Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 117/2014 – 64, ze dne 14. 1. 2015 „Právo na přístup k informacím neslouží jako specifická forma opravného prostředku proti rozhodnutím či postupům správních orgánů. V režimu zákona o svobodném přístupu k informacím se nemůže účastník řízení domáhat „dovysvětlení“ toho, proč správní orgán rozhodl, jak rozhodl, respektive zpochybňovat, proč určité důležité skutečnosti v rozhodnutí nejsou uvedeny. (...)) § 2 odst. 4 InfZ brání povinný subjekt před tím, aby se na něj žadatelé v režimu uvedeného zákona obraceli s žádostmi o zaujetí stanoviska v blíže specifikované věci, provedení právního výkladu správním orgánem vydaného rozhodnutí apod. Uvedené samozřejmě neznamená, že by správní orgán nemohl vysvětlit adresátovi rozhodnutí, co rozhodnutí znamená, vysvětlit mu srozumitelně jeho důvody apod. To se však již neděje v režimu InfZ, ale v souladu s principy dobré správy a v souladu s tím, že veřejná správa je službou veřejnosti (§ 4odst. 1 správního řádu).“ (podtržení/zvýraznění doplněno)
30 / 09 / 2019, 17:30
Přesná částka, kterou požaduje Lukáš Nečesaný a jeho příbuzní od státu je přesně 45 milionů Kč. Security magazín to zjistil z dobře informovaného zdroje. Tím jsou vyvráceny spekulace, že půjde o částku ještě vyšší.
Požadovaná částka se však netýká jen trestní stíhání, kterému Lukáš Nečesaný čelil kvůli údajnému napadení kadeřnice z Hořic polenem.
Postup policie a soudů byl v kauze mimořádně podivný, Nečesaný byl obviněn bez přímých důkazů, během případu se vynořovaly podivné okolnosti - jako vazby vyšetřovatele a svědkyně.
K osvobození Lukáše Nečesaného došlo za skandálních okolností, kdy soudce Jiří Lněnička v odůvodnění uvedl, že rozhodnutí je z jeho pohledu špatné, ale že vzhledem k procesní situaci nemá jinou možnost. Za tento výrok pak dostal výtku od předsedy Nejvyššího soudu.
Během případu rodina Nečesaných úzce spolupracovala se spolkem Šalamoun, kterému opakovaně vyjádřila svou vděčnost.
Úmrtí dědečka
Security magazín exkluzivně zjistil, že Lukáš Nečesaný požaduje od státu částku ve výši 20 milionů korun, jeho otec Luděk Nečesaný 10 milionů, jeho matka Šárka také 10 milionů korun.
Ostatní členové rodiny: Marie Nečesaná (babička), Jaroslav Šoltys (dědeček), Markéta Šoltysová (babička), Adam Nečesaný (bratr) a Veronika Nečesaná (manželka) žádají celkem 5 milionů korun.
Penězi nelze vyčíslit ponížení, bolest, ústrky a devastaci rodinného života, kterému musela rodina Nečesaných čelit během posledních takřka šesti let. Situace je o to bolestnější, že proti obviněnému nebyl jediný přímý důkaz, kromě záhadného rozvzpomenutí se napadené kadeřnice.
Částka je mimořádně vysoká také proto, že před rokem zemřel dědeček Lukáše Nečesaného a otec Luďka Nečesaného pan Luděk Nečesaný st. Stíhání a vazbu svého vnuka snášel velmi těžce a události se vážně podepsali na jeho zdraví.
Luděk Nečesaný ml. dal před pár měsíci výpověď v liberecké nemocnici, kterou předtím vedl, aby se mohl plně soustředit na případ.
Rodinu rozhodně nelze podezírat z touhy po penězích. Luděk Nečesaný je jako bývalý generální ředitel Krajské nemocnice Liberec, manažer a specialista přes vedení nemocničních zařízení finančně plně zabezpečen – mimo jiné díky své práci pro zahraniční klienty z arabských zemí.
Peníze opravdu nejsou tím důvodem, proč se vydali znovu do boje.
Ministerstvo spravedlnosti jako informační kancelář
Žádosti o odškodné podala rodina Nečesaných letos 26. září, o den později již o tom ministerstvo spravedlnosti předalo zprávu České tiskové kancelář (ČTK).
„Téhož dne už to bylo v médiích, alespoň vidíme, jak fungují komunikační kanály ministerstva spravedlnosti,” uvedl Lukáš Nečesaný.
Za zcela skandální považuje tento přístup ministerstva spravedlnosti také spolek Šalamoun.
"Působí to dojmem, že je ministerstvo spravedlnosti informační kancelář," řekl portálu Security magazín místopředseda spolku Václav Peričevič a dodal, že nemělo být zvykem, aby ministerstvo spravedlnosti komentovala každou žádost o odškodnění před ČTK a ještě „obratem“.
„ČTK prohlubuje újmu Lukáše Nečesaného, protože obsahem svých zpráv a zkresleným sdělením vyvolává zejména u laické veřejnosti pocit, že Nečesaný čin spáchal, jen se mu to nepodařilo prokázat,“ uvádí Peričevič.
Zpráva ČTK například neobsahovala údaj o trestu, který dostal důtku za svůj přístup soudce Jiří Lněnička.
„Místo toho, aby se ministerstvo spravedlnosti staralo a to, že má Lukáš Nečesaný stále vyznačeno odsouzení ve svém rejstříku trestu, vydává nepřesné a neobjektivní zprávy pro ČTK. Tento postup ministerstva spravedlnosti prohlubuje stigmatizaci pachatele jako zde Lukáše Nečesaného,“ říká Peričevič.
Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka k tomu uvádí: „Informaci jsme zveřejnili na základě opakované žádosti ČTK.“
Rekordní odškodné (zatím): 5 milionů Kč
Rekordních bezmála 370 milionů korun vyplatilo Ministerstvo spravedlnosti ČR žadatelům o odškodnění v roce 2018. V porovnání s předchozím rokem je to dvojnásobek. Nejčastěji šlo o odškodnění za průtahy při soudním řízení, nezákonné trestní stíhání nebo neoprávněné exekuce.
Největší známé odškodné získal v roce 2013 Jan Šafránek, který byl neoprávněně stíhán za znásilnění, ve vazbě strávil 291 dní, tedy skoro rok. Skutečný pachatel byl vypátrán v roce 2006. Soud přiznal Šafránkovi náhradu za nemajetkovou újmu ve výši 4,88 milionu korun. Žádal 35 milionů.
Překonání Šafránkova rekordu je však na spadnutí. Pokračují soudy zdravotní sestry Věry Marešové, které média přezdívala "Sestra smrt", ale pak byla osvobozena. Zatím vysoudila necelý milion na Blesku a Aha. Soudí se s TV Nova a TV Prima, celkem chce 35 milionů korun.
V minulosti náhradu za nezákonnou vazbu ve výši 2,7 milionu korun vymohla někdejší ministryně pro místní rozvoj a dnešní eurokomisařka Věra Jourová.
