Žaloba na Evropskou komisi

 Dotaz

Sdělte opravný/-é prostředek/-y proti rozhodnutí generálního ředitelství Evropské komise, pokud na popud fyzických a právnických osob zemí EU šetřila členský stát EU za porušení práva Společenství a rozhodnutí generálního ředitelství Evropské komise je právně vadné.
Potřebujeme vědět s jakými právními náležitostmi (např. komu adresovat a v jaké lhůtě od rozhodnutí generálního ředitelství Evropské komise, zda v zastoupení advokátní kanceláře apod.) se opravný prostředek zasílá a pokud jde odkázat na legislativní zakotvení opravného prostředku v českém jazyce v některém z internetových odkazů, toto nám rovněž zašlete.
Pokud je opravný prostředek k rozhodnutí generálního ředitelství Evropské komise dvou či tří stupňový (např. jako v českém právu je poslední možností podat odvolání k rozkladové komisi ministra a teprve poté následuje žaloba soudu na správní orgán), sdělte kromě procedurálních náležitostí rovněž finální odvolací instituci, kterou, jak předpokládáme, je Soudní dvůr Evropské unie. Jestli je poslední instancí řešení sporu Soudní dvůr EU, sdělte, s jakými právními náležitostmi se opravný prostředek zasílá a pokud jde odkázat na legislativní zakotvení opravného prostředku v českém jazyce v některém z internetových odkazů, toto rovněž zašlete.
Děkujeme.

 Odpověď:

K Vašemu dotazu ze dne 24. 3. 2013 ohledně možnosti podání opravného prostředku proti rozhodnutí, resp. postupu generálního ředitelství Evropské komise v souvislosti se šetřením, zda členský stát porušil unijní právo, sdělujeme, že předmětný dotaz není žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Dotaz se týká obsahu právních norem, případně vnitřních norem Evropské komise, nikoli informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., resp. informací vznikajících v působnosti Ministerstva zahraničních věcí.

Nad rámec zákona č. 106/1999 Sb. si Vám však v souladu se zásadou dobré správy dovolujeme sdělit obecnou informaci, že pro žaloby podané fyzickými nebo právnickými osobami proti aktům orgánů EU (které jsou jim určeny nebo které se jich bezprostředně a osobně dotýkají) i proti nečinnosti těchto orgánů (srov. čl. 263  a 265 Smlouvy o fungování EU) je v první instanci příslušný Tribunál, který je součástí Soudního dvora EU se sídlem v Lucemburku. V této souvislosti však upozorňujeme na ustálenou rozhodovací činnost Tribunálu (dříve Soudu prvního stupně) a Soudního dvora EU, která se k dotčené problematice vztahuje a podle které „návrh jednotlivce na zrušení odmítnutí Komise zahájit řízení o nesplnění povinnosti proti členskému státu je nepřípustný (…) Z článku [258 SFEU] totiž vyplývá, že Komise není povinna zahájit řízení o nesplnění povinnosti, avšak má v tomto ohledu diskreční pravomoc, která vylučuje právo jednotlivců vyžadovat od orgánu, aby zaujal stanovisko v určitém smyslu a podat žalobu na neplatnost proti jeho odmítnutí konat“ (rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. listopadu 2007 ve věci T-194/04 Bavarian Lager v. Komise, Sbírka rozhodnutí 2007 Strana II-4523, body 54 a 55 a tam citovaná judikatura; podobně viz rozsudek Soudního dvora ze dne 25. října 2007 ve věci C-167/06 P Komninou a další v. Komise, Sbírka rozhodnutí 2007 Strana I-141*, bod 64).

V případě, že budete požadovat další informace, doporučujeme obrátit se s dotazy ohledně procesu spojeného s vyřizováním stížností útvary Evropské komise přímo na Evropskou komisi, případně využít služeb advokáta.

 S pozdravem                                                              

                    

   Michaela Havránková

                                                                                                           tiskový odbor M Za