudní kontroly.
Proto musí mít soud v rámci soudního přezkumu přístup ke všem
informacím, na základě nichž bylo rozhodnuto v bezpečnostním řízení.
|
|
II.
Soud je v takovém případě ve zvýšené míře než při „běžném“ soudním řízení, v
němž účastník má k dispozici stejné informace jako soud, garantem práva na
spravedlivý proces (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod), což
vyžaduje i zvýšenou aktivitu soudu vůči postupu veřejné správy. Jen za
splnění těchto podmínek může být přístup k informacím v nezbytných případech
odepřen účastníkům řízení či dalším na řízení participujícím osobám
(zástupcům účastníků, zúčastněným osobám aj.).
|
|
III.
Účastník řízení nemůže efektivně namítat nezákonnost určitých zjištění,
neví-li ani, co je jejich obsahem. V této specifické situaci to naopak musí
být soud, který „supluje“ aktivitu účastníka řízení a přezkoumá relevanci
utajovaných informací ze všech hledisek, která se vzhledem k povaze věci jeví
být důležitými.
|
|
IV.
V bezpečnostním řízení zjištěné skutkové okolnosti musí ve svém souhrnu být
přesvědčivým podkladem pro závěr, že v konkrétním případě znamená
naplnění určité skutkové podstaty skutečně bezpečnostní riziko (§ 14 odst. 3
zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní
způsobilosti). Skutkový základ úvahy mohou tvořit v podstatě jakékoli
informace, které má příslušný orgán k dispozici, ať již je získal z
jakýchkoli zdrojů a jakýmikoli prostředky. Podstatná je jen informační
hodnota takových zjištění. Tu je nutno hodnotit ze všech pro věc relevantních
hledisek, zejména je nutno hodnotit věrohodnost (a tedy pravdivostní hodnotu)
dané informace a také uvážit, zda je správně vykládána a zda ve
skutečnosti nemá jiný význam, než jaký se na první pohled jeví.
|
|
V.
Posuzování informační hodnoty určitého zjištění je nutně vždy úvahou
pravděpodobnostní, založenou v určité míře na odhadu. Proto někdy pro závěr o
existenci bezpečnostního rizika (§ 14 odst. 3 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně
utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti) postačí zjištění, že je
pravděpodobné, že příslušná zákonem předvídaná skutková podstata byla
naplněna. Může tomu tak být ovšem pouze v případě, že taková eventualita je
nejpravděpodobnějším vysvětlením skutkových zjištění a že se na základě
dostupných údajů jeví být významně pravděpodobnější než jiná v úvahu
připadající vysvětlení.
|
|
(Podle
rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25.11.2011, čj. 7 As 31/2011 -
101)
|
|
Číslo:
8/2012
Ročník: 10
Rozhodnutí č: 2635
|
|
Právo na informace: povinnost
poskytnout informace; mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací; vytváření
nových informací
|
|
I.
Při výkladu zákonné výluky z povinnosti poskytovat informace, které by bylo
nutno nově vytvářet (§ 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím), je nutno rozlišovat mezi situacemi, kdy výtahy z existujících
dokumentů představují pouze jednoduchou operaci, a případy, kdy k vytvoření
odpovědi na žádost nestačí pouhé mechanické vyhledání a shromáždění údajů,
které má povinný subjekt k dispozici, a je tak nezbytné s těmito údaji
provádět další zpracovávání nad rámec prostého „vtělení“ do odpovědi na
žádost. Nelze přitom vycházet toliko z pracnosti, či doby, která by byla
potřebná pro přípravu odpovědi na žádost (shromáždění informací). Tyto
faktory zákon zohledňuje institutem mimořádně rozsáhlého vyhledání informací
(§ 17 odst. 1 citovaného zákona).
|
|
II.
Odmítnout žádost o informace s tím, že by bylo nutné vytvořit nové informace
(§ 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) lze
pouze v případě, že povinný subjekt nemá povinnost předmětnými informacemi
disponovat.
|
|
(Podle
rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 09.02.2012, čj. 1 As 141/2011 -
67)
|
|
Číslo:
2/2012
Ročník: 10
Rozhodnutí č: 2494
|
|
Právo na informace: veřejná
instituce
|
|
Dopravní
podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, je veřejnou institucí ve smyslu § 2
odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
|
|
(Podle
rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19.10.2011, čj. 1 As 114/2011 - 121)
|
|
Číslo:
2/2012
Ročník: 10
Rozhodnutí č: 2493
|
|
Právo na informace: výluka z práva
na informace; názory povinného subjektu
|
|
Výluka z práva na informace
obsažená v § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k
informacím, se týká pouze těch názorů povinného subjektu, které dosud
nebyly formálně zaujaty. Nedopadá tak na případy, kdy názory povinného
subjektu byly zachyceny na jakýkoliv nosič (typicky na list papíru, v
elektronickém dokumentu).
|
|
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne
19.10.2011, čj. 1 As 107/2011 - 70)
|
|
Číslo:
1/2012
Ročník: 10
Rozhodnutí č: 2462
|
|
Svobodný přístup k informacím:
poskytnutí informací z dozorového spisu státního zástupce
|
|
Rozhodnutí státního zastupitelství o žádosti o
poskytnutí informací z dozorového spisu státního zástupce podléhá přezkumu ve
správním soudnictví (§ 4 odst. 1 s. ř. s.).
|
|
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne
04.10.2011, čj. 2 As 93/2011 - 79)
|
|
Číslo:
12/2011
Ročník: 9
Rozhodnutí č: 2443
|
|
Opatření obecné povahy: negativní
vymezení; sazebník úhrad za poskytování informací
|
|
Sazebník úhrad za poskytování informací podle zákona
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vydaný ke sjednocení
postupu zaměstnanců státní instituce a jen tyto zaměstnance také zavazující,
není opatřením obecné povahy ve smyslu § 101a a násl. s. ř. s., resp. § 171 a
násl. správního řádu z roku 2004. Návrh na jeho zrušení postupem podle § 101a
s. ř. s. proto Nejvyšší správní soud odmítne [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř.
s.].
|
|
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne
31.08.2011, čj. 8 Ao 4/2011 - 22)
|
|
Číslo:
8/2011
Ročník: 9
Rozhodnutí č: 2351
|
|
Právo na informace: časová
působnost právních předpisů; povinný subjekt
|
|
I. Správní soudy postupují ode dne účinnosti zákona
č. 61/2006 Sb. podle § 16 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb. i ve věcech, v nichž
byla žádost o informace podána přede dnem účinnosti zákona č. 61/2006 Sb.
|
|
II. Soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí
povinného subjektu o odmítnutí žádosti ve smyslu § 16 odst. 4 zákona č.
106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, i částečně, nejsou-li žádné
důvody pro odmítnutí jen některé z více požadovaných informací. Současně povinnému
subjektu nařídí tuto informaci poskytnout.
|
|
III. Soud musí nařídit poskytnutí požadované
informace podle § 16 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k
informacím, povinnému subjektu. Nařídil-li soud poskytnutí informace jinému
subjektu (zde odvolacímu orgánu), uložil povinnost v rozporu se zákonem.
|
|
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne
13.04.2011, čj. 1 As 95/2010 - 240)
|
|
Číslo: 6/2011
Ročník: 9
Rozhodnutí č: 2301
|
|
Kompetenční spory: úhrada za
poskytnutí informace
|
|
Jestliže žadatel o informaci podle zákona č.
106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, nezaplatí částku, kterou
správní orgán podmínil poskytnutí informace (§ 17 odst. 5 tohoto zákona), a
správní orgán žádost odloží, je možno toto usnesení o odložení věci napadnout
žalobou ve správním soudnictví. Jestliže však žadatel požadovanou částku
zaplatil a u nadřízeného orgánu neuspěl se svou stížností proti výši úhrady
[§ 16a odst. 1 písm. d) citovaného zákona], není pro něj dalším možným
prostředkem obrany správní žaloba, nýbrž žaloba z titulu bezdůvodného
obohacení podle části třetí občanského soudního řádu. Soud v občanském
soudním řízení pak přezkoumá, zda byla úhrada vyčíslena v souladu s § 17
odst. 1 citovaného zákona, tedy zda nepřesahuje náklady spojené s pořízením
kopií atd., a zda ceny uvedené v sazebníku zásadním způsobem nepřesahují ceny
nezbytné.
|
|
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne
15.09.2010, čj. Konf 115/2009 - 34)
|
|
Číslo:
4/2011
Ročník: 9
Rozhodnutí č: 2241
|
|
Svobodný přístup k informacím:
informace o probíhajícím trestním řízení
|
|
Povinné subjekty neposkytnou informace o
probíhajícím trestním řízení [§ 11 odst. 4 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o
svobodném přístupu k informacím] pouze poté, co zváží, nakolik je důvod
neposkytnutí informace vskutku ospravedlněn naléhavou společenskou potřebou.
Tou bude pravidelně zájem státu na tom, aby poskytnuté informace neohrozily
objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, nezveřejnily o osobách
zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou
činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem
není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení,
hledět, jako by byl vinen. Povinný subjekt vezme v potaz též ochranu práv a
svobod druhých, např. obětí trestného činu (srov. § 8a odst. 1 trestního
řádu).
|
|
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne
01.12.2010, čj. 1 As 44/2010 - 103)
|
|
Číslo:
3/2011
Ročník: 9
Rozhodnutí č: 2217
|
|
Svobodný přístup k informacím:
informace poskytované v rámci samostatné působnosti kraje
|
|
V případech, kdy jsou informace podle zákona č.
106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, poskytovány v rámci
samostatné působnosti kraje, zákon nebrání tomu, aby žádost o poskytnutí
informací vyřídil a odpovídající informace poskytl krajský úřad, a to i v
případě, že žádost o poskytnutí informací byla směřována vůči jinému orgánu
kraje (např. radě kraje).
|
|
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne
27.10.2010, čj. 4 Ans 13/2008 - 87)
|
|
Číslo: 2/2011
Ročník: 9
Rozhodnutí č: 2202
|
|
Právo na informace: povinný
subjekt
|
|
Konkrétní obecní úřad (resp. městský úřad či
magistrát statutárního města) je třeba považovat za jediný správní orgán,
jemuž právní předpisy svěřují působnost v různých oblastech veřejné správy, a
také za jediný povinný subjekt ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím. Tento povinný subjekt tedy není oprávněn odložit
žádost o informaci či tuto žádost zamítnout se zdůvodněním, že se nevztahuje
k jeho působnosti, pokud se tato žádost týká činnosti jiného odboru či složky
téhož obecního úřadu, než je ta, které byla žádost adresována.
|
|
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne
28.03.2008, čj. 3 As 13/2007 - 75)
|
Číslo: 1/2011
Ročník: 9
Ročník: 9
|
Rozhodnutí č: 2166
|
|
Svobodný přístup k informacím:
informace o probíhajícím trestním řízení
|
|
Zásadním hlediskem pro rozhodnutí povinného orgánu o
odepření informace podle § 11 odst. 4 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o
svobodném přístupu k informacím, je probíhající trestní řízení v užším
smyslu, tj. zpravidla trestní stíhání konkrétní osoby končící právní mocí
rozsudku nebo jiného rozhodnutí ve věci samé. Jedná-li se o žádost o informaci
týkající se dalších fází trestního řízení, povinný subjekt v rámci své
diskreční pravomoci uváží, zda by poskytnutím informace mohl být zmařen
nebo ohrožen účel trestního řízení vycházeje ze smyslu základního práva
jednotlivce na informace o činnosti veřejné moci a ze zásady restriktivního
výkladu omezení ústavně zaručených práv; pouze v případě, že by poskytnutím
informace o těchto procesech mohl být účel trestního řízení zmařen, odepře
povinný subjekt informaci s odkazem na § 11 odst. 4 písm. a) citovaného
zákona.
|
|
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne
16.03.2010, čj. 1 As 97/2009 - 119)
|
Číslo: 1/2011
Ročník: 9
Ročník: 9
|
Rozhodnutí č: 2165
|
|
Svobodný přístup k informacím:
poskytování informací držitelem povolení podle atomového zákona
|
|
Držitel povolení podle § 9 odst. 1 zákona č. 18/1997
Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový
zákon), který je zároveň povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb., o
svobodném přístupu k informacím, poskytuje v režimu zákona č. 106/1999
Sb. i informace o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, jejichž
poskytnutí mu ukládá § 17 odst. 1 písm. k) atomového zákona.
|
|
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne
15.10.2010, čj. 2 Ans 7/2010 - 175)
|
|
Číslo: 1/2011
Ročník: 9
Rozhodnutí č: 2164
|
|
Řízení před soudem: rozhodnutí o
odložení žádosti o poskytnutí informace Kompetenční výluka: sdělení požadavku
na úhradu za poskytnutí informace; rozhodnutí o stížnosti proti výši úhrady
Svobodný přístup k informacím: úhrada za poskytnutí informace
|
|
I. Sdělení požadavku na úhradu za poskytnutí
informace a o výši této úhrady (§ 17 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím), ani rozhodnutí o stížnosti žadatele, který nesouhlasí
s výší úhrady jemu sdělené (§ 16a odst. 7 téhož zákona), nejsou rozhodnutími
ve smyslu § 65 s. ř. s., ani rozhodnutími správního orgánu ve věci
soukromoprávní [§ 68 písm. b) s. ř. s.].
|
|
II. Rozhodnutím podle § 65 s. ř. s. je však
rozhodnutí, jímž povinný subjekt žádost o poskytnutí informace pro nezaplacení
úhrady odložil (§ 17 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k
informacím).
|
|
III. Uhradil-li žadatel i přes zamítnutí své
stížnosti do výše úhrady požadovanou částku, aby informaci získal, může se
domáhat vydání bezdůvodného obohacení žalobou podle třetí části občanského
soudního řádu proti státu nebo jinému povinnému subjektu.
|
|
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne
21.09.2010, čj. 2 As 34/2008 - 90)
|
|
Číslo: 10/2010
Ročník: 8
Rozhodnutí č: 2128
|
|
Svobodný přístup k informacím:
informace, na něž se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost; přístup ke
zprávě o posouzení a hodnocení nabídek
|
|
I. Informace, na něž se vztahuje povinnost
zachovávat mlčenlivost (§ 19 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k
informacím), lze poskytnout pouze tehdy, jestliže tomu nebrání některý z
důvodů odepření informací (např. ochrana utajovaných informací, ochrana
osobnosti, soukromí a osobních údajů, ochrana obchodního tajemství, ochrana
důvěrnosti majetkových poměrů, další omezení dle § 11 téhož zákona).
|
|
II. Ustanovení § 80 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb.,
o veřejných zakázkách, nepředstavuje zvláštní důvod pro odmítnutí
žádosti o poskytnutí informace, nýbrž pouze zaručuje uchazečům o veřejnou
zakázku okamžitý přístup k úplnému znění zprávy o posouzení a hodnocení
nabídek.
|
|
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne
17.06.2010, čj. 1 As 28/2010 - 86)
|
|
|||||
|
Číslo: 6/2010
Ročník: 8 |
|
Rozhodnutí č:2062
|
|
Právo na informace o životním prostředí
|
|
Není povinností žadatele o informace právně
kvalifikovat, podle jaké zákonné normy se informací na povinném subjektu
domáhá. Vzhledem k obecné zásadě správního řízení, podle níž rozhodující je
obsah samotného podání účastníka řízení, nikoliv jeho (případně nesprávné)
označení, nelze z hlediska postupu povinného subjektu při vyřízení
předmětné žádosti považovat za závazný odkaz žalobce na zákon č. 123/1998
Sb., o právu na informace o životním prostředí, obsažený v označení jeho
žádosti. I přes tento odkaz je úkolem žalovaného posoudit, o jaké informace
se ve skutečnosti jedná a podle kterého právního předpisu má při jejich
poskytnutí, event. odepření jejich zpřístupnění, postupovat. Dospěje-li
povinný subjekt (ministerstvo) při takovém posouzení k závěru, že žádané
informace nejsou informacemi o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů
ve smyslu § 2 písm. a) zákona č. 123/1998 Sb., je namístě, aby žádost
posoudil a rozhodl o ní na základě obecné právní úpravy týkající se práva na svobodný
přístup k informacím, jež je obsažena v zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím.
|
|
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27.04.2007, čj. 9 Ca 270/2004-39) |
|
Číslo: 4/2010
Ročník: 8 |
|
Rozhodnutí č:2030
|
|
Svobodný přístup k informacím: členství
soudců v KSČ
|
|
Žádost o poskytnutí seznamu všech soudců
jmenovitého soudu (zde Vrchního soudu v Olomouci), kteří byli ke dni 17. 11.
1989 členy nebo kandidáty Komunistické strany Československa, bez přímého
vztahu ke konkrétnímu rozhodování toho kterého soudce, představuje žádost o
sdělení citlivých údajů ve smyslu § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb., o
ochraně osobních údajů, jejichž poskytování limituje § 8a zákona č. 106/1999
Sb., o svobodném přístupu k informacím. Obecně je třeba i tady respektovat
soukromí fyzických osob, a průlom jeho ochrany může přicházet v úvahu jen v
jednotlivých konkrétně odůvodněných případech.
|
|
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 06.01.2010, čj. 3 As 10/2009-77) |
|
Číslo: 4/2010
Ročník: 8 |
|
Rozhodnutí č:2021
|
|
Kompetenční spory: příslušnost k rozhodnutí o
stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace Správní řízení:
okolnosti rozhodné pro určení příslušnosti
|
|
I. V důsledku novelizace § 178 správního řádu z
roku 2004 zákonem č. 7/2009 Sb. je s účinností od 1. 7. 2009 nutno považovat
judikatorní závěry dle rozsudku čj. Komp 1/2007-54 ohledně systematiky § 178
správního řádu za překonané. Pravidlo obsažené v § 178 odst. 2 správního
řádu se počínaje 1. 7. 2009 stalo subsidiárním ve vztahu k pravidlu
obsaženému v odst. 1 téhož ustanovení.
|
|
II. Okolnostmi rozhodnými pro určení příslušnosti
(§ 132 správního řádu z roku 2004) jsou pouze právní skutečnosti, s nimiž
právní úprava spojuje důsledky ve vztahu k určení příslušnosti; touto
okolností však není právní úprava jako taková. Při absenci přechodných
ustanovení přechází ke dni účinnosti změny právní úpravy působnost vést
řízení na orgán, který je v dané věci příslušný dle nové právní úpravy.
Zásadně proto platí, že pokud pozbude správní orgán v průběhu správního
řízení (včetně řízení o opravných prostředcích) svoji věcnou příslušnost v důsledku
změny právní úpravy a nestanoví-li přechodná ustanovení, že se zahájená
řízení dokončí dle dosavadních předpisů, nesmí původně věcně příslušný
správní orgán vydat rozhodnutí ve věci.
|
|
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31.12.2009, čj. Komp 6/2009-35) |
|
Číslo: 1/2010
Ročník: 8 |
|
Rozhodnutí č:1972
|
|
Právo na informace: povinnost veřejné instituce
poskytovat informace
|
|
ČEZ, a. s., je ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č.
106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, veřejnou institucí povinnou
poskytovat informace vztahující se k její působnosti.
|
|
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 06.10.2009, čj. 2 Ans 4/2009-93) |
|
Číslo: 8/2009
Ročník: 7 |
|
Rozhodnutí č:1880
|
|
Právo na informace: k pojmu „rozhodovací činnost
soudů“
|
|
I. Pod pojem „rozhodovací činnost soudů“ ve smyslu §
11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k
informacím, ve znění účinném od 23. 3. 2006, nutno podřadit nejen činnost
soudů, jež vede k rozhodnutí věci (např. shromažďování informací a důkazů,
koncepty rozhodnutí apod.), ale i nepravomocné a pravomocné rozsudky, které
jsou výstupem vlastní rozhodovací činnosti soudů v užším slova smyslu a přímo
ze zákona její nedílnou součástí, jež nese nutně informace o této činnosti v
konkrétní věci.
|
|
II. Ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) zákona č.
106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, brání povinným subjektům v
poskytování jakýchkoliv informací o rozhodovací činnosti soudů s jedinou
výjimkou, kterou je poskytnutí informací v podobě pravomocných rozsudků.
|
|
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29.04.2009, čj. 8 As 50/2008-75) |
|
Číslo: 8/2009
Ročník: 7 |
|
Rozhodnutí č:1879
|
|
Právo na informace: poskytování informací ve lhůtě
|
|
I. Povinný subjekt poskytl včas požadované informace
podle § 14 odst. 3 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím, ve znění účinném do 22. 3. 2006, nebo vydal rozhodnutí, kterým
žádosti nevyhověl podle § 15 odst. 1 citovaného zákona, pokud příslušné
písemnosti určené žadateli předal ve stanovené patnáctidenní lhůtě alespoň k
doručení.
|
|
II. Byly-li následně požadované informace či
rozhodnutí žadateli doručeny až po uplynutí této lhůty, nenastala v důsledku
toho právní fikce negativního rozhodnutí podle § 15 odst. 4 zákona č.
106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
|
|
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28.04.2009, čj. 4 As 55/2007-84) |
|
Číslo: 5/2009
Ročník: 7 |
|
Rozhodnutí č:1817
|
|
Právo na informace: odvolací orgán
|
|
Odvolacím orgánem je u rozhodnutí okresních soudů o
žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, Ministerstvo spravedlnosti.
|
|
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 07.02.2008, čj. 4 Ans 11/2007-102) |
|
Číslo: 10/2008
Ročník: 6 |
|
Rozhodnutí č:1688
|
|
Právo na informace: poskytování informací obchodní
společností založenou obcí
|
|
U akciové společnosti založené územním samosprávným
celkem, jejíž orgány jsou vytvářeny tímto územním samosprávným celkem jako
jediným akcionářem společnosti, který zároveň zákonem stanovenými prostředky
vykonává dohled nad činností akciové společnosti plnící veřejný účel
(provozování fotbalu v dané obci), převažují znaky svědčící o její veřejné
povaze, a jedná se tedy o veřejnou instituci ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č.
106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
|
|
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29.05.2008, čj. 8 As 57/2006-67) |
|
Číslo: 8/2008
Ročník: 6 |
|
Rozhodnutí č:1627
|
|
Řízení před soudem: aplikace předchozí soudní
judikatury
Právo na informace: odepření poskytnutí informace; k pojmu „informace“ |
|
I. Informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o
svobodném přístupu k informacím, není selektivní sdělení obsahu smlouvy,
nýbrž text smlouvy v její celistvosti jako takový. Jestliže žadatel požádal o
poskytnutí informace kopií smlouvy, na jejíž obsah se nevztahuje ochrana obchodního
tajemství, je povinný subjekt povinen pořídit fotokopii, případně jinak
hodnověrným způsobem poskytnout žadateli obsah smlouvy v kompletní
podobě.
II. Dotváření práva prostřednictvím soudní judikatury vychází ze skutkového a právního stavu řešené věci. Dojde-li v mezidobí ke změně textu právní normy, jež byla původně soudem aplikována a interpretována, lze předchozí judikaturu použít později pro řešení jiné věci jen tehdy, dopadá-li na takto dotvořený obsah právní normy i nadále. Judikatura není atomizovaný soubor izolovaných vět odůvodnění soudního rozhodnutí bez zřetele na situaci, kterou dané rozhodnutí řešilo. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 5. 2008, čj. 1 As 17/2008-67) |
|
Číslo: 6/2008
Ročník: 6 |
|
Rozhodnutí č:1586
|
|
Právo na informace: povinný subjekt
|
|
Veřejný ochránce práv jako specifický kontrolní
státní orgán je povinným subjektem podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999
Sb., o svobodném přístupu k informacím. Rozhodování o žádostech o poskytnutí
informací však není přímo na něm, nýbrž spadá mezi úkoly, které pro veřejného
ochránce práv plní jeho kancelář.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, čj. 2 As 58/2007-52) |
|
Číslo: 4/2008
Ročník: 6 |
|
Rozhodnutí č:1532
|
|
Právo na informace: vnitřní pokyny povinného
subjektu
|
|
I. Za interní pokyn ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a)
zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, nelze stricto
sensu považovat každý akt, který správní orgán takto označí. Rozhodný je vždy
obsah konkrétního pokynu nebo jiného aktu.
II. Týkají-li se Pokyny řady „D“, resp. „DS“,
vydávané Ministerstvem financí výkonu veřejné správy, tedy činnosti správce
daně, jakožto orgánu veřejné moci, navenek, ve vztahu k veřejnosti a
upravují-li aplikační postupy stran jednotlivých ustanovení daňových zákonů,
nelze je, jakkoli jsou takto označeny, považovat za informace vyloučené z práva
na jejich poskytnutí těm, jichž se postupy v nich upravené bezprostředně
týkají, tj. daňovým subjektům.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2008, čj. 5 As 28/2007-89) |
|
Číslo: 3/2008
Ročník: 6 |
|
Rozhodnutí
č:1485
|
|
Právo na
informace: fiktivní rozhodnutí
Řízení před soudem: žaloba proti nečinnosti |
|
Ustanovení
věty druhé § 79 odst. 1 s. ř. s. vylučuje žalobní legitimaci v případech, kdy
sice správní orgán ve skutečnosti požadované rozhodnutí nevydal, avšak v
důsledku splnění podmínek stanovených zvláštním zákonem vznikla fikce, že
rozhodnutí o určitém obsahu bylo vydáno. V takových případech není založena
pravomoc soudu poskytovat ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle
dílu druhého hlavy druhé části třetí soudního řádu správního a soud se
žalobou nemůže meritorně zabývat. Chybí tak základní podmínka řízení, za
které soud může jednat a rozhodovat ve věci.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2007, čj. 1 Ans 5/2007-195) |
|
Číslo: 2/2008
Ročník: 6 |
|
Rozhodnutí č:1469
|
|
Právo na informace: odepření poskytnutí informace
|
|
I. Nepředloží-li žalovaný správní orgán k žádosti
soudu spisy ve věci, bude zpravidla namístě zrušit napadené rozhodnutí pro
nepřezkoumatelnost.
II. Utajení informací podle zákona č. 148/1998 Sb.,
o ochraně utajovaných skutečností, může být důvodem pro odepření
poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k
informacím, nikoliv však za situace, kdy utajení podléhala příprava
dokumentu, ale již ne dokument samotný.
Smluvní orgán se nemůže zprostit své povinnosti poskytnout informace tvrzením, že požadovaný dokument, který je smlouvou, celý obsahuje informace poskytnuté druhou smluvní stranou. Této povinnosti se nezprostí ani doložkou obsaženou v požadované smlouvě, podle níž si strany sjednaly zachovávání důvěrnosti co do obsahu a podmínek smlouvy. Své povinnosti se pak nezprostí ani možným porušením mezinárodních závazků České republiky, není-li smlouva podřaditelná čl. 10 a ani čl. 10a Ústavy.
III. Správní orgán, který má obecnou povinnost
poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím,
nemůže jejich poskytnutí omezit nad rámec zákonných výjimek i svým vlastním
úkonem.
Postup soudu podle § 16 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, přichází v úvahu teprve tehdy, je-li rozhodnutí o odepření informace přezkoumatelné. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2006, čj. A 2/2003-73) |
|
Číslo: 12/2007
Ročník: 5 |
|
Rozhodnutí č:1402
|
|
Právo na informace: povinné subjekty
|
|
I. Národní památkový ústav je jakožto odborná
organizace státní památkové péče zřízená dle zákona ČNR č. 20/1987 Sb.,
o státní památkové péči, veřejnou institucí povinnou k poskytování informací
podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
II. Subjektem povinným rozhodnout dle § 16 odst. 2
zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o odvolání proti
rozhodnutí Národního památkového ústavu o neposkytnutí informací je
Ministerstvo kultury, které je dle § 25 odst. 2 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o
státní památkové péči, Národnímu památkovému ústavu nadřízeno a žádný
zvláštní zákon ohledně subordinačních vztahů mezi uvedenými subjekty
nestanoví jinak.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2007, čj. 9 As 28/2007-77) |
|
Číslo: 11/2007
Ročník: 5 |
|
Rozhodnutí č:1367
|
|
Právo na informace: povinný subjekt
|
|
Kancelář prezidenta republiky je subjektem, který má
ve smyslu § 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,
povinnost poskytovat informace.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 7. 2007, čj. 2 As 89/2006-107) |
|
Číslo: 11/2007
Ročník: 5 |
|
Rozhodnutí č:1366
|
|
Právo na informace: povinný subjekt
|
|
Ředitelství silnic a dálnic ČR bylo jakožto veřejná
instituce hospodařící s veřejnými prostředky povinným subjektem ve smyslu § 2
odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění
účinném do 22. 3. 2006, jehož stíhala povinnost poskytovat informace
vztahující se k jeho působnosti.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2007, čj. 9 Ca 186/2005-40) |
|
Číslo: 10/2007
Ročník: 5 |
|
Rozhodnutí č:1342
|
|
Právo na informace: omezení práva na informace;
poskytování informací ze zasedání zastupitelstva obce
|
|
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, není zvláštním
zákonem (lex specialis) vůči zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k
informacím, který by obci stanovil povinnost zveřejňovat zápisy ze zasedání
zastupitelstva ve smyslu § 11 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím (povinnost zveřejňovat informace na základě zvláštního
zákona v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího
následujícího období), a nezakládá tedy možnost omezit právo na informace s
poukazem na § 97 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (povinnost obce informovat
občany o činnosti orgánů obce).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2007, čj. 6 As 79/2006-58) |
|
Číslo: 10/2007
Ročník: 5 |
|
Rozhodnutí č:1330
|
|
Ochrana přírody a krajiny: informace o zahajovaných
správních řízeních
|
|
Doručování veřejnou vyhláškou představuje formu
uvědomění účastníků řízení o skutečnostech, které by jim byly jinak sděleny
přímým doručením písemnosti. Nelze proto tímto způsobem nahrazovat postup
předvídaný v § 70 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a
mít jej za informaci toho kterého občanského sdružení, dobrovolného sboru či
aktivu občanů o zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny
zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné tímto zákonem. O tom musí být každý
z uvedených subjektů informován individuálně a písemně, neboť jedině tak lze
zajistit reálnost oprávnění plynoucích z citovaného zákonného ustanovení.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 4. 2006, čj. 30 Ca 5/2006-21) |
|
Číslo: 9/2007
Ročník: 5 |
|
Rozhodnutí č:1300
|
|
Právo na informace: přístup k informacím obsaženým v
územně plánovací dokumentaci
|
|
Od práva náležejícího vybrané skupině osob ve smyslu
§ 133 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, je třeba odlišit obecné právo
vyplývající ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, tj.
obecné právo na informace, které přísluší všem a podléhá omezením
stanoveným pouze a jedině zákonem. Ustanovení § 133 stavebního zákona,
podmiňující možnost přístupu k informacím obsaženým v územně plánovací
dokumentaci a dokumentaci staveb tím, že žadatel o informaci správnímu
orgánu prokáže odůvodněnost svého požadavku, nebylo možné chápat tak, že
omezuje možnosti obecného poskytování informací podle zákona o svobodném
přístupu k informacím. Podle § 133 stavebního zákona byly chráněny pouze
některé druhy informací, a to z důvodu ochrany zájmů tam uvedených.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2007, čj. 5 Ca 126/2006-28) |
|
Číslo: 8/2007
Ročník: 5 |
|
Rozhodnutí č:1273
|
|
Myslivost: informace o využívání přírodního
bohatství
Právo na informace o životním prostředí |
|
I. Informace o stavech spárkaté zvěře v jednotlivých
honitbách nejsou individuálními údaji ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 89/1995
Sb., o státní statistické službě, neboť se jedná o informace o využívání
přírodního bohatství [§ 2 písm. b) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti],
které nemají vypovídací hodnotu o majetkových poměrech jednotlivých vlastníků
pozemků tvořících honitbu. Poskytnutí takových informací není zásahem do
vlastnických práv.
II. Informace o stavech spárkaté zvěře v jednotlivých honitbách nelze odepřít podle § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, neboť by tak bylo porušeno právo zaručené článkem 35 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. (Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 11. 2005, čj. 22 Ca 442/2003-30) |
|
Číslo: 8/2007
Ročník: 5 |
|
Rozhodnutí č:1272
|
|
Právo na informace: informační povinnost veřejných
zdravotních pojišťoven
|
|
I. Všeobecná zdravotní pojišťovna je podle zákona č.
106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, subjektem s informační
povinností, neboť prostředky, které jsou získávány v systému zdravotního
pojištění, mají charakter veřejných prostředků a slouží k úhradě zdravotní
péče, která má charakter veřejné služby.
II. Údaje o platbách poskytnutých Všeobecnou zdravotní pojišťovnou jejím jednotlivým smluvním zdravotnickým zařízením nepředstavují informaci, jejíž neposkytnutí by bylo možné odůvodnit odkazem na ochranu informací o majetkových poměrech těchto zařízení podle § 10 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neboť představují pouze dílčí informace o příjmech těchto zařízení (přičemž zdravotnická zařízení mají příjmy i od jiných zdravotních pojišťoven, tyto údaje navíc nezahrnují náklady a výdaje na zdravotnický materiál, zaměstnance, provoz atd.), poskytnutí informací nebrání ani obsah rámcových a individuálních smluv, povinnost mlčenlivosti podle zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, a nejedná se ani o obchodní tajemství podle § 9 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2007, čj. 3 Ads 33/2006-57) |
|
Číslo: 8/2007
Ročník: 5 |
|
Rozhodnutí č:1271
|
|
Právo na informace: povinnost předat informace
povinnému subjektu
|
|
Ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 106/1999
Sb., o svobodném přístupu k informacím, stanoví, že povinný subjekt
neposkytne informaci, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost
zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí.
Zmíněnou povinností dotčené osoby uloženou zákonem je nutno chápat povinnost
předat informace povinnému subjektu podle zvláštního zákona, nikoliv
povinnost poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2007, čj. 6 As 15/2006-113) |
|
Číslo: 8/2007
Ročník: 5 |
|
Rozhodnutí č:1270
|
|
Právo na informace: rozhodovací činnost soudů
|
|
Požadavek na poskytnutí anonymizovaných pravomocných
rozsudků ve věcech určitého druhu nemůže být odmítnut obecně s tím, že jde o
informace o „rozhodovací činnosti soudů“ ve smyslu § 11 odst. 4 písm. b)
zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neboť takový
výklad tohoto pojmu je výkladem nepřípustně rozšiřujícím. Vždy je nutno
jednoznačně zjistit nezbytnost a konkrétní důvod vedoucí k omezení práva na
takovouto informaci a posoudit, zda by omezením tohoto práva nedošlo k
nepřiměřenému ohrožení zájmů chráněných jinými předpisy či zásahu do práv
jiných osob. V tomto smyslu zavazuje povinné subjekty § 12 zákona č. 106/1999
Sb., o svobodném přístupu k informacím.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2007, čj. 10 Ca 144/2005-37) |
|
Číslo: 7/2007
Ročník: 5 |
|
Rozhodnutí
č:1231
|
|
Právo na
informace: fiktivní rozhodnutí
|
|
Zákonná fikce
o vydání rozhodnutí o odepření informací podle § 15 odst. 4 zákona č.
106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se z povahy věci nemůže
uplatnit poté, co bylo předchozí negativní fiktivní rozhodnutí zrušeno
správním soudem.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 2. 2007, čj. 22 Ca 258/2005-52) |
|
Číslo: 5/2007
Ročník: 5 |
|
Rozhodnutí č:1152
|
|
|
Správní řízení: účastenství spolků
Právo na informace: řízení o odvolání |
|
|
I. Správní orgán je povinen vypořádat se na počátku
řízení nejprve s namítaným účastenstvím občanského sdružení nebo jeho
organizační jednotky ve smyslu § 14 odst. 2 správního řádu z roku 1967, ve
spojení s § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
II. Právo na svobodný přístup k informacím patří
mezi základní práva chráněná Listinou základních práv a svobod a je mu
poskytnuta odpovídající procesní ochrana, která je zajištěna právem podat
odvolání, jakož i následným přístupem k soudu. V rámci odvolacího řízení je
přitom s ohledem na § 16 ve spojení s § 20 odst. 4 zákona č. 106/1999
Sb., o svobodném přístupu k informacím, nutno vyjít z podpůrného využití
správního řádu; pokud odvolací orgán napadené rozhodnutí zruší, pak je
povinen věc vrátit správnímu orgánu k novému projednání. Napadené rozhodnutí
nelze toliko zrušit s tím, že pokud žadatel na poskytnutí požadovaných
informací trvá, je třeba, aby podal novou žádost.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2007, čj. 1 As 33/2006-48) |
|
|
Číslo: 3/2007
Ročník: 5 |
|
|
Rozhodnutí č:1106
|
|
Právo na informace o životním prostředí: Fond
národního majetku České republiky jako povinná osoba
|
|
Fond národního majetku České republiky je jakožto
právnická osoba řízená orgánem státní správy (§ 1 zákona č. 171/1991
Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na
jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky) subjektem povinným k
poskytování informací o životním prostředí ve smyslu § 2 písm. b) bodu 3
zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004, čj. 5 As 46/2003-41) |
|
Číslo: 9/2006
Ročník: 4 |
|
Rozhodnutí č:928
|
|
Informace: k vnitřním pokynům a personálním
předpisům
|
|
Předpis, který vymezuje působnost jednotlivých
složek a pracovníků správního orgánu ve správním řízení, nelze považovat za
výlučně vnitřní pokyn nebo personální předpis povinného subjektu dle § 11
odst. 1 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Výkon veřejné správy je vždy činností orgánů veřejné moci navenek, ve vztahu
k veřejnosti, k níž patří zejména rozhodování o právech a povinnostech osob.
Je tudíž třeba, aby tato činnost byla prováděna transparentním způsobem a pod
přiměřenou kontrolou veřejnosti.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2006, čj. 10 Ca 196/2004-41) |
|
Číslo: 9/2006
Ročník: 4 |
|
Rozhodnutí č:927
|
|
Informace: k pojmům zabezpečení a zpracování
osobních údajů
|
|
I. Cílem právní úpravy obsažené v zákoně č. 101/2000
Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, je naplnit právo
každého na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromí a uvést práva a
povinnosti při zpracování osobních údajů do souladu se směrnicí č. 95/46/ES.
II. „Zabezpečení osobních údajů“ ve smyslu § 13
zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů,
není jednou z činností zahrnutých pod pojem „zpracování osobních údajů“ a
demonstrativně vypočtených v § 4 písm. e) cit. zákona. Tyto termíny označují
aktivity druhově odlišné, byť vzájemně provázané, neboť povinnost zabezpečení
dopadá na veškeré úkony zahrnované pod zákonný pojem zpracování osobních
údajů (jeho přípravu i samotné provádění). Ustanovení § 47 odst. 2 a 3 zákona
se tudíž na povinnost upravenou v ustanovení § 13 zákona nevztahují.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2006, čj. 3 As 21/2005-105) |
|
Číslo: 5/2006
Ročník: 4 |
|
Rozhodnutí č:851
|
|
Informace: povinná osoba
|
|
Státní podnik zřízený podle zákona č. 77/1997 Sb., o
státním podniku, jehož hlavním předmětem podnikání je správa a provoz
mezinárodního letiště, není veřejnou institucí ve smyslu § 2 odst. 1 zákona
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, povinnou k
poskytování informací vztahujících se k její působnosti.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2006, čj. 6 As 52/2004-67) |
|
Číslo: 4/2006
Ročník: 4 |
|
Rozhodnutí č:811
|
|
Řízení před soudem: kompetenční výluka
Právo na informace: povinnost poskytovat informace |
|
Je-li žalobou napaden přípis, kterým žalovaný v
zákonem stanovené lhůtě reagoval na odvolání žalobce podané proti fiktivnímu
rozhodnutí o odepření informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, tak, že není subjektem povinným k poskytnutí
informace, lze takovou žalobu s poukazem na § 70 písm. a) ve spojení s § 65
odst. 1 s. ř. s. odmítnout pouze tehdy, je-li najisto postaveno, že subjekt,
po němž byla informace požadována, nenáleží do okruhu povinných subjektů
podle výše uvedeného zákona.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2005, čj. 1 As 41/2004-56) |
|
Číslo: 2/2006
Ročník: 4 |
|
Rozhodnutí č:769
|
|
Informace: předmět žádosti
|
|
Formální označení podání jako žádosti podle zákona
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, není způsobilé vyvolat
právní účinky, které tento zákon spojuje toliko s podáním o určitém, dle
zákona relevantním, obsahu. Žadatel se může domáhat poskytnutí pouze těch
informací, jež se vztahují k působnosti povinného subjektu; do působnosti
Ministerstva spravedlnosti přitom nepatří poskytovat obecně výklad právních
norem či zaujímat odborná teoretická stanoviska k jejich aplikaci.
(Podle usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2005, čj. 10 Ca 174/2005-20) |
|
Číslo: 2/2006
Ročník: 4 |
|
Rozhodnutí č:768
|
|
Informace: obchodní tajemství
Řízení před soudem: skutkový stav nemající oporu ve spisu |
|
Jestliže negativní rozhodnutí správního orgánu o
žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, je opřeno o ochranu obchodního tajemství (§ 9 odst. 1
tohoto zákona), avšak soud ze správního spisu zjistí, že v době rozhodování
správního orgánu ve spisu nebylo nic svědčící o tom, že by podnikatel
požadovanou informaci označil za obchodní tajemství ve smyslu § 17 obchodního
zákoníku, pak soud takové správní rozhodnutí zruší podle § 76 odst. 1 písm.
b) s. ř. s.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2004, čj. 6 A 136/2002-35) |
|
Číslo: 1/2006
Ročník: 4 |
|
Rozhodnutí č:750
|
|
Právo na informace: přípustnost nové žádosti v téže
věci
|
|
Pokud na základě žádosti o poskytnutí informace
podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, byla
již žadateli poskytnuta informace anebo bylo vydáno rozhodnutí o zamítnutí
této žádosti (rozhodnutí faktické nebo fiktivní), nic nebrání žadateli, aby
podal žádost novou, byť i obsahově shodnou. Pokud má povinný subjekt za to,
že dotyčná informace již byla poskytnuta, byť i po lhůtě k vyřízení původní
žádosti, má novou žádost v zákonné lhůtě z tohoto důvodu zamítnout.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2004, čj. 5 A 65/2002-33) |
|
Číslo: 12/2005
Ročník: 3 |
|
Rozhodnutí č:711
|
|
Právo na informace: poskytování informací ze schůze
rady obce
|
|
I. Neveřejnost schůze rady obce ani právo člena
zastupitelstva obce nahlížet do zápisu ze schůze rady obce (§ 101 odst. 1 a 3
zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení) neomezují samy o sobě právo na
informace (čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ohledně
skutečností obsažených v takovém zápisu.
II. Povinný subjekt poskytující informace ze zápisu
ze schůze rady obce jiné osobě než členu zastupitelstva obce je povinen
zajistit zákonem stanovenou ochranu práv a svobod jiných osob způsoby
předvídanými v § 12 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k
informacím; to ovšem neplatí, pokud občan obce požaduje informace z usnesení
rady, k nimž má podle § 16 odst. 2 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., obecního
zřízení, zaručen přímý přístup formou nahlédnutí a pořízení výpisů.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2005, čj. 6 As 40/2004-62) |
|
Číslo: 9/2005
Ročník: 3 |
|
Rozhodnutí č:654
|
|
Právo na informace: obchodní tajemství
|
|
I. Z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o
svobodném přístupu k informacím, musí být určitá skutečnost za obchodní
tajemství výslovně označena již před doručením žádosti o poskytnutí
informace.
II. V souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, nelze z důvodu ochrany obchodního
tajemství odepřít poskytnutí informace o ceně, která bude hrazena z veřejných
rozpočtů. Používání veřejných prostředků přitom zahrnuje nejen přímé výdaje,
ale i prominutí plateb, které by jinak byly příjmem těchto rozpočtů. Smyslem
tohoto ustanovení je umožnit veřejnou kontrolu hospodaření s veřejnými
prostředky. Jelikož samotná informace o ceně nevypovídá o způsobu
hospodaření, je nutné společně s ní vždy poskytnout alespoň rámcovou informaci
o předmětu plnění, za něž se cena poskytuje, a to v rozsahu nezbytném pro
posouzení hospodárnosti využití veřejných prostředků.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2004, čj. 7 A 118/2002-37) |
|
Číslo: 5/2005
Ročník: 3 |
|
Rozhodnutí č:555
|
|
Právo na informace: poskytnutí metodických pomůcek;
k pojmu „informace“
Azyl: Příručka procedur a kritérií |
|
Poskytnutím informací podle zákona č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, se rozumí přímé nebo zprostředkované
sdělení údajů o skutečnostech, které se týkají zákonem stanovené působnosti
subjektu povinného poskytovat informace a jejího výkonu. Poskytnutí Příručky
procedur a kritérií pro přiznání postavení uprchlíka podle Konvence z roku
1951 a Protokolu z roku 1967 o postavení uprchlíků, kterou vydal Úřad
Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jako komentář k Úmluvě o právním
postavení uprchlíků z roku 1951*) a kterou žalovaný používá jako pracovní
materiál, však informací ve smyslu uvedeného zákona není.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 2. 2004, čj. 2 As 55/2003-37) |
|
Číslo: 2/2005
Ročník: 3 |
|
Rozhodnutí č:453
|
|
Řízení před soudem: následky nezpůsobilosti být
účastníkem řízení
Právo na informace o životním prostředí |
|
Právo na informace o životním prostředí (čl. 35
odst. 2 Listiny základních práv a svobod, zákon č. 123/1998 Sb., o právu
na informace o životním prostředí) nepřechází na žalobcova právního nástupce.
Ztratí-li žalobce za této situace v průběhu řízení způsobilost být jeho
účastníkem, soud takovou žalobu pro nedostatek podmínky řízení, která je
neodstranitelná a brání pokračování řízení, odmítne podle § 46 odst. 1 písm.
a) s. ř. s.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 10. 2004, čj. 6 A 93/2001-56) |
|
Číslo: 6/2004
Ročník: 2 |
|
Rozhodnutí č:226
|
|
Právo na informace: poskytování informací ústavními
činiteli
|
|
Žádá-li senátor ministra o poskytnutí informací a
vysvětlení potřebných pro výkon své funkce podle § 12 odst. 1 zákona č.
107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, nevystupuje v tomto vztahu ministr jako
vedoucí ústředního orgánu státní správy, který poskytuje informace o činnosti
vztahující se k působnosti ministerstva, nýbrž jako člen vlády (ústavní
činitel). V této situaci není ministr povinným subjektem ve smyslu § 2 odst.
1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 8. 2003, čj. 5 A 159/2002-49) |
|
Číslo: 5/2004
Ročník: 2 |
|
Rozhodnutí
č:207
|
|
Právo na informace:
obsah výroku fiktivního rozhodnutí
|
|
Obsahem
výroku fiktivního rozhodnutí ve smyslu § 16 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o
svobodném přístupu k informacím, je zamítnutí rozkladu a potvrzení
napadeného rozhodnutí správního orgánu I. stupně o odmítnutí poskytnutí
informace.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 7. 2003, čj. 6 A 25/2000-40) |
|
Číslo: 5/2004
Ročník: 2 |
|
Rozhodnutí
č:204
|
|
Správní
řízení: poskytování informací
|
|
Ustanovení §
23 správního řádu o nahlížení do spisů je zvláštním ustanovením ve vztahu k
zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. V případech, na
něž se vztahuje § 23 správního řádu, nelze postupovat podle zákona č.
106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2004, čj. 5 A 158/2001-100) |
|
Číslo: 5/2004
Ročník: 2 |
|
Rozhodnutí
č:202
|
|
Právo na
informace: nepřezkoumatelnost fiktivního rozhodnutí
|
|
Fiktivní
rozhodnutí o odepření poskytnutí informace (§ 15 odst. 4 zákona č. 106/1999
Sb., o svobodném přístupu k informacím), jakož i fiktivní rozhodnutí o
zamítnutí odvolání a potvrzení rozhodnutí o odepření poskytnutí informace (§
16 odst. 3 téhož zákona), jsou ze své povahy nepřezkoumatelná pro nedostatek
důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 7. 2003, čj. 6 A 78/2002-39) |
|
Číslo: 5/2004
Ročník: 2 |
|
Rozhodnutí č:193
|
|
Právo na informace: odepření poskytnutí osobních
údajů
|
|
Za porušení práva na svobodný přístup k informacím
nelze považovat odepření poskytnout údaje, které byly dnem 1. 6. 2000, kdy
nabyl účinnosti zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně
některých zákonů, ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, explicitně vyňaty z režimu posledně uvedeného zákona.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2003, čj. 5 A 135/2001-39) |
|
Číslo: 2/2004
Ročník: 2 |
|
Rozhodnutí č:119
|
|
Právo na informace: informace o zdravotním stavu
|
|
I. Ministerstvo zdravotnictví je sice povinným
subjektem pro poskytování informací podle § 2 zákona č. 106/1999 Sb., o
svobodném přístupu k informacím, avšak není povinno sdělovat občanu informace
o jeho zdravotním stavu, neboť to není předmětem jeho činnosti (§ 69 a § 70
zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu).
II. Státní ani nestátní zdravotnická zařízení nejsou
povinnými subjekty dle ustanovení § 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, a informace o zdravotním stavu proto poskytují pouze v
rozsahu stanoveném v § 23 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví
lidu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2003, čj. 5 A 68/2000-98) |
|
Číslo: 1/2004
Ročník: 2 |
|
Rozhodnutí č:74
|
|
Právo na informace: pojem „informace“; záloha na
náklady spojené s poskytnutím informace
|
|
I. Záloha podle § 17 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, je předběžným zaplacením poměrné části
nebo všech nákladů spojených s vyhledáváním informací, pořízením kopií,
opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli (§ 17 odst.
1 zákona č. 106/1999 Sb.); odst. 3 cit. zákona nezakládá právo povinného
subjektu požadovat úhrady nebo zálohy i na další úkony povinného subjektu,
ale je toliko bližší konkretizací § 17 odst. 1 cit. zákona, když právo
povinných subjektů žádat v souvislosti s poskytováním informací úhradu
nezbytně vynaložených nákladů doplňuje možností podmínit vydání informací
zaplacením této úhrady nebo zálohy.
II. Při výkladu pojmu „informace“ ve smyslu zákona
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jenž je realizací čl. 17
odst. 5 Listiny základních práv a svobod, je nutné zvolit takový postup,
který ve svých důsledcích fakticky nezužuje rozsah ústavně zaručených práv,
jinak by se orgán aplikující právo dostal do rozporu jednak s obecnou zásadou
výkladu ve prospěch základních práv a svobod a jednak s příkazem šetření
smyslu práv a nezneužívání možných omezení (čl. 4 odst. 4 Listiny).
Úhradu podle § 17 odst. 1 zák. č. 106/1999 Sb. lze tedy vyžadovat pouze za
náklady spojené s vyhledáním informací přímo požadovaných žadatelem, nikoli
za náklady vzniklé toliko zjišťováním, zda požadovaná informace bude vůbec
poskytnuta.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 10. 2003, čj. 5 A 119/2001-38) |
|
Číslo: 1/2003
Ročník: 1 |
|
Rozhodnutí
č:1
|
|
Právo na
informace: řízení
|
|
Lhůta k
rozhodnutí o rozkladu podle § 16 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, počíná běžet ode dne doručení rozkladu podatelně
ústředního orgánu státní správy. Ode dne následujícího po dni, v němž
marně uplynula lhůta k rozhodnutí o rozkladu, počala běžet lhůta k podání
žaloby podle § 250b odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2002.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 5. 2003, čj. 7 A 130/2001-39) |
Z dopisu MVČR
Rozsudek
NSS z 23.09.2010, čj. 4 As 23/2010-61
Žádosti, v nichž se
žadatelé domáhají poskytnutí informací, které neexistují, a žádosti o vytvoření
nové informace, o sdělení budoucího rozhodnutí nebo o sdělení názoru
povinného subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 4 InfZ, musejí být v případě
nevyhovění požadavku vyřízení odmítnutím podle ust. § 15 InfZ.
Platy zaměstnanců povinných subjektů
Rozsudek
NSS z 27.05.2011, čj. 5 As 57/2010 - 79
|
Zaměstnanec,
jemuž je odměna za práci (plat) vyplácena z veřejných rozpočtů, je příjemcem
veřejných prostředků podle § 8b odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím. Informace o konkrétní odměně takového konkrétního
zaměstnance, a to včetně její výše, je proto povinný subjekt povinen
poskytnout v rozsahu vymezeném § 8b odst. 3 citovaného zákona.
|
Rozsudek
NSS z 11.11.2011, čj. 4 As 40/2010 – 60
Rozsudek
NSS z 06.12.2012, čj. 1 As 169/2012 – 38
