Zápis do rejstříku

V rámci rekodifikace soukromého práva je věnováno nejvíce pozornosti zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“ nebo „nový občanský zákoník“) a zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“ nebo „zákon o korporacích“). Poměrně stranou zájmu zůstal rovněž velice důležitý zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „ZVR“ nebo „zákon o rejstřících“), který byl přijat oproti novému občanskému zákoníku nebo zákonu o korporacích poměrně nedávno (vyhlášen ve Sbírce zákonů byl dne 30.9.2013). Cílem tohoto článku je shrnout nejpodstatnější změny nové právní úpravy oproti úpravě účinné do 31.12.2013 a poukázat na možné problémy při aplikaci nové právní úpravy.
 Fiala, Tejkal a partneři
Hlavní principy nové právní úpravy a hlavní změny oproti nyní účinné právní úpravě V ust. § 120 a § 121 NOZ je zavedena jednotná regulace veřejných rejstříků právnických osob, avšak pojem veřejný rejstřík není nijak specifikován, úprava je značně strohá a pro řádné fungování veřejných rejstříků nedostatečná. Ani zákon o korporacích neobsahuje komplexní úpravu zápisu právnických či podnikajících fyzických osob do veřejných rejstříků, jak to činil zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“) v rámci úpravy obchodního rejstříku. Bylo tedy třeba přijmout zvláštní zákon pro právní zakotvení nejen obchodního rejstříku, ale dalších rejstříků, jejichž existenci a fungování předpokládá nový občanský zákoník a zákon o korporacích.
Z důvodové zprávy k ZVR vyplývá, že ZVR přebírá úpravu, kde je dosavadní obchodní rejstřík brán jako modelový rejstřík a jeho regulace se přebírá „pokud je to možné bez významných změn“[1]. Zákon o rejstřících pak respektuje požadavky První směrnice[2] pro obchodní korporace týkající se publicity, přičemž z důvodu nežádoucí nepřehlednosti a případného dvojího režimu tyto pravidla vztahuje i na další zapisované osoby. Zákon o rejstřících neobsahuje pouze úpravu hmotného práva, ale obsahuje také procesní část, kterou se přebírá modifikovaná dosavadní úprava ze zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), tj. úprava obsažená zejména v ust. § 200a až 200e, které byly s účinností od 1.1.2014 zrušeny, přičemž zákon o rejstřících má být chápán jako zákon speciální k obecnému předpisu – zákonu č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, popř. rovněž k OSŘ.
Jako hlavní změnu lze chápat, že právní úprava veřejných rejstříků je obsažena v jednom právním předpise – zákoně o rejstřících, přičemž v ZVR je zachováno odlišení obchodního rejstříku a dalších rejstříků a ZVR odlišuje, co se do kterého rejstříku zapisuje s tím, že obsahuje některá pravidla jednotná pro všechny veřejné rejstříky. Veřejné rejstříky vedou bez výjimky rejstříkové soudy. Zákon o rejstřících zcela nově upravuje zápis do veřejného rejstříku notářem za splnění zákonem stanovených podmínek. Dále zákon o rejstřících upravuje výrazně přísněji následky porušení povinnosti předložení listin soudu. Kromě těchto podstatnějších změn pak zákon o rejstřících obsahuje změny menšího rozsahu, avšak i tyto změny budou mít poměrně značné důsledky zejména v rámci zápisů do obchodního rejstříku.

Veřejné rejstříky
Veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob podle zákona o rejstřících se rozumí:
a) spolkový rejstřík;
b) nadační rejstřík;
c) rejstřík ústavů;
d) rejstřík společenství vlastníků jednotek;
e) obchodní rejstřík;
f) rejstřík obecně prospěšných společností.
Zákon o rejstřících dle důvodové zprávy dodržuje toto dělení, a pokud je nějaké pravidlo stanoveno pro veřejné rejstříky, myslí se tím všechny výše uvedené rejstříky, zatímco pokud ZVR stanoví nějaké pravidlo pouze pro obchodní rejstřík, platí toto pravidlo pouze pro obchodní rejstřík a nikoli pro další veřejné rejstříky. Stejně tak mají činit nový občanský zákoník a zákon o korporacích.

a) Spolkový rejstřík
Do spolkového rejstříku se dle § 26 odst. 1 ZVR zapisují:
  • spolky,
  • odborové organizace,
  • mezinárodní odborové organizace,
  • organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů,
  • pobočné spolky, pobočné organizace odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů,
  • a dále další osoby, o nichž tak stanoví jiný zákon.
Dále se do spolkového rejstříku dle ust. § 27 odst. 1 ZVR zapisují zahraniční spolky vyvíjející činnost na území České republiky a pobočné spolky nebo jiné obdobné organizační jednotky zahraničních spolků vyvíjejících činnost na území České republiky. Domníváme se, že by do spolkového rejstříku měly být zapisovány zejména pobočné spolky, které vyvíjí činnost na území České republiky (bez ohledu na to, kde vyvíjí činnost zahraniční spolek, jehož jsou tyto pobočné spolky), a nikoli jen pobočné spolky zahraničních spolků vyvíjejících činnost na území České republiky, jak vyplývá ust. § 27 odst. 1 písm. b) ZVR.
Úprava spolkového rejstříku neobsahuje přesný výčet osob, které jsou do spolkového rejstříku zapisovány. Vzhledem k nové nebo rozdílné terminologii je vhodné upozornit na ust. § 214 NOZ, které definuje spolek, na ust. § 228 NOZ, které specifikuje pobočný spolek, na ust. § 3045 odst. 1 NOZ, dle kterého se sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sdružování“)[3], považují za spolky dle NOZ a na ust. § 3046 NOZ, dle kterého se odborové organizace, organizace zaměstnavatelů včetně organizací mezinárodních a jejich organizační jednotky podle zákona o sdružování považují za odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, mezinárodní odborové organizace a jejich pobočné organizace dle NOZ.

b) Nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, rejstřík obecně prospěšných společností
Do nadačního rejstříku se zapisují nadace a nadační fondy, které jsou blíže popsány v ust. § 303 a násl. NOZ, do rejstříku ústavů se zapisují ústavy ve smyslu ust. § 402 a násl. NOZ, do rejstříku společenství vlastníků jednotek se zapisují společenství vlastníků jednotek ve smyslu ust. § 1194 a násl. NOZ a do rejstříku obecně prospěšných společností se zapisují obecně prospěšné společnosti ve smyslu zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o OPS“). Zákon o OPS byl s účinností NOZ zrušen, avšak v souladu s ust. § 3050 NOZ se práva a povinnosti obecně prospěšných společností (dále jen „OPS“) budou i nadále řídit dosavadními právními předpisy, což znamená, že sice nebudou vznikat nové OPS, ty stávající však budou zapsány v rejstříku OPS dle ZVR.

c) Obchodní rejstřík
Do obchodního rejstříku se zapisují:
a) obchodní společnosti a družstva podle zákona o korporacích (tj. obchodní korporace),
b) fyzické osoby, které jsou podnikateli, mají bydliště v ČR a požádají o zápis a dále fyzické osoby uvedené v § 43 ZVR, které podnikají a požádají o zápis (ustanovení se týká občanů členských států EU, popřípadě jejich rodinných příslušníků, a občanů států třetích zemí, kterým bylo přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta),
c) další osoby, o kterých tak stanoví ZVR nebo jiný zákon.
Zde je na místě poznámka, že dle dikce ust. § 421 odst. 1 NOZ se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku, nikoli osoba zapsaná v jakémkoli veřejném rejstříku.

Provedení zápisu do veřejného rejstříku notářem
Zákon o rejstřících zcela nově umožňuje za určitých podmínek, aby zápis do veřejného rejstříku (tj. ne jen do obchodního rejstříku, ale do všech veřejných rejstříků ve smyslu ZVR) provedl přímo notář sepisující notářský zápis. Dle § 108 ZVR notář provede zápis na žádost osoby oprávněné k podání návrhu na zápis, jestliže:
a) zapisované skutečnosti mají podklad v notářském zápisu pro zápis do veřejného rejstříku nebo v notářském zápisu o rozhodnutí orgánu právnické osoby sepsaných podle jiného zákona (dále jen „podkladový notářský zápis“),
b) podkladový notářský zápis obsahuje vyjádření notáře o tom, že obsah právního jednání je v souladu s právními předpisy a se zakladatelským jednáním právnické osoby, popřípadě, že byly splněny formality nebo právní jednání, ke kterým jsou právnická osoba nebo její orgán povinny, nebo
c) notáři byly předloženy všechny listiny, které ZVR nebo jiný zákon požadují pro zápis do veřejného rejstříku nebo pro založení do sbírky listin.
Dle navazujícího ustanovení § 109 ZVR lze, v případě, že některá právní jednání nutná pro zápis skutečnosti do veřejného rejstříku jsou uskutečněna až po rozhodnutí orgánu právnické osoby, o kterém byl učiněn notářský zápis dle písm. a), provést zápis do veřejného rejstříku notářem pouze za předpokladu, že notář uskutečnění těchto právních jednání osvědčí notářským zápisem o osvědčení pro zápis do veřejného obchodního rejstříku. Notář v takovém případě postupuje dle nového ust. § 80h zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
Pokud nejsou splněny výše uvedené podmínky, notář zápis do veřejného rejstříku odmítne provést. To však pochopitelně nebrání osobě oprávněné k podání návrhu na zápis tento návrh na zápis podat k příslušnému soudu.
V případě, že jsou splněny podmínky pro zápis požadovaných skutečností, notář provede zápis dle § 113 ZVR bez zbytečného odkladu. Zákon o veřejných rejstřících tuto lhůtu nijak neohraničuje, na rozdíl od zápisu provedeném rejstříkovým soudem, kdy dle § 96 odst. 1 ZVR provede rejstříkový soud zápis do 5 pracovních dnů, pokud jinou lhůtu nestanoví jiný zákon. Notář provede zápis dálkovým přístupem, není tedy třeba vyplňovat žádný návrh na zápis do veřejného rejstříku a není nutné jej podávat místně příslušnému soudu. Veškeré listiny potřebné pro zápis skutečnosti do veřejného rejstříku jsou předkládány přímo notáři a ten si případně vyžádá jejich doplnění, odpadá tak někdy zbytečně zdlouhavé zasílání výzev rejstříkovým soudem a zbytečné prodlužování procesu zapsání zapisovaných skutečností. Notář písemnosti, které mu byly předloženy v listinné podobě a které se zakládají do sbírky listin, převede do elektronické podoby (ledaže to jejich povaha neumožňuje) a společně s podkladovým notářským zápisem, popř. i s notářským zápisem o osvědčení, je vloží dálkovým přístupem do sbírky listin. Pokud charakter listin neumožňuje jejich převedení do elektronické podoby, doručí notář listiny bez zbytečného odkladu po provedení zápisu příslušnému rejstříkovému soudu.
Notář pak vydá osobě zapsané postupem dle § 113 ZVR ověřený výstup z informačního systému veřejné správy a do 3 pracovních dnů ode dne zápisu tento výstup zašle notář rovněž osobám, které se zapisují do veřejného rejstříku v souvislosti se zápisem zapsané osoby. Případné chyby v psaní a počtech a zjevné nesprávnosti v zápisu opraví notář, který zápis provedl, kdykoli i bez návrhu. Výmazu, změny zápisu nebo obnovení původního zápisu se mohou zapsaná osoba a osoby zapisované v souvislosti s jejím zápisem domáhat u rejstříkového soudu za stejných podmínek, za jakých je možné se téhož domáhat proti zápisu provedenému rejstříkovým soudem. Ustanovení § 118 ZVR staví na roveň zápis rejstříkovým soudem a zápis notářem, pokud by tomu tak nebylo, neměla by tato úprava ani smysl.

Následky porušení povinnosti předložit listiny
Dle ust. § 200de OSŘ ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „OSŘ2013“) mohl předseda senátu uložit pořádkovou pokutu podnikateli, jestliže neuposlechl výzvy soudu, aby mu sdělil skutečnosti nebo předložil listiny potřebné k rozhodnutí dle § 200b odst. 1 věty druhé OSŘ2013 (řízení k dosažení shody mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem zahájené i bez návrhu) nebo aby mu předložil listiny, které podle zvláštních právních předpisů náleží do sbírky listin. Pořádkovou pokutu mohl předseda senátu uložit do výše 20.000,- Kč. Toto ustanovení bylo však zrušeno a nahrazeno úpravou obsaženou v zákoně o rejstřících.
Dle ust. § 104 ZVR může předseda senátu uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100.000,- Kč. Zvyšuje se tedy výše možné sankce, kterou může předseda senátu uložit zapsané osobě. Nově dle ust. § 105 ZVR může rejstříkový soud zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací, pokud povinnosti dle § 104 ZVR neplní opakovaně nebo pokud může takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem. Rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.
Dle ust. § 106 odst. 1 ZVR se za neuposlechnutí výzvy podle § 104 ZVR se závažnými důsledky pro třetí osoby považuje zejména nepředložení aktualizovaných listin podle § 66 písm. a) až c) a j)[4]. Toto ustanovení odkazuje na „neuposlechnutí výzvy podle § 104 se závažnými důsledky pro třetí osoby“, avšak ust. § 104 ZVR podmiňuje uložení pokuty pouze neuposlechnutím výzvy (nikoli se závažnými důsledky pro třetí osoby). Oproti tomu ust. § 105 ZVR podmiňuje zahájení návrhu o zrušení zapsané osoby s likvidací opakovaným neplněním povinnosti dle § 104 ZVR nebo „může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem“. Lze tedy mít za to, že ust. § 106 odst. 1 ZVR směřuje k neuposlechnutí výzvy ve smyslu neplnění povinnosti dle ust. § 105 ZVR. Zákon o veřejných rejstřících však nikde nespecifikuje další podmínku pro zahájení řízení o zrušení zapsané osoby – právní zájem. Ani z důvodové zprávy není jasné, čí nebo jaký právní zájem má být naplněn. Dikce ustanovení směřuje spíše k veřejnému zájmu, než k právnímu zájmu jako subjektivní kategorii, avšak zákon o veřejných rejstřících nedává žádné vodítko, jak takový právní zájem zjišťovat. Bude tedy zajímavé sledovat, jak si s tímto problémem poradí rozhodovací praxe rejstříkových soudů.
Zákon o veřejných rejstřících pak v ust. § 106 odst. 2 stanoví vyvratitelnou domněnku, že člen statutárního orgánu právnické osoby, která neplní povinnosti podle § 105 ZVR, porušuje péči řádného hospodáře[5].
Dle ust. § 107 ZVR se použije ust. § 104 ZVR obdobně, neuvádí-li zapsaná osoba na svých obchodních listinách údaje stanovené v § 435 NOZ a § 7 ZOK nebo neplní-li povinnost průběžného uveřejňování povinných skutečností způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 7 ZOK. Z ustanovení § 104 ZVR vyplývá, že před uložením pořádkové pokuty nejprve soud vyzve zapsanou osobu ke sdělení skutečností nebo předložení listin („jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu“) a teprve po neuposlechnutí výzvy může uložit pořádkovou pokutu do výše 100.000,- Kč. Ust. § 107 ZVR však stanovuje hypotézu jiným způsobem, než ust. § 104 ZVR, neboť mluví o opakujícím se, resp. trvajícím neplnění povinnosti (neuvádí-li zapsaná osoba povinné údaje na listinách, neplní-li povinnost průběžného uveřejňování na internetových stránkách), není tedy zcela zřejmé, jak bude rejstříkový soud postupovat, zda je nutné nejprve zapsanou osobu vyzvat k odstranění závadného stavu, případně kdy je oprávněn osobu vyzvat (když nesplní povinnost zveřejnit údaje na internetových stránkách jeden měsíc po nabytí účinnosti zákona nebo jeden rok, když neuvede jednou na své obchodní listině stanovené údaje nebo kolikateré porušení bude považováno za to rozhodující). Ustanovení nabízí veliké množství otázek, které výslovně neřeší a bude tedy znovu záležet na výkladu soudů, jak, a nakolik vůbec, bude toto ustanovení využitelné v praxi.

Některé další podstatné změny
Co se týče dalších podstatnějších změn, které přináší zákon o veřejných rejstřících oproti právní úpravě účinné do 31.12.2013, lze zmínit zejména následující:

a) Elektronický opis
Dle § 3 odst. 1 ZVR umožní rejstříkový soud získat úředně ověřený elektronický opis o skutečnostech zapsaných v rejstříku a listin uložených ve sbírce listin. Omezení tohoto ustanovení pak obsahují § 3 odst. 2 a 3 ZVR.

b) Informace o vedení trestního stíhání právnické osoby
Dle § 16 odst. 2 ZVR rejstříkový soud tomu, kdo na tom má právní zájem, sdělí informaci, zda je proti zapsané nebo zapisované osobě vedeno trestní stíhání podle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

c) Podání návrhu na zápis prostřednictvím datové schránky
Z ust. § 22 odst. 3 ZVR vyplývá, že pokud je návrh na zápis do veřejného rejstříku v elektronické podobě podáván prostřednictvím datové schránky, není nutné návrh ještě podepisovat uznávaným elektronickým podpisem.

d) Zápis obchodní firmy od OR
Zákon o veřejných rejstřících zcela nově umožňuje ustanovením § 48 odst. 2 zápis obchodní firmy obchodní korporace do obchodního rejstříku ještě před samotným zápisem korporace do obchodního rejstříku, pokud je taková korporace řádně založena a pokud to navrhují všichni zakladatelé. Návrh na zápis obchodní korporace pak musí být podán nejpozději do 1 měsíce od zápisu firmy do obchodního rejstříku, jinak rejstříkový soud firmu z obchodního rejstříku vymaže.

e) Změna referenčních údajů
Změna referenčních údajů v základním registru se dle ust. § 95 odst. 1 ZVR do veřejného rejstříku zapíše bez řízení. Odpadají tak definitivně zbytečné návrhy na změnu zápisu např. v případě změny bydliště statutárního orgánu či společníka společnosti.

f) Lhůty pro provedení zápisu do rejstříku
Jak již bylo řečeno v kapitole 3 tohoto článku, ust. § 96 odst. 1 ZVR stanoví lhůtu pro provedení zápisu do veřejného rejstříku soudem 5 dnů od podání návrhu na zápis (pokud není soudní poplatek zaplacen později, v takovém případě se lhůta počítá od zaplacení soudního poplatku), přičemž stejnou lhůtu stanovilo i ust. § 200db odst. 1 OSŘ2013. Obdobně jako ust. § 200db odst. 3 OSŘ2013 pak ust. § 98 odst. 1 ZVR stanoví fikci, že se považuje navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po uplynutí lhůty dle § 96 odst. 1 ZVR. Avšak oproti ust. § 200db odst. 1 OSŘ2013, kde je stanovena lhůta 15 pracovních dnů pro zápis přeměny nebo pro případ, kdy se spis nenachází u rejstříkového soudu, protože byl předložen jinému soudu, zejména k rozhodnutí o opravném prostředku nebo o příslušnosti soudu, stanoví ust. § 96 odst. 2 ZVR pro tyto případy, že rejstříkový soud provede zápis bez zbytečného odkladu. Rejstříkovému soudu tak zaniká povinnost provést zápis přeměny do 15 pracovních dnů od podání návrhu na zápis přeměny do obchodního rejstříku. Je pak otázkou, jak rejstříkové soudy naloží s lhůtou „bez zbytečného odkladu“. Podstatná je však skutečnost, že fikce provedení zápisu dle ust. § 98 odst. 1 ZVR se vztahuje pouze na ust. § 96 odst. 1 ZVR, tj. na lhůtu 5 pracovních dnů, která zůstává neměnná (viz § 200db odst. 1 OSŘ2013 první věta před středníkem) a nikoli na lhůtu bez zbytečného odkladu dle § 96 odst. 2 ZVR (oproti ust. § 200db odst. 3 OSŘ2013, které se vztahuje jak na lhůtu 5 pracovních dnů, tak na lhůtu 15 pracovních dnů např. v případě zápisu přeměny). Pokud tedy rejstříkový soud nezapíše přeměnu bez zbytečného odkladu do rejstříku, nejen že bude obtížné určit, zda soud zapsal přeměnu bez zbytečného odkladu nebo nikoli, zapisované společnosti se navíc nebudou moci spolehnout na to, že navrhovaný zápis se má za provedený dnem následujícím po uplynutí této lhůty, jak bylo stanoveno v § 200db odst. 3 OSŘ2013, který byl zrušen a nahrazen úpravou v ZVR.
Další změny v úpravě rejstříků lze spatřovat především ve výčtu skutečností, které se zapisují do veřejného rejstříku a ve výčtu listin, které se ukládají do sbírky listin. Co se týče obchodního rejstříku, novými povinně zapisovanými skutečnostmi jsou např.[6]:
  • údaj o tom, že se obchodní korporace podřídila zákonu o korporacích jako celku postupem podle § 777 odst. 5 ZOK;
  • počet členů statutárního anebo kontrolního orgánu;
  • je-li členem statutárního nebo kontrolního orgánu právnická osoba, i jméno, rodné číslo a místo pobytu, resp. i bydliště, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje;
  • zákaz zatížení nebo zcizení podílu v korporaci, byl-li zřízen jako věcné právo;
  • rozhodnutí soudu o zrušení nebo zúžení rozsahu společného jmění manželů; v případě nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželů musí být uložena dohoda o vypořádání společného jmění nebo rozhodnutí soudu, popřípadě prohlášení podnikatele, že k dohodě ani rozhodnutí soudu nedošlo;
  • u společnosti s ručením omezeným dále i druh podílu společníka a popis práv a povinností s ním spojených (alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloženou ve sbírce listin) a údaj o tom, zda byl na podíl vydán kmenový list;
  • u akciové společnosti rovněž údaj o případné imobilizaci akcií; vydala-li společnost více druhů akcií, i popis práv a povinností s nimi spojených (alespoň odkazem na stanovy uložené ve sbírce listin).
Co se týče sbírky listin, lze např. zmínit, že se do sbírky listin již nebude nově ukládat smlouva o převodu nebo zastavení obchodního podílu (oproti právní úpravě účinné do 31.12.2013).

Závěr
Zákon o veřejných rejstřících nepřináší vyloženou revoluci v oblasti zápisů do veřejných rejstříků, avšak přináší mnohé změny, které měly mít původně za účel zjednodušení procesů zápisů, avšak ne všem změnám se to zřejmě podaří. Podstatnou změnou je zejména to, že úprava veřejných rejstříků a jejich zápisů do nich již nebude roztříštěná a je obsažena pouze v zákoně o veřejných rejstřících a OSŘ, resp. zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních budou použity dle § 120 ZVR pouze subsidiárně. Další podstatnou změnou, která by měla urychlit a zjednodušit zápis do veřejných rejstříků, je možnost zápisu do veřejného rejstříku notářem. V této souvislosti je však nutno podotknout, že prozatím z technických důvodů nejsou notáři schopni zápisy do veřejného rejstříku provádět.[7] Ostatní změny v právní úpravě jsou zdánlivě kosmetické, ale mohou mít poměrně velký vliv na práva a povinnosti zapisovaných a zapsaných osob, není tedy dobré vliv nové právní úpravy podceňovat.