Dušan Dvořák,
MMCA, nar. 12. 1. 1962, Tylova 963/ 2, 779 00 Olomouc
Okresní soud Olomouc
Č.j. 39 Nc 1631/2012
Věc: Návrh na
určení lhůty
Navrhovatel dne
7.4. 2015 doplnil petit žaloby v řízení č.j. 39 Nc 1631/2012 a
jeho odůvodnění dle výzvy č.j. 39 Nc 1631/2012 – 306 ze dne 23.3.2015 obdržené
dne 30.3.2015, jak je uvedeno v příloze.
Do dnešní doby
nebylo OS Olomouc rozhodnuto o žalobě a k petitu nebyla vydána žádná
výtka. Navrhovatel žádá, aby krajský soud určil lhůtu k rozhodnutí OS
Olomouc o petitu žaloby 5 dní po obdržení rozhodnutí.
Dodejme, že
uvedenou soudkyni OS Praha 3 odmítá v rozporu s trestním řádem,
judikaturou a nálezy ÚS policie šetřit a OSZ, MSZ a VSZ Praha takové kriminální
jednání soudkyně de iure schvaluje, neboť všechny stupně SZ byly rovněž žádány
o dozor
Navrhovatel
proto navrhuje tuto změnu petitu žaloby v bodu 2
Soudkyně OS
Praha 3 JUDr. Markéta Písaříková uhradí do 15 dnů od rozhodnutí soudu žalobci
na jeho účet 4305710001/5500 celkem 3.000.000,- Kč (slovy tři miliony
Kč) za způsobené škody na cti a profesi a dobrém jméně žalobce a škodám na
výzkumu vědomým nezákonným postupem s pokusem zbavit žalobce právní
způsobilosti a s doloženým podezřením na vědomé krytí letitého nezákonného
jednání České republiky majícího všechny znaky vědomého porušení čl. 2, 3, 5 -
11 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a článku 34 Smlouvy o
fungování EU, což žalobce marně dokládal rovněž také ústavnímu soudu opakovaně,
viz http://ustavni-soud-dukazy.blogspot.com/
Kromě toho existuje vážné podezření na kooperaci dané
soudkyně a osob, které způsobily vědomý úpadek Edulativní konopné kliniky, a
jsou označeni policii s důkazy na zneužití funkce při správě svěřebého majetku,
podvodu, krádeže, poškozování cizích práv a ublížení na zdraví.
V Olomouci
dne 2.1.2016
Dušan Dvořák, MMCA, v.r.
Příloha
Dušan Dvořák,
MMCA, nar. 12.1.1962, Tylova 963/ 2, 779 00 Olomouc
Č.j. 39 Nc 1631/2012
Věc: doplnění
petitu žalobcem a jeho odůvodnění dle výzvy č.j. 39 Nc 1631/2012 – 306 ze dne 23.3.2015
obdržené dne 30.3.2015
Petit:
Soud na základě
faktů hodných zřetele a důkazů obsažených ve spisu č.j. 39 Nc 1631/2012 a dále
v souladu s ochranou práv žalobce poškozeného jednáním České
republiky zastoupené OS Praha 3 s charakterem dle § 191, odst. 2
zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř. a OS Olomouc porušením §§ 103 a 114 odst. 1 a 2
zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř. v řízení č.j. 39 Nc 1631/2012
1. ruší v celém
svém rozsahu usnesení ze dne 26.9.2013 a rozhodl, že
2. Česká republika
uhradí do 15 dnů od rozhodnutí soudu žalobci na jeho účet 4305710001/5500 celkem
3.000.000,- Kč (slovy tři miliony Kč) za letité nezákonné jednání České
republiky mající všechny znaky porušení čl. 3, 5 - 11 Evropské úmluvy o
lidských právech a
3. Prostřednictvím
Nejvyššího soudu položí žalobcem žádané předběžné otázky Soudnímu dvoru
Evropské unie
neboť žalobce
doložil v řízení č.j. 39 Nc 1631/2012 nezvratné důkazy o justičním kartelu
České republiky proti jeho osobě, rodině, nevládním organizacím, jichž je
statutárním zástupcem jako členech mezinárodního výzkumu Cannabis is The Cure (www.cannainsider.eu)/ Konopí je lék (www.konopijelek.cz), jehož je žalobce zakladatelem, investorem a odborným
vedoucím.
Odůvodnění:
1)
Jak je uvedeno ve spisu č.j. 39 Nc 1631/2012, žalobci byla před zahájením
řízení o omezení právní způsobilosti 4x (v letech 2009 – 2012)
zkonfiskována výzkumnická farma medical cannabis v Ospělově, byl 2 x
odsouzen, z toho jednou pravomocně, dále 2 x obviněn s dalším
obviněním za nedovolenou výrobu drog (konfiskace 2012) „na cestě.“
2)
Jak je uvedeno ve spise v žádosti žalobce o vydání předběžného opatření
Evropského soudu pro lidská práva dle čl. 39 Jednacího řádu ESLP
k zastavení řízení č.j. 39 Nc 1631/2012, žalobce jako pravomocně odsouzený
Krajským soudem v Brně č.j. 3 To 25/2011 (OS Prostějov 2 T 104/2010) za
nedovolenou výrobu drog doložil Nejvyššímu soudu v dovolání č.j. 8 Tdo
1231/2011, viz http://www.nsoud.cz, že zákon o
návykových látkách je ve věci výroby cannabis z unijního práva neúčinný-
nevymahatelný, neboť novelizace zákona o NL ve věci výroby cannabis
nebyly notifikovány v souladu s právem Společenství.
3)
S ohledem na fakt, že právní argumentace žalobce doložitelná i ve výše
uvedených internetových odkazech ( v češtině na www.konopijelek.cz v sekci Dokumenty a studie) a souhrnně na http://cannabis-dukazy.blogspot.cz/ může České
republice způsobit mnohamiliardové škody na státním rozpočtu a vést
k osvobození (nejen) žalobce v řadě dalších trestních řízení,
Nejvyšší soud ČR jako povinný soud dle čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU
v řízení č.j. 8 Tdo 1231/2011 dne 27.10. 2011 vědomě mylně
rozhodl v neprospěch žalobce, že nepoloží žalobcem žádané předběžné
otázky Soudnímu dvoru EU, neboť zákon o návykových látkách není technickým
předpisem a nepodléhá notifikaci, neboť transponuje nařízení ES, která se
však transponovat nesmí, což ví student prvního ročníku práv!
4)
Kromě toho NS vědomě zapřel existenci judikátu SDEU Josemans a vlastního
judikátu Brodská vylučující trestnost skutku žalobce, stejně jako zapřel
existenci §§ 29 a 5, odst.5 zákona o návykových látkách v platném
znění a dělal, že neumí český jazyk. Ustanovení, kterými se žalobce právně
bránil, pak Česká republika změnila, abyse jimi nikdo hájit nemohl, žalobci
však právo nepřiznala.
5)
Justiční kartel proti žalobci byl tak sebejistý, že Ústavní soud ČR
v rozporu s vlastními nálezy sp. zn. II ÚS 1009/08 ze dne 08.01.2009.ve věci Pfizer,
body 22 a 30, dále sp. zn. II. ÚS 1658/11 ze dne 29. 11. 2011 a sp. zn. II. ÚS
2504/10 ze dne 10. 9. 2012, které potvrdily, že nepoložení předběžné
otázky SDEU je porušením práva na zákonného soudce a práva na spravedlivý
proces, v ústavní stížnosti žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR
č.j. 8 Tdo 1231/2011 také vědomě mylně rozhodl, a to dne 13. 4. 2012
pod č.j. II. ÚS 664/2012, viz http://nalus.usoud.cz/, že zákon o návykových látkách není technickým
předpisem a nepodléhá notifikaci, neboť transponuje nařízení ES, která se
však transponovat nesmí, současně pak odmítl zrušit § 283 – 287 trestního
zákoníku pro hrubý rozpor s mnoha čl. Listiny základních práv a svobod, přestože
soudní znalci doložili nejen ústavnímu soudu, ale i nižším soudům, policejnímu
prezidentovi, státním zastupitelství, vládě a dalším, viz http://soudniznalec.blogspot.cz/ spáchání
zločinů proti lidskosti jednáním orgánů činných v trestním řízení proti
žalobci a zejména pak těžce nemocným členům výzkumu s charakterem §§ 401
nebo minimálně 149 trestního zákoníku, což je rovněž obsaženo ve spisu č.j. 39
Nc 1631/2012.
6)
K obludnosti a cynismu justičního kartelu doložme, že takto Ústavní soud
ČR jednal i v dalších ústavních stížnostech žalobce obviněného za
nedovolenou výrobu drog v řízeních č.j. V.ÚS 4859/12, II. ÚS 1311/13 a
II.ÚS 289/14 a na vědomě mylné rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 8 Tdo
1231/2011 odkazoval.
7)
Na konci května 2012 pak byl synchronně OS Praha 1 (6 T 21/ 2012) a OS
Prostějov (2 T 65/2011) k trestním řízením proti žalobci osloven těmito
soudy olomoucký soudní znalec MUDr. Jiří Bilík k vypracování znaleckého
posudku na žalobce pro jeho výše uvedená trestní řízení související
s výzkumem a poskytováním cannabisterapie. Znalec pak na počátku července
2012 ve znaleckém posudku uvedl, což nelze než parafrázovat, že žalobce trpí světově
ojedinělou duševní chorobou, kdy mu v době od dubna do září, když roste
cannabis, zcela vymizí rozlišovací, ovládací a rozpoznávací funkce a žalobce
nechápe, že páchá trestný čin. Jak je ve spisu č.j. 39 Nc 1631/2012 doloženo ve
vyjádření znalce MUDr. Jiřího Bilíka žalobci dne 13.7.2012,
posudek napsal tak, jak si myslel, že se s žalobcem dohodli, aby uklidnil
těžkou stresovou situaci žalobce a de facto jej tak vyvinil z trestních
řízení, což žalobce v žádném případě nežádal.
8)
Dne 1.8. 2012 si OS Praha 3 pro zcela nepatřičné řízení žalobce proti
zaměstnavateli č. j. 20 C 2/2012 JUDr. Markétou Písaříkovou, která nebyla
v daném řízení u daného soudu zákonným soudcem, vyžádala u OS
Prostějov posudek znalce MUDr. Jiřího Bilíka, aby žalobce znevěrohodnila,
a to za situace, kdy ze spisu věděla, že žalobcem žalovaný zaměstnavatel
způsobil škody přes 1 milion korun, což je doložitelné ze spisů a žalob proti
zaměstnavateli u OS Praha 3 č.j. 18 NC 5655/2011, 20 C 178/2011, 20 C
2/2012, 23 C 136/2013, 21 C 317/2013 + 134 EX 20124/14-022, z toho
rodině žalobce škodu ve výši cca 600.000,- Kč.
9)
Dne 29.8.2012 tento posudek znalce MUDr. Jiřího Bilíka u OS Praha
3 ze spisu č. j. 20 C 2/2012 v hrubém rozporu se zákonem a
v neprospěch žalobce celý zkopíruje neoprávněná osoba Mgr. Naomi
Zamazalová, která, jak OS Praha 3 věděl a znal od žalobce a jeho rodiny od
konce roku 2011, způsobila žalovanému a jeho rodině statisícové škody a po
vědomém způsobení úpadku a zneužitím funkce při hospodaření svěřeného majetku
zaměstnavatele tohoto dne 28.8:2012 bez likvidace opustila.
10) Dne 4.9.2012
JUDr. Markéta Písaříková dle důkazu č.j. 20 C 2/ 2012-78 u OS Praha 3 dává
podnět OS Prostějov (následně dle bydliště žalobce OS Olomouc) k zahájení
řízení o omezení způsobilosti k právním úkonům žalobce a přestože
není zákonným soudcem bez udání důvodu ruší dlouhodobě naplánovaný termín
soudního řízení dne 2.10.2012 ve věci žaloby žalobce vedené pod č.j. 20 C
2/2012!
11) OS
Olomouc dne 12.10.2012 zahájil řízení o omezení způsobilosti žalobce
k právním úkonům pod č.j. 39 Nc 1631/2012.
12) Přes
protest soudního znalce MUDr. Jiřího Bilíka ze dne 28.10.2012 doložený
ve spisu, že justice jeho posudek na žalobce zneužila a že on se nikde
nevyjadřoval a ani by nikdy nezpochybnil právní způsobilost žalobce a řady
dalších protestů doložených ve spisu, soud ignorující §§ 103 a 114 odst.
1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř. v řízení pokračoval
13) Soud dne 25.2.2013
pod č.j. 39 Nc 1631/2012- 135 ustanovil znalcem pro znalecké zkoumání žalobce
MUDr. Petra Hřibňáka.
14) Přestože
žalobce dne 28.2.2013 v souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963
Sb. podal námitky k osobě znalce, soud se nimi v rozporu s výše
uvedenými ustanoveními vůbec nezabýval a nevydal žádné rozhodnutí a strpěl bez
jakékoliv námitky, že znalec vůbec nerespektoval nařízení soudu posudek
vyhotovit do 1 měsíce, když znalec vyčkal těžkého zdravotního poškození žalobce
jeho lékařkou MUDr. Silvií Musilovou (těžká deprese způsobená podáváním
antipsychotik), což bylo soudu rovněž doloženo a je uvedeno na titulní straně http://silvia-musilova.blogspot.cz/
15) Teprve dne 26.7.
2013 v době těžké nemoci žalobce zkoumal uvedený námitkami obdařený
znalec, tzn. 5 měsíců od ustanovení soudem.
16) V době
těžkého onemocnění do cca listopadu 2013 pak žalobce nebyl dne 26.9.2013
schopen vyvrátit nepravdy znalce MUDr. Petra Hřibňáka v posudku na žalobce,
stejně tak nebyl schopen se účinně bránit v celém závěrečném řízení č.j.
39 Nc 1631/2012 dne 26.9.2013.
17) Dodejme, že
stejně tak se nebyl žalobce schopen v době těžké nemoci právně bránit
ustanovení ochranné léčby dne 6.8.2013 OS Prostějov namísto odškodnění za
porušení zákona proti žalobci.
18) Vzhledem
k tomu, že je jednoznačná příčinná souvislost mezi
nepoložením předběžných otázek SDEU a porušením zákona Nejvyšším a Ústavním
soudem a řízením č.j. 39 Nc 1631/2012, jehož jedinou snahou bylo žalobce
odborně, profesně a lidsky zdiskreditovat, poškodit a vyhnout se tak
náhradě škod za škody na výzkumu, členech výzkumu, žalobci a jeho rodině,
soud prostřednictvím Nejvyššího soudu podal
Soudnímu dvoru
EU k vyřešení tyto předběžné otázky:
1.
Je třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že
brání v postupu Nejvyššího soudu, který odmítá svolit položit předběžné
otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona
o návykových látkách, a to na základě tvrzení Nejvyššího soudu České republiky
v Brně č.j.
8 Tdo 1231 /2011, že daný zákon transponuje předpisy Evropského
společenství, konkrétně nařízení ES, které se ovšem transponovat nesmí?
2.
Představuje § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný
režim pěstování cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a
národohospodářským (průmysl) přešel od režimu, kdy nebylo možné pěstovat
cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy toto možné je až do velikosti
pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým
se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis
ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke
skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu
s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního
dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod
55?
3.
Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) „Metoda
společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v
odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009,
kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde
o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v
rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k
nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé
podpory pro odvětví vína, vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení
jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis,
než je metoda uvedená v citovaném unijním přepisu?
4.
Představuje § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že
jeho novelizací zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s
cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl)
nový limit obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to nově
s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11
směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení
nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice
98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94
CIA Security International, bod 55?
5.
Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že
zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení
k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný,
a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon č.
167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1
odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané
ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9
směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci
C-194/94 CIA Security International, bod 55?
6.
Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání
v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení
v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se
stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně
připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití, jejíž
prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis?
7.
Představuje § 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že
požaduje pro pěstování cannabis pro léčebné použití licenci (tj. povolení),
technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž
s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské
komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve
smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
8.
Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že
požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno
Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11
směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení
nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice
98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94
CIA Security International, bod 55?
9.
Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání
vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č.
167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto
vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis,
které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované
k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití
než jiné (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných
odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné
použití je naopak zakázáno?
10. Je
třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr
v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost
používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a výzkumným účelům,
vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje
pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného z Nizozemska)
sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní sankce zakazuje
veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či dovezených) odrůd
cannabis vhodnějších k léčebnému použití?
11. Představuje
§ 15, písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný
režim izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel
od režimu, kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je,
a to na základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č.
167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1
odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané
ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9
směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci
C-194/94 CIA Security International, bod 55?
12. Je třeba
rozhodnutí Soudního dvora EU č.j. C-224/01 (Köbler) vykládat v tom
smyslu, že dojde –li k porušení práva EU, musí dojít k určení náhrady
škody?
V Olomouci
dne 7.4.2015
Dušan Dvořák, MMCA
